Jo, tohle číst zamrzí. O to víc, že RW byli spolu s Helloween mými metalovými "chůvami" :-) Jericho a Branded And Exiled byly první nahrávky, které jsem na bráchových kazetách točil furt dokola.

Četl jsem nedávno poměrně aktuální profilový rozhovor s Kasparkem a úplně jsem ho chápal. Ne však v pojetí nových nahrávek, které odbývá neskutečně, ale v tom, jak moc mu dalo práce v rozmezí let 1990-2005 kapelu udržet v chodu. Všeobecně je brán za diktátora, ale ve skutečnosti všemi personálními změnami prakticky jen hasil spory mezi nejrozličnějšími problematickými spoluhráči. Ten nesnášel toho, další dva zas onoho a tak to prej šlo furt dokola, je jedno zdali šlo o namachrovanýho pozérskýho Anglána Finlaye, Motiho utrápeného osobními starostmi, ambiciozního avšak prospěchářského Axela Morgana, druhořadého bicmena ACčka, Smusczyckiho nebo Thila Hermanna, smůla, že mu to všechno fakt věřím.

Je fakt, že cokoliv od Gates To Purgatory po Pile Of Skulls strká většinu Hrobnické diskografie do kapsy, no a na Under Jolly Roger a Death Or Glory jsou nedostižné. O to víc mně mrzí, kam Kašpárek RW dovedl, zatímco Boltendahl si udržuje minimálně slušný průměr.

Naprosto souhlasím s příspěvkem o devět let mladšího kolegy Fenrise i příspěvkem Strayovým, byť v případě tohoto alba jsem schopen akceptovat všechna hodnocení v koridoru 50% - 80%. Cokoli pod jest fanatickou nenávistí, cokoli nad nekritickou adorací. Jen bych poprosil o nápravu faktografické nepřesnosti. Album GD natloukl Kniep poprvé, na předchozích dvou albech obsluhoval klávesy. Před ním bylo lze možno předlouhých 22 let za soupravou bicích popatřiti na Stefana Arnolda, jehož hráčské dovednosti pamětníci poprvé zaregistrovali na debutu frankfurtských Grinder.

Ale ani nikdy nebyli tak dobří jako svého času RUNNING WILD. Celou dobu jsem chtěl dát 70%, ale poslední dva poslechy mě už spíš otravovaly. Novinku GRAVE DIGGER jsem měl náhodně možnost koupit digipack za 200,-Kč, tak jsem to na blind udělal, úplně nelituju, ale kdyby to někdo chtěl za stejnou cenu, tak mu to prodám.

Tak to bych rozporoval, Hrobníci nikdy nepadli do tak zoufalých sraček jako Kašpárkův pirátský koráb... Novinka není špatná, byť na stylově obdobné Knights Of The Cross či Excalibur nemá. Proti Strayovi bych přidal tak 10%.

Trochu jsem to prolustroval na YT, ale vůbec se mě to nechytá. Grave Digger = parádní Heavy Metal Breakdown a pak už nic (kdysi jsem byl ještě schopný poslouchat Witch Hunter, ale už mě to přešlo). V podstatě u nich pro mě platí to samé jako u Running Wild, jen v bledě modrém. Jedni nasadili dudy a druzí námořnické popěvky a šlo to do kopru.