Jsem odkojenej metalem, velké kapely stále respektuji. Ale z nové dekády, dejme tomu po roce 2000, me vlastně nezajímá ani jedna zmíněná kapela. Raději si objevuji menší a méně známé, občas jen co mi prolitne před očima na YouTube. V podstatě to mám tak, aktuálně raději třeba punkové skupiny než ty “moderní”, např: Red fang, In evil hour. Chci, aby měla hudba aspoň trochu duši, nikoliv generický prefabrikát.

V pohodě. Pokud bych poslouchal NE OBLIVISCARIS a považoval bych je za lepší než to, s čím se tu obvykle článkově zabývám, pak by web byl o nich a jim podobných, jenže tak to není, pořád u mne vítězí spíš skupiny, co dělají písničky. Říkám to proto, že takovéto "web o velkých kapelách" není žádná promyšlená či plánovaná linie, ale mě se opravdu ty větší kapely líbí víc, ne všechny, není to pravidlo, ale vesměs ano.

GAMMA RAY vs. GOJIRA, já ti nevím celkově jsem asi spíš s GAMMA RAY, poslední dekádu má větší dopad GOJIRA, příjemněji se mi poslouchaj GAMMA RAY, album Magma od GOJIRY miluji, ty starší ve sbírce mám, ale moc je neposlouchám, nic moc se mnou nedělaj. Větší dopad na metalovou historii? V anglo-americkém světě budou trendsetteři uvztekaně cedit skrz zuby slovo GOJIRA, ale podle mne jsou důležitější kapelou historie metalu spíš asi ty GAMMA RAY, tedy pohledem středoevropana. Když vybereš deset dvojic, mezi kterýma zvolím značku (větší, menší, rovná se), asi budem moudřejší, ale jistej si tím nejsem.:-)

2Stray - to je asi opravdu marná debata. Úmyslně jsem tam třeba právě kvůli tobě vypíchnul Gojiru, protože srovnávat dopad Gamma Ray a Gojira na metalovou scénu opravdu nelze. Možná, že i ti zabedněnci v jednom stylu, adorující vždy pouze velká jména, byť tato jména produkují v současné době přinejmenším diskutabilní materiál také časem objeví dle tebe okresní přebor jménem Ne Obliviscaris, Ad Nauseam atd. .
Já opravdu nejsem uzavřen v jednom stylu, když mrknu na mé nejposlouchanější věci z poslední doby, určitě tam bude Redemption, Gorod, Haken, Overkill, Periphery, August Burns Red, Insomnium, Enslaved, DHG. Ta alba mě baví a myslím, že je to široký rozptyl. Byl tam chvíli i Kamelot, což má ke zmíněnému speed metalu hodně blízko, ale novinka mi přijde opět hodně nevýrazná. Skutečně nemám problém s tím diskusi odlehčit, chápu, že tento web je spíše o velkých jménech a více úspěchů zde mají alba "lehčí" na poslech a ta, která zasahují první signální, což deat metal moc často nebývá (ale jo, Obituary s novinkou jsou také fajn :-) ) .

Iron Maiden - Brave new world, A Matter of Life and Death

Rhapsody - první tři desky

Kamelot - Karma

Symphony X - V New mythology suite

Rage - všechno až po Unity, včetně

Vybírám jen z toho, co mám doma.. určitě toho bude mnohem víc :)

Výborný speedový (heavy, power, jak je libo..) alba, který vyšly po Somwhere:

Gamma Ray - Powerplant, No world order!

Helloween - The better than raw, The dark ride, Legacy, 7 sinners, Straight out of hell, Helloween

Avantasia 1+2

Stratovarius - Dimensions, Infinity, Elements 1+2

Blind Guardian - Nightfall in Middle-Earth

Edguy - všechno až po Mandrake, včetně.

Grave Digger - Knights of the cross, Excalibur, Grave Digger, Rheingold

Freedoom Call - všechno až po The circle of life, včetně.

a určitě je toho víc..

Speed metal vyčerpala jen jediná píseň: Ride the Sky : )
Somewhere samozřejmě pecka, tehdy to zaujalo i mou přítelkyni, takže jasný nadžánrový přesah …

smolík: Nalej vodu do malého šálku na kávu, uchop jej za ouško a předpaž s ním. Za minutu se ti zeptám "V pohodě?", pravděpodobně řekneš "Sem OK."...dobře, přijdu za rok a nebo víš co, já přijdu za deset let a znovu se zeptám: "Bolí?", pravděpodobně tam už dávno stát s předpaženou rukou a hrníčkem nebudeš.:-))

Nikdy jsem nepočítal s tím, že když napíšu ten šťouchanec na death metál, tak že ode mne bude chtít navážno někdo na to téma diskutovat. Vlastně je mě to vysvětlování fakt protivný, pokud bys jel tenhle web, možná bys měl taky potřebu alespoň v těch "blbých diskusích" trochu zavtipkovat, odlehčit to, pro sebe, čistě jen pro vlastní výdech. Stačí?

Jasně deathmetalová scéna má mnohem slnější zázemí v undergroundové sféře, u malých labelů, a proto všechny ty malé a neznámé blechy jsou citovány a je jim dávána jistá důležitost, jakkoliv ty kapely jen málokdo zná. pokd by člověk brousil v melody speedu až někam k okresnímu přeboru, třeba by také natrefil na klenoty.

Když se zamyslím nad death metalem, napadá mě hromada band, které vydaly super alba, která vycházejí z death metalu a nebo ho mají jako jednu z hlavních složek, v poslední dekádě jen tak od boku Belakor, Septicflesh, Gojira, Insomnium, Ne Obliviscaris, In Mourning, Obscura, Cattle Decapitation, Beyond Creation, An Abstract Illusion, Disillusion, Ad Nauseam, Archspire, Ulcerate a další a další. Třeba u Gojiry nevím, jestli mám raději The Way of All Flesh, LEnfant Sauvage nebo From Mars to Sirius (a mám rád i Magma), všechna tři alba jsou také death metal. Ale jestli má být vrchol speed metalu poslední Helloween, tak to raději sáhnu znova po Somewhere Out In Space.

Podle čeho mě opakovaně zařezuješ do škatulky death metalista? Vyrůstal jsem na Keeperech. Na Walls of Jericho. Mám hodně rád Dark Ride od Dýní. Ale ten styl se totálně vyčerpal, vždyť i ten The Dark Ride je téměř čtvrt století stará záležitost, stejně jako první Avantasia.

Znovu ti dosebezahledění deathmetalisté, jakoby ten jejich subžánr stál nad vším.:-)
Počkejte, zapálím vám koudel, my melodici totiž držíme při sobě. :-) Po Domination už nevyšla stejně dobrá ryzí deathmetalová deska, dle mého. Už nic na tom levelu. Pokud budu do speed metalu počítat i power, pak třeba The Dark ride od HELLOWEEN nebo první dvě desky AVANTASIE mám výš než GAMMU z roku 1997, mě osobně se víc líbí i desky EVIL INVADERS a RIOT CITY.

To je dost odvážné tvrzení. Hoď sem jen pro zajímavost dalších deset top speed metal alb co byla vydána později. Co jsou třeba i dokonce lepší. Troufnu si tvrdit, že nenajdeš ani pět. Možná ani tři. V death metalu se to stále někam posouvalo. I tebou u posledního alba velebená Gojira vydala po Symbolic dost zajímavá death metalová alba. A vyšla u další skvělá melodeath alba, i BDM, progressive death alba, vlastně je ta debata zbytečná. Třeba zrovna Symbolic je u mne v top3 alb vůbec, ale ten speed se vyčerpal a neposouval se.

Jestliže je Somewhere Out In Space jednou z posledních nebo snad poslední etalonovou deskou speed metalu, po které následovalo už jen přešlapování, pak bych mohl nadhodit, že v rámci death metalu nabízím to samé tvrzení o albech Symbolic od DEATH a Domination od MORBID ANGEL.:-)

To jsi trefil hřebíček na hlavičku… toto album může sloužit jako etalon speed metalu tak, jak ho představil Helloween. A tato vývojová větev tím dosáhla vrcholu.

Somwhere se stalo etalonem rychlého melodického speedmetalu ale také paradoxně i konečnou stanicí. Od této desky bylo jasné, že se tento žánr vyčerpal a pokračování bude možné pouze s určitým opakováním postupů a začínajícím přešlapování na místě.

Land Of The Free bylo první, to mu nikdy nikdo nevezme a mám k němu tak specifický vztah. Ale Somwhere mě tehdy nadchlo tím absolutně čistým a fakt dokonalým zvukem, vynikajícím mixem masterem produkcí a já nevím čím vším. Kromě toho Black hole a Valley of the kings považuju za dvě nejlepší skladby od Gammy a přidávám vlastně i třetí do desítky mých GAMMA NEJ Winged horse, která možná (i když nevím proč :) nemusí sednout každýmu, ale já jí fakt miluju a je to nejlepší, co napsal Henjo.

Land mam rad o kúsok viac,ale aj tak nič nemení na tom že tato doska je skvelá. Vyzdvihol by som aj titulnú skladbu ktorá patry k tomu najlepšiemu co Hansenovci nahrali, dokazuje to aj ze bola skoro vždy súčasťou koncertného playlistu. 10/10