Stray:
Deska je super a má svoje čestné místo v historii. Je ale opravdu nejvlivnější metalové album historie žánru? Viz hned první věta v článku.
Za mě je to Master of Puppets od Metallicy. Metallica žánru thrash dala nadstavbu a přesah.

Je nutné si uvědomit, že deska vyšla v roce 1986 !!!! Když jsem si na gymplu kazetu Sonny 90 přinesl domů z černé burzy v Krčském lese a pustil si ji doma na kazeťáku Panasonic, jen jsem s otevřenou pusou poslouchal a najednou cvak - konec kazety. Přetočit a znovu a znovu dokola. Kdo v té době takto hrál ? Kult a pecka za 100% Kdo začal poslouchat Slayer později, nikdy nedocení dobu a význam Riegn in Blood.

V roce 86 byla odpálena bomba jménem apartni thrash. Zběsilé a přitom naprosto srozumitelné album napěchované absolutně bezkonkurencnim thrash metalem troufám si říct do dnes. Dodám jen rypalum ohledně koketerie kapely s nacizmem at si texty přeloží to za prvé a za další ať táhnou kritizovat jiné(nejen např pop umělce)za jejich možná nevedomou přesto si troufnu říct zvracenou propagaci třeba srpu a kladiva.

Já se řadím do sekce fanatických uctívačů Reign in Blood. První poslechy mě zas tak nebraly, úplně první dokonce hodně zklamal (hlavně po adorování v dobových fanzinech), ale pak to začalo narůstat a v porovnání se "začátečnickým" Show No Mercy a dvojkou Hell Awaits, která se mi nikdy nedostala pod kůži (narozdíl od mini Haunting The Chapel), jde v té krátké době o neuvěřitelný skok vpřed, a jak říká Stray, takovou intenzitou a takovým množstvím geniálních riffů, že tomu snad ani není možné věřit. Slayer jakoby vzali celý thrash metal, vytáhli z něj ultra nejlepší momenty, narvali je do pětadvaceti minut a stříleli je z těžkých kulometů kolem sebe. Neuvěřitelná doba a neuvěřitelná deska, která se už asi nikdy nebude opakovat! Mimochodem, první moje koupený cédéčko, přehraný asi stomilionkrát!

Nepopieram jej obrovsky prinos pre dalsie generacie pekelnikov a spolkov hrajucich tvrdie odnoze metalu ale pre mna su top v ich tvorbe nasledujuca South of Heaven a Seasons... . 90%

Tož co se dá dělat Strayi :-). Pro mě je vrcholem jejich tvorby South of Heaven, následované Seasons a Divine. Je to asi tím, že v době vydání jsem byl malý špunt. Stejně tak mě neoslovují např. Keepers od Helloween.

:-) Tomu co teď napíšu, se fakt až musím smát: "rumcajs mě svým dnešním příspěvkem obrovsky zklamal" ...což lze zdůvodnit několika cestičkami.

Rumcajs: Nikdo ti přece neupírá právo na vlastní názor a pokud si za ním stojíš, tak nechápu, proč považuješ za nutné si nejdřív ověřovat, že s ním nebudeš sám. Je sice pěkné, že jsi na Metal Archives našel pár spřízněných duší, ale je otázka, jestli se dá brát vážně třeba názor člověka, který dal desce 20% a recenzi ukončil slovy "... kapela nemá žádný talent a pokud ho má, tak se to určitě neprojevilo na tomto ani na žádném jiném albu, které vydala." :-)

Tak si teda vyberu Černého Petra.Než jsem se odvážil napsat tento příspěvek, musel jsem se podívat na jiné weby, jestli má někdo na RiB podobný názor jako já. Naštěstí má... a jsou i mnohem kritičtější (viz Metal-archives). Takže - pro mě bylo a dosud je Reign in Blood zklamáním. Celé album mi splývá a výrazněji mě z něj zaujaly jen úvodní Angel of Death a závěrečná monumentální Raining Blood, která je svou výstavbou a atmosférou předzvěstí opus magnum South of Heaven.Deska mi přijde i zvukově plošší než předcházející dva počiny a co se týče hudebních nápadů, přijde mi oproti nabušenému debutu jako krok zpátky, atmosféry dvojky pro mě taky nedosahuje. Uvědomuju si, že zde budu černou ovcí, ale nemůžu jinak. S ohledem na kultovní status alba (ve své době zřejmě oprávněný) a dvěma zmíněným peckám dávám 70%.