Pořád jsem nemohl přijít na to, co mi ten začátek skladby Wynona´s Big Brown Beaver připomíná, ale asi to bude tohle:

https://www.youtube.com/watch?v=TnSGFkDXBR8

Tu vzdálenou podobnost tam pravděpodobně slyším pouze já, ale vzhledem k tomu, že v obou kapelách působil stejný kytarista, na tom možná i něco bude. :-)

Sicky: Beatles mám celkem rád (hlavně ty desky z jejich posledního období), Primus mi sice přijdou hodně originální a zajímaví, ale většina jejich desek se mnou nic nedělá (místy mi dokonce lezou na nervy). Některé skladby ale mají opravdu geniální (hlavně ve spojení s těmi šílenými klipy):

https://www.youtube.com/watch?v=aYDfwUJzYQg

Stray: Deftones skoro vůbec neznám, ale už strašně dlouho se chystám si od nich aspoň pár desek poslechnout. Hodně lidí s podobným vkusem mi je už několikrát doporučovalo, ale prostě se k tomu pořád nemůžu nějak dokopat. :-)

Pro mě je neideálnější hudba na takovej ten polospánek na gauči DEFTONES, když člověk přijde z práce a udělá si kafe a pak se stejně dostane do takového toho polospánku během kterého dělá tu zvukovou kulisu to Chinovo blouznivé sténání, to je panečku kulisa, zrovna jsem dal Koi No Yokan a procházel jsem se proskleným sedmatřicátým patrem tokijského mrakodrapu.

Valič: The Claypool Lennon Delirium znám (první deska se mi zdá lepší), vtipný na nich je, že mladej Lennon má stejný hlas jako starej, takže to zní občas jako ujetej mix Primus a Beatles :)

Sicky: U jiných žánrů by mi to taky asi vadilo, ale u space rocku délku alb vůbec neřeším. Pro mě to není hudba na soustředěný poslech a až na pár výjimek si většinu těch kapel pouštím jako zvukovou kulisu. Jednou z těch výjimek je třeba nedávný společný projekt basáka z Primus se synem Johna Lennona (to ale není zrovna typický space rock, ale spíš mírně progresivní psychedelický rock). Obě desky The Claypool Lennon Delirium jsou vynikající.

https://www.youtube.com/watch?v=cZOHWyfgZdY

Valič : vidím, že basák má zas tričko ACbleskDC, takže docela rozptyl :))
S tím, že kapela nepřináší nic nového souhlas. Na druhou stranu ono je dnes dost těžké najít kapelu, která něco nového přináší :) Já už tenhle parametr moc neřeším.
Ummon - Slift jsem jinak slyšel, zkoušel jsem to dokonce hodněkrát, ale nikdy jsem to nedoposlouchal, ta deska je totiž stráášně dlouhá (určitě přes hodinu). První půlka super, baví ale po půl/třičtvrtě hodině prostě dochází dech. Klasický příklad alba, který kdyby bylo o půlhodiny kratší, bylo by o dost lepší:)

Předchozí dvě řadovky se mi líbily o něco víc, ale novinka zase překvapila relativně svižným tempem, které v tomhle žánru není zase až tak obvyklé. To, že bubeník nosí tričko Bathory, asi mnohé vysvětluje. :-)
https://www.youtube.com/watch?v=lyzQ426CROs
Kapela jinak do žánru moc nového nepřináší, ale to už dnes asi u podobných spolků nikdo neočekává. Deska se poslouchá dobře, takže mi vůbec nevadí, že už jsem něco podobného slyšel na desítkách minimálně stejně dobrých alb jak od těch původních stylotvorných skupin z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, tak od novějších projektů, které na tu původní space rockovou vlnu později volně navázaly (Spiritualized, Ozric Tentacles, Hidria Spacefolk, Quantum Fantay, Hypnos 69, Oresund Space Collective nebo Monkey3). Jinak za nejlepší letošní desku v oblasti letectví a kosmonautiky považuji Ummon od francouzských Slift.