Sicky: Jasně, ale pak jsou ještě ty další a Shining jsem neměl na mysli, ty jsou moc progres;)

Jinak norska prog scena jsou přeci i Leprous a Shining, ti jsou provareni docela hodně

Fajn deska, kytara místy fakt Gilmour, bohužel kapela asi i tak zůstane ve stínu zmíněných slavnějších kolegů, btw předposlední Pineapple Thief - Your Wilderness se mi taky líbí, parádní věc

O silné norské prog scéně jsem zatím jen věděl, resp. konkrétně jsem zaregistroval hype kolem Wobbler. Tak proč něco konečně nezkusit. Díky za tip.

Anathema prodělala prudký vývoj na přelomu milénia. Ta dlouhá pauza jim moc neprospěla. Dost se změnili. Navíc se vokálně orientovali do jemnější polohy.

Já měl Anathemu rád zas jen do Alternative 4 včetně. Dalším albům jsem přicházel na chuť postupně a dneska si jich cením víc, jak doomovek z devadesátek. Ale přijde že po We re Here Because We re Here už to prostě není ono, nějak tam necítím tu atmosféru, je to takový rozplizlý.

Starší alba jsou Pink Floyd nasáklá podstatně víc. Miluju předešlé Disconnected, už tam bych tasil hodně vysoko, ale novinka je ještě povedenější. V melancholy stylu je to téměř strop. Předpokládám, že s pravidelnými poslechy by se deska mohla do roka vyšplhat na stejnou úroveň, kde se hřejí Alternative 4, A Fine Day to Exit, nebo předposlední Pineapple Thief.

Co se týče Anathema, je to věc názoru, Chápu, že každému její dnešní tvář už tolik nesedí. Osobně nemám rád staré desky. Až od Alternative 4. Tam se to hodně zvedlo. Jejich tvorbu mám pak rozdělenou do několika období. V tom druhém, mezi Alt. - A Natural... je vrcholem snad každá nahrávka. Každá je velmi silná a osobitá. Poprvé mne A Natural úplně ohromila. Časem to hodně opadlo a dnes je zase na špici.
Z poslední čtyřky jsem prožíval Wehe Here..., teď dávám přednost Weather a satelitům.

Pro mě je Airbag úplně nová kapela. Ale poslouchám Anathemu i Porcupine Tree, tak mě to zaujalo. Zrovna to pouštím a je to mazec. Čekal jsem větší utahaninu. Naštěstí Pink Floyd v tom nestopuju. Díky za nový objev.

Tak tohle je moc příjemnej objev. Zaujalo mě to přirovnání k Anathemě, určitě to sedí, ale zatímco Anathema se na posledních albech začíná jaksi rozplývat sama v sobě, tak tady to ještě drží všechno pěkně pohromadě. Je ráno, mám dovolenou, piju sypanej english breakfast tea, poslouchám Airbag a zas je mi na chvíli úžasně:-). Díky za recenzi!