Stray: Škoda, docela by mě to zajímalo...

Jirka Čáp: Jo, to bude ona. Akorát se nedochoval žádnej záznam z toho prvního období.

Stray: Díky. Myslím, že jsem si odvodil. Název kapely začíná na S.

Michal: Přesně tak, ta hlavní kapela toho večera byli TLESKAČ, úplně mě ten název vypadl. Když jsme hráli před nima, tak to byl asi rekord návštěvnosti v Lampě, chápej že jsem tam nastoupil v době, kdy jsem ten nástroj držel poprvé v ruce pouhých šest měsíců zpátky, přesto, nervozitu ukočíroval.:-) Ležérně se pohupující? To bylo jenom zdání, byl jsem zesranej až ke kloboučku.:-)

Hivris: No já se tím moc nechlubím. Oproti psaní jsem tomu v podstatě nic nedal a ani mě to moc nebavilo. psaní je důležitější, zábavnější, lepší. Neměl jsem to tak, že se tomu chci věnovat.

Ta Prasopsova kapela byl Tleskač.
V jejich předkapele hrál "ležérně se pohupující baskytarista" :)

Stray: já o tvý muzikantský kariéře taky neměl ani páru:). Ovšem jak praví klasik, nyní už máte dostatek indicií, abyste zjistili o jaké se jednalo těleso. Mně název nic neříká, ale v té době jsem měl párletou pauzu, kdy jsem hudební dění vůbec nesledoval.

Tajný to není, ale kvůli názvu mě spíš napiš na mail a já ti ho prozradím, byť si ho budeš moci odvodit...:-)

Tady ti dám pár silných indicií. Předně, nikdy jsem se nepovažoval za muzikanta. To naskočení tam vnímám spíš jako spontánní úlet, kdy jsem se během roku naučil tak nějak na baskytaru, abych držel v rámci zkoušek a koncertů úderný a přímočarý linky, tehdy mě bylo už třicet. Neměl jsem žádný muzikantský ambice.

Ke kapele. Na bráchovo kapelu tehdy do Lampy chodil vcelku talentovanej asi o dekádu mladší týpek, kterej zrovna neměl s kým by hrál v kapele, jeho nápady se mě líbily, byla to taková odpově´d na SUNSHINE, PLACEBO, trochu zenovější a kytarovkovější JANE´S ADDICTION. Takže aby měl s kým realizovat ty songy, tak jsem si nakoupil levnej aparát a začal s ním zkoušet, sehnali jsme i obstojnýho bubeníka. Hráli jsme v trojici. Zkoušky mě bavily, koncerty měly docela drive, ale já pak nebyl ochotnej jezdil po republice, takže se mnou by se ta kapela posouvala o dost méně. Ten kluk, co to vedl, byl posléze (o pár let později) znám jako Tuzex, pak si ho převzali SUNSHINE (shodou náhod k base byť byl původně kytaristou - byl všestrannej a uměl skládat) a taky jeden čas poté hrál ve VANESSE, možná tam hraje furt, to už bylo zas o pár let déle. Já jsem v té jeho vlastní kapele byl v rámci první sestavy, oni asi tři roky na to vydali debut, kterej byl bohužel víc punkovej, rychlejší songy, celkově stylově jiný, stručnější, řezavější, za mne to byla taková psychotropní mantrická masa s repetivníma basovýma figurama, posléze to šlo spíš cestou THE HIVES.:-) Byla to dobrá zkušenost, kdy jsem se ujistil, že to nechci dělat.:-) Měl jsem štěstí, že v rámci těch třinácti koncertů jsem zhruba půlku odehrál před plnou Lampou, byl rok 2005, hráli jsme před SUNSHINE, MANDRAGE a taky před tou známou Prasopsovou skáčkovou kapelou, kterou měl mezi POŽAREM MLÝNA a TRAUTENBERKEM, to tehdy Lampa praskala ve švech.:-) Jak oni se jenom jmenovali? Hrozně známé jméno punkové scény první post-mileniální dekády. Takže jsem odehrál asi 7 koncertů, kde bylo na každém skoro 250-300 lidí. Mimo Plzeň snad jen tři a ty byly poloprázdný. Líbilo se mi na tom, že když jsme na těch narvanejch akcích slezli z podia, tak lidi hlásili něco na ten způsob, jak jsme to tam rozmrdali.:-) taky jsme byli asi druhý nebo třetí na soutěži Múza 2005.:-) Je pravda, že to nebyla složitá hudba, ale měla živě ohromnou účinnost, asi jako kdyby MOTÖRHEAD hráli hippie fláky od ranných THE CULT. :-)) Na pódiu byl u mne klobouček povinností, i když jsem spíš vypadal jako Šlitr než Sami Yaffa.:-)

Stray: V jaký kapele? Pokud to není tajný jako u jiných...

Ještě doplnění - když tvrdím, že nejsem dělanej na veřejné aktivity, myslím to tak, že se necítím ve svý kůži v "roli", která je sledována. Dřív mě to bylo i nepříjemný. Dneska se s tím už řadu let peru a mírně se to lepší. Není to ale pro mne přirozená role. Když jsem kdysi (2005/06) asi rok a půl hrál v kapele, odehrál jsem asi třináct koncertů, a musím říct, že mě to taky moc netankovalo :-), nebylo mě to příjemný a necítil jsem se ve svý kůži, prakticky jsem se všem těm lidem pod pódiem divil, jak na nás můžou hodinu koukat - chtělo se mi říct "Běžte radši koukat na telku...". :-)

Na druhou stranu psaní a zveřejńování článků dělám rád, člověk se vlastně fyzicky nepotřebuje ukazovat a v určitém smyslu se cepuje - trénuje slovní zásobu, fantazii, disciplínu, je to jednoznačně zdraví prospěšné. Navíc mám za to, že by byla škoda to přenechat někomu, komu to moc nejde. :-) Někomu, kdo je holt víc výmluvnej a spjatej s veřejným provozem.:-)

Jinej kraj, jinej mrav. Kolik lidí, tolik chutí. To je právě krásné, jak se některé věci v životě otočí a člověk sám žasne. Kdybychom byli všichni stejní, tak to je na světě nuda.

Moje úplně první večerní akce probíhaly zhruba od poloviny roku 1992, tzn. až ve čtvrťáku, hudba mne bavila už od třinácti, ale v podstatě jsem takhle mladej vůbec neflámoval a žil sportem.:-) Z dnešního pohledu možná nuda. Představa, že bych mohl být pro někoho nějakým způsobem povědomej nebo známej, nedej bože, žeby lidi chodili číst moje články, by mne přišla velice absurdní až sci-fická.:-))) Vlastně ještě dnes se stále občas štípnu, jestli se mi to náhodou nezdá - to co to vlastně dělám a proč. Takhle - asi nejsem úplně ten typ, co je dělanej na veřejné aktivity.:-)

Tak já na gymplu chodil na koncerty zakázaných kapel na periferiích Prahy - Opatov, Klub Rokoska, jezdil jsem s fanklubem Arakainu na koncerty pod Středních Čechách. Chodil o víkendu na zakázané burzy kazet do Krčského lesa a stále pokoušel hranu, kdy se to mohlo zvrtnout s cajtama a hrozil by vyhazov z gymplu. To byla SAKRA angažovanost.

K mému mládí angažovanost a uvědomělost nikdy nepatřily. Mě třeba vadí i to, když někdo v podstatě zábavnou činnost, koníček typu hudební žurnalistiky, zanáší do učeben vysokých škol, podobná důležitost v rámci "nedůležitých věcí" je mi odporná. Buď to tam člověk má a nebo ne a jenom žvaní. Vůbec si nevybavuji, že bych mezi 17 a 27 rokem svého života byl v něčem společensky význačném zaangažován.:-) Fakt marně pátrám. Vyhýbal jsem se masovým akcím. :-) Do 28 let jsem nenavštívil ani žádný letní hudební festival, první byl Trutnov v roce 2003.

Hivris: jo progresivistická angažovanost mladých, kteří k rozvoji naší republiky ve svém mládí nepřispěli ani cihlou mě také vadí. Nic se nemá přehánět a věci mají mít rozumný základ. Ale jak jsem psal Strayovi, i my jsme byli angažovaní ale v jiné době a jinak.

Stray:sorry, odpověděl jsem na něco jiného. A angažovanost patří ke každému mládí. My jsme také byli angažovaní ale jinak a v jiné době.

Stray: to jsou jenom předsudky. Kdyby se hardcoristi nevrhnuli v devadesátkách do křížení stylů, nevznikl by crossover a spousty skvělé hudby. Ta angažovanost nesmí přesáhnout únosnou mez a mnoha kapelám se to nedaří. Ale ty, kteří to trefí, tak to stojí za to.

Hardcoreová angažovanost je mor!

Kelly: určitě souhlasím. Protože mi na spoustě HC muzikantů vadí progresivistická angažovanost (a ostatní neduhy současné mladé levice), tak jsem se jejich spojení s metalem dlouho bránil. Ale marně a zbytečně:). Musím říct, že jde vesměs o podařené a zajímavé projekty, které válcují stylové dinosaury.
A díky za tip na novou desku MÖRKHIMMEL, skvělé album👍

Stray: bezvadně popsané a je to pecka mezi oči. A znovu se ukazuje, jak hardcore hudebníci dokážou pozvednout tradiční skomírající metalové žánry (LAHAR, EXORCIZPHOBIA thrash, MÖRKHIMMEL, SNĚŤ, HADÍ MORD death a NĀV black). Hardcoristi přinesou do daného stylu trošku jiný způsob hraní a většinou to daný styl osvěží. Může vzniknout crossover stylů ale tady to je black nejvyšší kvality.

Jinak NĀV mají venku novou fošnu.

https://navcult.bandcamp.com/album/trpte

A MÖRKHIMMEL také

https://morkhimmel666.bandcamp.com/album/genium-obskurity