Kropis: I kdyby, vůči rýpání už jsem stejně imunní, to už dávno neřeším, web pojede bez změny, i kdyby tu byl jeden čtenářský příspěvek měsíčně.:-) Na tohle se vůbec člověk nemůže ohlížet, když něco chce dotáhnout.
Recenze na Eat The Heat i Objection Overruled tu časem samozřejmě budou, ale nejdřív se musím dostat k letům jejich vydání. Nyní mám před sebou asi ještě 5 alb z roku 1987, v průběhu roku doladím 1988, takže řekněme že za rok a půl by tu recenze na Eat the Heat mohla proběhnout. Na Objection si ještě budeš muset počkat. Neřekl bych, že ta deska byla ve své době zklamáním, v roce 1993, konkrétně to bylo někdy v březnu nebo dubnu, jí provázela docela mocná mediální kampań a celkově se mluvilo o dobrém albu, jenže asi ne tak dobrém, jak by si ACCEPT ve velikosti 80´s období přáli. Za mne v pohodě deska - možná dokonce by se i dotkla 80%.

Není to kam psát, chtělo by to dokompletovat Accept (ne prosím fakt to není navážení do Stray ani nějaké rýpání) :)
Každopádně dokončuji teď jeden projekt a jsem zavřený v kanclu, kde můžu točit, co se mi zlíbí. Tak jsem sáhnul mezi Accept a je takové postřehy. Pochopil jsem, že v době vydání Objection Overruled nezaznamenala velký úspěch, což naprosto nechápu. Ta deská je skvělá, pro mě o stupeň lepší než ruská ruleta. Dal jsem šanci Eat The Heat a začínám ji pomalu doceňovat, veledílo to nikdy nebude, ale minimálně první polovina je dobře našláplá a produkce kytar je famozní, třeba v solu u Turn the Wheel se Wolf urval ze řetězu :) A Rise of chaos, absolutně nechápu ten zabitý začátek desky, možná by stačilo změnit pořadí a trochu to naředit a dal bych v klidu 7/10 a možná i trochu víc. Nejlepší song na albu Worlds Colliding. Stále se neumím rozhodnout, jestli je nejslabší deska Predator nebo Eat the Heat, ale asi bych dal Predator a to mi vychází na 4/10. Docela bych se podíval na rozpitváno, ale musel by to dělat nějaký znalec.

To minulý album jsem rychle odpískal, teď ho poslouchám a není špatné, ale před ním jsem si pustil tohle a mám z něj lepší pocit, minimálně bude použitelné jako kulisa, což je málo, ale to minulý mi prostě zklamalo.

Teď jsem koukal na diskusi k minulé desce.:) Dobře to tam napsal o Death Row Kropis.

Death Row jsem ve své době poslouchal docela dost, líbilo se mi, byl tam posun a pořád dost metalu, tehdy dávalo smysl. Musím ho oprášit.

Ako ACCEPT s Tornillom dobre začali s Nation/Stalingrad, tak biedne teraz pokračujú... Nuda, ktora nenadchne ani neurazí - max 6/10
100x radšej si vypočujem Objection či neprávom zatracovaný Death Row...

dodatek: Věc se má hlavně tak, že "Too Mean To Die" pro mne prostě není album na 70%.

jano100: K citaci mé věty v uvozovkách - ano, Tornillo je zpěvák, který by asi u kapel jako CITRON nebo AXXIS v pozitivním světle obstál (jména volena rychle), u ACCEPT určitě není špatný, ale na druhou stranu jejich výraz nikam nezvedá, nemá až tak charakteristický hlas, který by odpovídal statusu zpěváka jedné z pěti největších evropských metalových kapel všech dob (dle mého IRON MAIDEN, JUDAS PRIEST, HELLOWEEN, ACCEPT, KREATOR). Osobně se snažím právě tyhle čtenářsky vděčnější recenze sepsat důkladně, jak řekl Pekárek rozebrat věc z mnoha úhlů, tedy nejen můj pohled, ale i kontext doby a objektivní pozici a vývoj toho bandu, a dělám to právě z toho důvodu, aby se do nich měl problém navrtat snad i ten šikovný právník. V životě by mne nenapadlo, že 60% bude někdo považovat za kritický pohled, ACCEPT jsou, pravda, z osmdesátek i z počátku Tornillovi éry zvyklí na vyšší i mnohem vyšší známky, ale přeci jen 60% je pořád nad průměrem. X-Factor od IRON MAIDEN u mne nemá šanci vystoupat ani na o 10% nižší známku.

Nepiště dlouhý recenze kdo to má číst vy buzny, jinak asi dvě věty z toho jsem četl a souhlasím

A mě se noví ACCEPT líbí, jejich historii všichni známe, víme co tam proběhlo a za ty roky taky už víme, co asi od nich čekat. A jelikož mě Tornillo vůbec nevadí, poslouchá se mi to dobře (jo, asi nostalgie, no, vyrostl jsem s nima) a je mi u toho fajn, nemám nejmenší důvod k nespokojenosti. Samozřejmě, že to Restless and Wild nepřekonává, ale proč taky, to už ani snad nejde, doba je přece už jinde. Když budu chtít klasiku (kterou stejně znám nazpaměť) tak si ji dám - teď mě ale baví nové, neohrané songy s perfektní ACCEPT trademark, a to vše úhledně zabaleno v pěkně nadupaným a vyleštěným zvuku. Mě to baví a co víc si přát? :-))

Tak, čo sa týka samotných Accept, máš to napísané takto: "Nic proti Tornillovi, ale solidní revival nebo heavymetalovou kapelu druhého či třetího sledu by měl utáhnout bez problémů (kdyby se v Čechách objevil v sestavě těch nejlepších hejvíkářů, obstál by), velikáni formátu ACCEPT by však měli mít ve svém čele větší kalibr" Neviem, koho by si ako zodpovedajúci kaliber mal na mysli. Podľa môjho názoru tam Tornillo sedí, nakoľko tohto speváka som počul už na platni Metal Of Honor. Má vlastný výraz, určite by som nechcel ( a myslím, že ani ty ) na jeho mieste kópiu , alebo kópiu kópie Dirkschneidera.
Neber to hneď ako urážku.
Ďalšiu časť textu som už mieril medzi ostatných diskutujúcich, sám si sa zmienil, či sa ti OS bude ešte po nejakej dobe páčiť a Sucks To Be You si označil za výplň.
Ničím si sa neprevinil, sorry. Článok ( ako aj všetky tuná prezentované ) je prvotriedny. Ja som sa len pokúsil prezentovať názor svoj. Je to snáď diskusia? Tak som diskutoval.
Okrem toho tento web považujem za jeden z najlepších, čo sa rockovej muziky týka.

Kde píšu, že se mě deska nelíbí a nebo že se mě nelíbí skladby Zombie Apocalypse a Overnight Sensation? Zrovna ty dvě jsou podle mne mezi nejlepší trojkou skladeb na nové desce. Provinil jsem se nějak tím článkem? Blood Of the Nations považuji za jednu z pěti nejlepších desek ACCEPT

Tak som si to prečítal, a nielen túto recenziu, ale aj ďalšie dve na posledné albumy Accept.
Áno, už to nie je skupina z rokov 81 - 86. Ani už od nich nečakám, že by prišli s nejakým novátorstvom, Wolf Hoffman je predsa už len pán v rokoch ( je mu 61 ).
Ale zrážať to na úroveň, že je to už len nejaký revival, atď. to by si pán redaktor mohol odpustiť. Wolf Hoffmann bol jediný, ktorý v Accept zostal v každej situácii. Práve odchody Fischera ho donútili nahrávať všetky gitary samého. Určite ich nahrával sám aj teraz, je na to zvyknutý. Že vraj klasická zostava... pusťme si Death Row alebo Predator, čo tam vyšlo od klasickej zostavy. Chcelo to dosť odvahy postaviť znovu kapelu v roku 2009 na iných ľuďoch.
Nie vždy na konkrétnych členoch postavená kapela úplne funguje a vydá vždy skvelé veci ( JP vypustili dobré album po x rokoch, o IM ani nehovorím )
Ale vráťme sa k Accept. Mark Tornillo nie je Udo Dirkschneider. Nikdy ním nebol, ani sa tak netvári ( popočúvajte si platne TT QUICK, jeho výraz sa skoro nezmenil) a nečakám od neho že bude revať ako buldog, len aby napodobil Uda. Má svoj vlastný výraz, ktorý mne osobne sedí. Vekovo od Uda zas tak neuteká, tohto roku mu bude 67. Ale určite sa nehrá na nejaký revival, toto je už jeho piata platňa s Accept.
S hodnotením Blind Rage úplne súhlasím, ROTCh je podľa mňa o ničom, z tejto dosky som si nezapamätal skoro nič. Tiež som mal obavy, čo to ten Accept znovu do sveta vypustí. Ale tuná je 60 % jednoducho podľa mňa málo. Konečne som sa dočkal priamočiarych, pre Accept typických a hlavne zapamätovateľných skladieb. Toto sa vracia do obdobia niekde medzi Breaker a Balls. Je to možno až veľké retro, ale podľa mňa fajn. Je to rýchle, tvrdé, úderné a má to prijateľnú stopáž.
Že sa nepáčia riffovačky Zombie Apocalypse, Overnight Sensation alebo Sucks To Be You? Ale choďte... potom hoďte Russian Roulette do koša. Že tam je v niektorých skladbách zakomponovaná klasika? Hoffmann to robí už od roku 1985. Jediné dve skladby mi na tejto platni vadia - titulná vec ( márne čakám, a asi sa už ani nedočkám, že na mňa páni vytasia niečo na spôsob tituliek z práve spomínaného obdobia 81 - 85 ) a Not my problem. Zvykol som si dokonca aj na Undertaker. Platne typu Stalingrad ( podľa mňa najlepší Accept v novej ére ) sa už asi nedočkáme, ale tomuto by som dal kľudne 75 - 80 %.
A ešte jedna vec - finančné dôvody? Hoffmann to určite nepotrebuje, všetci z bývalej zostavy Accept sú už od 80 tych rokov dávno za vodou, okrem toho sa 10 + rokov živil úplne iným spôsobom. Keby takýchto ľudí muzika aspoň trochu nebavila, nerobili by to.

Deska prostě nenadchne ale ani neurazí. Nic víc nic míň. Po delším zvážení 5,5/10

Mně se líbí ta recka, napsal ji někdo, kdo má Accept rád a celá situace, na kterou pohlíží z mnoha úhlů, ho opravdu mrzí, proto taky ten prostor a hutnost.
Album jsem neslyšel a neplánuju to. Už minulé mi přišlo slabší. Nejlepší je fakt asi Stalingrad.

Slyšel jsem z tý desky jen singly Too Mean To Die a Zombie Apocalypse a je to hrůza. Překvapilo mě, že i zvukově je to slabota, třeba mix zpěvu v Too Mean To Die je vyloženě amatérskej. A to tuhle desku dělal Andy Sneap! Nestačim se divit. Škoda, že ani Lulis to nezachránil, toho jsem měl vždycky rád, po jeho odchodu šli Grave Digger do kopru (alespoň pro mě).

Pořád je to přehlednější, než Citron.

Ono už to minule nic moc, a přitom Blood, Stalin a Blind jsou výborný, no Udo tam není a co? poslední dvě Accept s Udem byly stejně divný. Jestli je problém, tak ne Tornillo, který umí a šoumen a to čekání na nahrazování někoho, to nemůže nikdy fungovat, nové když už, tak jiné nebo lepší a ne kopii parodii, povedlo se to už změna třeba Iron Maiden, Genesis , Anthrax bez problému a i ta Sepultura vlastně. Jsem zvědavý, Tornillo OK jako minule, skladatelsky zase bída?

Tak pravil Stray a já to podepisuji.
Dlouho jsem neměl odvahu si je pustit. Bál jsem se zklamání – a bohužel oprávněně. Profesionálně udělané bez spiritu Accept.

Stray to trefil přesně. Té desce procesně není moc co vytknout, akorát prostě materiál je už ze pátého vývaru za sebou. Po kapelní "pauze" byly Blood a Stalingrad zkrátka nadupány skvělými skladbami. Další tři desky holt v jejich lesku jsou už jen odleskem. Nic víc, nic míň. Na Accept definitivně málo.