Sicky: Mě zase fascinuje, kolik lidí si tady moje příspěvky bere osobně, i když tak rozhodně nebyly míněny. :-)

Nechápu, o jakých mých nepřesnostech mluvíš. Já mezi tvým příspěvkem a tím, co jsem napsal níže, žádné rozpory nevidím. Pokud považuješ za kompletní sestavu skupiny dvojici basák a zpívající kytarista, tak máš samozřejmě pravdu v tom, že Wilhoney bylo „kolektivním dílem kapely“. Žádný z ostatních hudebníků, kteří jsou uvedeni jako spoluautoři skladeb, v době natáčení alba oficiálními členy Tiamat nebyl. Magnus Sahlgren (spoluautor tříminutové instrumentálky Planets) byl studiový sólový kytarista, který na žádném jiném dlouhohrajícím albu kapely nehrál. U skladby Visionaire je kromě Johana Edlunda uveden i Thomas Petersson, který sice hrál na předchozích dvou albech a do kapely se později vrátil, ale v době nahrávání nebyl ani členem kapely, ani nebyl přítomen ve studiu. Předpokládám, že základ skladby pochází ještě z předchozího období, ale to se asi nikde ověřit nedá. Producent Waldemar Sorychta je uveden u tří skladeb (z toho jedna je dvouminutová instrumentálka) a nahrál na album klávesy, ale jinak s kapelou nic společného neměl. Nikde nepíšu, že by materiál složil pouze Edlund. Autory skladeb, které si přinesl do studia, byli kromě něj Hagel a v jednom případě i Petersson. Další věci (převážně ty krátké instrumentálky) se dodělávaly až během nahrávání ve studiu. Svůj komentář jsem asi špatně formuloval, takže možná vyzněl jinak, než byl zamýšlen.

Za zamořování zdejších diskusí různými „fake news“ a nevhodnými „offtopic“ příspěvky se tímto omlouvám. Příště už se tomu pokusím vyhnout. :-)

Valič :))
Fascinuje mě tvoje vlastnost uvádět všechno na pravou míru, případně přidávat k tématu další nesouvisející informace :) A jelikož sedím doma a nudím se, tak tentokrát uvedu na pravou míru některé tvoje nepřesnosti :)
ad Wildhoney : wiki :
Edlund fired all members of Tiamat except for John Hagel.In 1994, Tiamat began working on an album that would become Wildhoney with session musicians Magnus Sahlgren, Lars Sköld and Waldemar Sorychta, who acted as a keyboardist and producer
.. tzn společně na albu pracovalo 5 lidí, autorství skladeb dle MA:
Tracks 1, 5 by Edlund & Hagel
Tracks 2, 7, 10 by Edlund
Track 3 by Edlund, Hagel, Sorychta
Track 4 & 8 by Edlund Sorychta
Track 6 by Edlund T.Peterson
Track 9 by Edlund Sahlgren

Z mého pohledu je jedno jestli někoho před tím nebo potom vyhodil, v daný čas to byla kolektivní práce..

ad Deeper: wiki
It was also the first production after their relocation to Germany, and was written almost entirely by founder/lead songwriter Johan Edlund.

Krom toho jsou na netu i nějaké rozhovory, kde se na toto téma v podobném stylu vyjadřuje. Samozřejmě to může být i jinak, každopádně můj dojem z těch alb je takový, jak jsem napsal, peace:)

Jinak, v poslední době často jedu související doom metal Ixion - L adieu aux etoiles (2020), který se mi zdá také nadmíru povedený..

Tak hlavně abyste se z toho vašeho „divokého medu“ nakonec všichni nepo… :-)

Já mám tu desku samozřejmě taky rád, a její obrovskou popularitu a dopad na metalovou scénu devadesátých let naprosto chápu. Skladby jsou možná na první poslech výraznější a lépe zapamatovatelnější než ty z následujícího alba, ale zase to má tu nevýhodu, že se dost rychle oposlouchají (alespoň u mě tomu tak bylo). A Deeper Kind Of Slumber je sice o něco nepřístupnější, ale o to trvanlivější (opět se jedná o můj subjektivní dojem). Každý má samozřejmě jiný vkus, a pokud někdo preferuje spíš ranou tvorbu kapely, ať si na první místo svého žebříčku klidně dá Sumerian Cry nebo třeba ta dema od Treblinky. :-)

Jen bych chtěl uvést na pravou míru Sickyho tvrzení, že se na Wildhoney podílela celá kapela. Vzhledem k tomu, že její principál dva roky před nahráváním polovinu jejích členů vyhodil, to ani není technicky možné. Jediným stálým členem byl v té době kromě něj pouze basák John Hagel. Jinak byli ve studiu ještě dva studioví muzikanti (bubeník Lars Sköld se ke skupině oficiálně přidal až později), hostující zpěvačka Birgit Zacher a producent Waldemar Sorychta (bývalý kytarista zapomenutých německých thrasherů Despair), který na album nahrál klávesy a na několika skladbách se podílel jako spoluautor. Jeho vliv na celkové vyznění nahrávky byl podle všeho dost zásadní. Edlund s Hagelem prý přišli pouze s hrubými verzemi několika skladeb a neměli přesnou představu, jak by mělo celé album znít. U následující řadovky je jako autor hudby i textů uveden pouze Johan, ale Tiamat měli v té době už stabilní čtyřčlennou sestavu a na nahrávání se podílelo i šest hostujících hudebníků.

Co se týče další tvorby kapely, mě osobně ten jejich „cheesy & sleazy“ gothic metal vůbec nevadí. Většinu těch písniček si umím živě představit jako součást soundtracku k nějakému béčkovému erotickému thrilleru, který by se mohl odehrávat třeba ve východoevropském dekadentním nočním klubu, jehož zákazníky by tvořili převážně potetovaní vorové v zakoně, zkorumpovaní zhýralí politici a další vybraná společnost. Johan by si v něm případně mohl střihnout krátké cameo zfetovaného psychopatického pasáka v kostýmu toreadora, kterého zastřelí ještě před začátkem úvodních titulků.

https://www.youtube.com/watch?v=aqyjQ6-avK8

Sicky: napsal jsi to perfektně! A Wildhoney je... Wildhoney! :-) 100%

Wildhoney je určitě lepší album než Deeper. Jednak bylo první a taky hudební nápady tam jsou silnější. Deeper je takové pokračování konceptu, prostě dvojka, která se tváří vznešeně, ale nejde do takové hloubky. Podle mě je z toho cítit, že W dělala kapela a na DKOS pracoval spíš Edlund sám a příliš podlehl možnostem studiového kouzlení. Plus mi tam docela vadí jeho mluvo-zpěvo přednes, který je stále stejný a není tak dobře zapracovaný jako právě na Wildhoney. Obě alba ale se ale dají. za mě:
Wildhoney 10/10
Deeper 8/10

Valič: Souhlasím s Tvou druhou větou, a to zcela a beze zbytku :-)

Alda: Pravdu má samozřejmě Horyna. "Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat." :-)

Wildhoney 94 + Mandylion 95 + Theli 96 = to je ale velmi chutná, a dá se říci až nadčasová konzervička :-)

Nesouhlasím s poslední větou, resp. se souvětím recenze!
Já osobně mám Skeleton Skeletron a Prey určitě výše než ADKOS.
Jestliže vydali TIAMAT deset řadových alb, tak toto recenzované patří do druhé půlky. Bylo to trošku zklamání v době vydání - po skvělém Wildhoney - a i po dnešním poslechu mám názor stejný - deska se dobře rozjíždí, ale ta druhá půlka už je taková trošku monotonní.
Můj Top 5:
1. Wildhoney
2. Clouds
3. Skeleton Skeletron
3. Prey
4. the Astral Sleep
Jsem rád, že jsem je viděl naživo na M.O.R. 2009 - super koncert!

DarthArt: a tak to je zase pravda :-D Co já bych v té dnešní hudební bídě dal za takovou konzervu s Mandylion nebo Wildhoney ...

Valič: Tak já jsem třeba milovník DHG - 777 International, takže vím své. Ale ten Edlund na mě působí strašidelně. Pravda, tvorbu po Wildhoney mám slitou do takového jednoho obrazu, končícího na prknech Brutal Assault s onou památnou relaxační půlhodinkou. Možná to s tou psychedelickou muzikou v poslední době už trochu přeháním...

Seventh: Pravda, ale kdyby na nás dneska z konzerv vyskakovaly Wildhoney nebo Mandylion, to bychom si pískali.

DarthArt: Ale to recenzované album je na poslech celkem příjemné a relaxační. Za generátory nočních můr bych označil úplně jiné kapely:

https://www.youtube.com/watch?v=Q_lGSUrvWMo
https://www.youtube.com/watch?v=D4nno5iHiSA
https://www.youtube.com/watch?v=fXWrOuQIygw

Taky mám ve svém osobním žebříčku Deeper Kind ... před Wildhoney, je to Edlundův jasný tvůrčí vrchol. U mě teda předběhlo Wildhoney ještě i Prey a Skeleton, ale to bude i tím, že Wildhoney bylo ve své době brutálně přetěžované a jeho novinářská a fanouškovská pověst poněkud předběhla jeho objektivní kvalitu, nebo jak to nazvat.
Tehdy se člověk málem bál otevřít konzervu, aby na něho nevybaflo Wildhoney nebo Mandylion.

Tihle novější TIAMAT jsou jedna z kapel, ze kterých mám regulérní strach. Stejně jako kdybych měl doma DEICIDE, tak bych se bál, že z cédéčka vyskočej Hoffmanni nebo Asheim a rozbijou mi držku, tak u TIAMAT bych měl hrůzu, že tím LSD je napuštěnej i booklet a já po přečtení skončím na psychiatrii. Kdybych Edlunda potkal na ulici, hodím před něj všechny svoje prachy, zdrhám a doufám, že se mi nezjeví ve snu v tý svý ptačí/vetřelčí podobě. Brrr!!

Tiamat byl pro mně branou k tvrdším odnožím metalu a mohl za to samozřejmě Petr Hanzlík, když do rádia zákeřně pustil kouzelnou Sleeping Beauty z Clouds. To byly časy :-) Pro mně je top Wildhoney, další alba jsem v té době nepobral a teď už se mi k tomu nechce moc vracet. Ale je fajn, že se tu ta recka objevila, naprosto netuším, za co je třeba se omlouvat...

Kapelu sleduju od roku 1991, album po albu počínaje dvojkou The Astral Sleep. Top 4 mám dnes v pořadí:

1.A Deeper Kind Of Slumber
2.Clouds
3.Prey
4.Wildhoney

Jo a ještě bych chtěl něco napsat k článku a k vehementnímu usilování autora o napsání něčeho právě na tuhle desku, kdy mu bylo bez problémů vyhověno. Byl jsem ale Darthem telefonicky upozorněn, abych se na to vysral, že se to obrátí proti mě. Tak snad jen k čtenářům v souvislosti s článkem: "Omlouváme se!"

jejda to je krásná vzpomínka 😉 určitě ano i hodnocení beru, hodně, hodně jsem kdysi tohle období Tiamat prožíval. Dnes se kupodivu vracím spíše do Tiamat počátků, nebo do časů více-méně písničkových (Judas Christ a Prey). Wildhoney a Deeper mám za kultovní, ale nějak mne to netáhne ... spíše z těchto časů sahám po Moonspell - Irreligious a Sin Pecado. Jo a štve mne, že se Johan v Řecku, nebo kde to bydlí, pomátl a vůbec nic nevydává.

Vůbec pikantní je fakt, že tahle kapela začínala jako 1st wave black typu HELLHAMMER pod názvem TREBLINKA, pak se asi pánové usnesli, že tohle nejspíše nebude to pravé jméno pod kterým by měli prorazit a přejmenovali se :)... p.s. Poprvé jsem se s nimi setkal prostřednictvím magické sabbaťárny "Cain" ve Velké noční hudbě, jestli tady někdo tuhle relaci pamatuje.

Já naopak stoprocentně souhlasím s Horynou. Při prvním poslechu jsem byl sice zmatený jak Goro před Tokiem, ale s odstupem času řadím tuto desku na samotný vrchol diskografie Tiamat. Album sice může ze začátku působit dost chaoticky a nepřístupně, ale postupně začne dávat všechno perfektní smysl a člověk si v klidu může vychutnávat tu magickou atmosféru, která je tu ještě o dost podmanivější než na fanoušky většinou preferovaném Wildhoney. Celkem chápu, že značná část posluchačů tenkrát tohle album nevydýchala. Hlavní problém bude nejspíš v tom, že s klasickým metalem toho už vlastně moc společného nemá. S Horynou se do jisté míry shodneme i v tom, že na dalších deskách už Tiamat příliš zajímaví nebyli, ale já si ten jejich přímočarý kýčovitý gothic metal jako zvukovou kulisu občas rád pustím (na rozdíl od prvních dvou řadovek, které mě moc nebavily ani v době vydání).

Ještě můj Top 5:
1. A Deeper Kind Of Slumber
2. Wildhoney
3. Clouds
4. Prey
5. Judas Christ

Sorry, samozřejmě se jedná Edlunda (ne Endlunda). Ale to s tím nepříliš povedeným experimentem pro něj platí taky:).