Další deska Black Sabbath, která mi nešla pod fousy asi deset let. Já nevím, objektivně je to skvělá deska, monstrózní porce nezapomenutelných riffů a melodií, ale prostě desky s Diem mě nějak ne a ne chytnout (trochu s výjimkou Dehumanizera). Zhruba poslední půlrok je to už ale tak, že první půlku desky už mám zcela pod kůží, ta druhá mě ještě čeká. A Born Again jde zatím vyjma Turn Up the Night mimo mě celá. Koneckokonců to ale zas není tak špatná situace - vzpomínám na rozhovor s jedním kámošem, který je fan Zeppelin (dokonce hrál i v jejich revivalu). Když jsem mu sdělil, že začínám naposlouchávat LZ I a ty další neznám ještě vůbec, říkal mi: "Tak to ti závidím. Takový to poznávání nový muziky, každej další poslech tě naplňuje větším nadšením, to je to nejlepší. Já už od LZ nemám co objevovat." Takže jestli mě něco podobnýho teď čeká u sabbaťáckých desek s Diem, mám se asi na co těšit!

100%

Tady opravdu není co řešit. 100% stejně jako následující řadovka. Mob Rules bývá sice často vytýkáno, že zní jako Heaven And Hell Part II, ale mě by nevadilo ani kdyby s Diem natočili ještě i Heaven And Hell Part III, Part IV a Part V. :-)

Moje nejoblíbenější album BS. Co song, to klenot.

Naprosto super album, které začíná zcela nové období nejen sabatů ale i heavy metalu obecně. Sabbati v osmdesátkách byl povětšinu času brutální mazec.

Téměř stoprocentní souhlas s recenzí. Jen to procentuální hodnocení je nízké...:-) (Jinak drobná chybička se vloudila, poslední věc na albu se jmenuje Lonely Is The Word.)