jo ještě mě napadlo k té Metle a IM ... ono je to ošemetné ... Metla vydává boxsety a expanded edice .. ty expanded edice jsou okolo 800,- a jsou to zajímavá 3CD. Ano existují i boxy za několik tisíc ... to je prostě pro sběratele, třeba pro mne, ale je opravdu masakr materiálu ... spíše v reálném životě nezpracovatelné ... něco jako kdysi Dark matter od Floydů, to člověk reálně nemá šanci naposlouchat a pochopit ... no a Maiden nedávno vydali remastery (20185-2019) v krabičkách s panďulákem ... jsou to pěkné digipacky a za aktuálních 179,- je to super .. ale nic víc (jen rozdíl v remasteru 1998/2015) a s tím panďulákem je to taky za 800,- takže je otázka kdo je jako lepší těžař :) ... a podle mne je zbytečná ... pač já jsem hodně rád za Metlu i Maiden ..jo a jestliže mi vadí Metla s orchestrem, tak podobně mi vadí British lion ...

Veľmi vydarená doska, za mňa deväť a pol bodu z desiatich. Mne sa páči aj predchádzajúci album ale novinka je o kúsok ešte lepšia.

já to říkám všude ... poslechněte si to slovenské rádio ... to není o vychvalování Senjutsu ... je to krásně nadhledové povídání o maiden, o Senhutsu a téměř vždy to končí 8-9/10 a tak to má být ... prostě užíváme si maiden ... a podobných velkých svátků povětšinou dnes již mnoho není ... a jak píše Lukáš ... i v tom je krása Maiden .. 17 deska a stále, výborně tvoří . Jinak Metlu mám rád ... bohužel občas to klouže k šílenostem jako např. to nedávné pokračování s orchestrem ... fakt děsný, nebo teď ten Blacklist s Gahanem který vykňoural Nothing else ... nicméně třeba Hardwired je výborná deska ... prostě já metlu nezatracuji to vůbec ... jen jsou to amíci a občas ujedou v patosu a kvantitě.

Senjutsu-
- dnes je opravdu málo kapel, které dokáží ještě překvapit. Z " nových kapel se mi nelíbí žádná.
Potom jsou kapely , které žánr heavy metal posunuli.
Nemůžu se zbavit srovnání - iron maiden vs. metallica ...
Jedna vydává alba, druhá vydává boxsety a čekání na její alba jsou hrůzná.

Maiden vydal 17. desku a ani tentokrát to není odpad, jako poslední metallica.
Maiden má stále nápady, na to že hodně lidí jsou v jejich letech v důchodu, tak stále dokáží psát silné písně.
Senjutsu je opravdu na více poslechů. Někdo může slyšet třeba stejné postupy v akordech. Ale tak maiden tvoří od první desky.
Tři poslední kusy jsou nejlepší. Píše se , že deska obsahuje progresivní prvky

Velice výstižná recenze. A chápu oba tábory, jak nadšené obdivovatele, tak ty, kteří jsou zklamáni vývojem kapely.
Podrobněji - Skvostná titulka startující titánskými údery bicích, inspirovanými japonskými bubny taiko, je trefou do černého. Tak tohle můžu. A líbí se mi i Stratego, opět s perfektním rytmem bicích…jen škoda těch Strayem zmiňovaných synťáků, to je děs. Writting On The Wall je pecka již dobře naposlouchaná od dob vydání. Lost In The Lost World mně moc neoslovila, na rozdíl od následujících pecek Days Of Future Past a The Time Machine, to jsou Maiden jak je mají mazlíčci rádi. Darkest Hour mi hodně připomíná Brucovo sólovky. Pak přichází kámen úrazu – Death Of Celts ani The Parchment se opravdu nedají poslouchat, jen prospat…ne, takhle ne, pánové. O to příjemnějším překvapením je finální Hell On Earth kde po opětně vybrnkávaném úvodu přichází melodická jízda první kategorie. Ve srovnání se dvěma předchozími utrápenými opusy je to jako postavit starého, ale stále skvělého Jaguára type E vedle dýchavičných roverů či morrisů, či co to v té Anglii jezdilo v dobách zrodu Železné Panny.
Velice kladně pak hodnotím výkon mistra Bruce, netlačí se zbytečně do výšek a lze opravdu jen chválit. Zvuk…no, být to vybroušené podobně jako Firepower…
Hodnocení za mně spíš těch 80% neb tohle album prostě nemůžu dostat z přehrávače a popravdě ho řadím přede všechna alba vydaná po Fear… Jen ty Kelty a Pergamen musím přeskakovat.

pokud to beru vzpomínkově - Frontier mě v době vzniku vůbec nezaujal, místy vadil, do Book of Souls jsme se přímo nutil a ani s odstupem let jsem k těmto deskám nenašel cestu, naopak album Senjutsu mi, podobně jako převážné části metalového národa parádně sednulo, přesně jak píše předřečník ... "Nadherne a miestami az meditativne album" ... soudě touto optikou, kterou mám vysledovanou, že funguje ... věřím, že nepůjde o rychlokvašku a k Senjutsu se budu vracet a zařadí se k deskám Brave new wolrd a A Matter of Life and Death, které mám za 9/10 a ke kterým se pravidelbě vracím. Takže 9/10

Skvělý album. Něco takovýho už jsem od Maidnů snad ani nečekal. Zcela zaslouženě sklízí všude jinde vysoká hodnocení. 9/10 s přihlédnutím k k tomu, jakou hudbu produkují IM v posledních letech. Naštěstí se nesnaží o nějaký návraty ke kořenům a obehrávání toho, co jim kdysi přineslo nesmrtelnost, stále dokola, tak, jako to dělá většina kapel. Pořád se vyvíjejí, posouvaj se dál, nestojej na místě a to je moc dobře. To že by občas potřeboval Harris kopnout do prdele je sice pravda, ale nemyslím, že je ve věku a v pozici kdy by si to k němu někdo dovolil a kdy by si z toho především něco dělal. I přesto zkrátka skvělá deska.

Nadherne a miestami az meditativne album.....9/10