Dnes je to přesně 30 let od vydání alba "Butchered at Birth".

tak tu první verzi Ti docela "závidím" - luxusní přebal a pět songů - to jsem marně sháněl... a nesehnal... a chtěl bych to!
Cenotaph - kdybych na to někde narazil, dám ti echo.
Seznam mi prosím přepošli-pokud je to spolehlivý zdroj-třeba tam bude něco zajímavého :-)

to Alda: Že to není originál ti garantuju!

To EPko Hammer Smashed Face mam v těchto verzích:
https://www.discogs.com/Cannibal-Corpse-Hammer-Smashed-Face/release/554087
https://www.discogs.com/Cannibal-Corpse-Hammer-Smashed-Face/release/4765511

Jinak ty slimline - maxi singl CD se shání asi nejhůř.Stále sháním "Cenotaph" od BOLT THROWERu.

Můžu ti přeposlat seznam s nabídkou těch "RARE" ruských CD, kde cena vychází na 250,-/300,-Kč za kus.Je jich tam asi 1200 od rocku až po death metal...samozřejmě všechno zaručeně první press :-)Obsahuje i ty "zaručeně" první pressy KRABATHORu od Monitor Rec., kterých je taky plné aukro!

Lord VILE: Já si myslím, že je to origo - a myslí si to asi i kupující - a klidně bych měl toto vydání doma :-)
https://www.discogs.com/Cannibal-Corpse-Butchered-At-Birth/release/13528673

Já mám třeba tady ten Cannibal, Made in Argentina, jsem rád, že ho mám, ale radost je tak na 95%, neb Argentina je... Argentina :-) a navíc Reissue, Remastered :-)
https://www.discogs.com/Cannibal-Corpse-Eaten-Back-To-Life/release/4151021

https://www.discogs.com/Cannibal-Corpse-Hammer-Smashed-Face/release/1191167 - z toho mám radost takovou, že si to musím pustit!

To Alda:Největší prdel je to, že se jedná o ruský bootleg, které tata osoba prodává běžně!

...zase jsem prohrál... ale je vidět, že "kultovní" desky ikon žánru na prvních pressech mají mezi znalci/fanoušky/sběrateli cenu... akorát jsem nevěděl, že až tak velkou.. :-)
https://aukro.cz/cd-cannibal-corpse-butchered-at-birth-1991-death-metal-6966790185

Jo jo, zasmál jsem se, to je jasný. Nějak to zas radikálně neřeším, prostě jen poslouchám co chci, co mě se líbí a k hudbě obecně spíš chovám toleranci a snažím se moc neodsuzovat muziku, která jde mimo mé spektrum. Metal celkově respektuju nehledě na žánry. Death metal je moje krevní skupina, ale poslechnu si rád cokoliv, většinou z čiré zvědavosti. V celým tom metalovým rybníku jsem si našel nějaký ty svoje rybky.
Celý to u mě začalo v útlém dětství tak mezi okolo deseti let, kdy jsem "objevil" gramofon mých rodičů a sjížděl i jejich desky s hudbou jejich mladí, vesměs česká produkce od Marie Rottrové, přes Olympic po Karla Gotta. Hudba z televize posledních pár let komunismu mě taky jako děcko zajímala, být spíš Korn (Jiří :0) než David (Michal). Na konci osmé třídy základky, na škole v přírodě, mi spolužák pustil nějakou kapelu co měl od staršího bráchy, prý Debustrol. Bylo to demo "Vyznání smrti". Nahrál mi to na kazetu, na druhý straně že je nějaký bordel co tam nahrál jeho brácha. I to se mi líbilo. Až po pár letech jsem zjistil, že to bylo první album Napalm Death 😎 No každopádně pak už to jelo. Vesměs český kapely Arakain, Debustrol, Root, Masters Hammer, Kryptor. K tomu Sepultura. Ty klasiky heavy metalu sem nějak vynechal a začátek devadesátých byl už thrash a hned death. Co šlo koupit, nebo nahrát, bral sem všemi pěti. Jel jsem i kapely ne tak tvrdý jako třeba Faith no More, Type o Negative a plno dalších. K tomu sem začal kupovat každej časák o metalu, co tady vycházel.
Prostě jiný příběh, jiná cesta metalem, ale stejná vášeň. Každej z nás má takový příběh a každej ten příběh nás utvářel a všechny musí být zajímavý. Klidně bych si tu přečetl story i dalších lidí, co sem chodí...

Možná bych ještě měl uvést na pravou míru v tom svém vzkazu Norrovi, že nebýt The Final Countdown od EUROPE, tak by mě asi nikdy nezajímala hudba, obecně, před tímhle mega-hitem, kterej si tak nějak proklestil cestu všude, jsem prostě nic neposlouchal. Ty československý mainstreamový blbosti, co se tenkrát hrály, to prostě nezaujalo, měl jsem zkrátka fotbalovej míč a staral jsem se spíš o sportovní aktivity.

No je fakt že takové to chrochtání, kvičení a chrčení také moc nemusím. Mám taď na mysli skupiny typu Spasm, takový ten gore grind, nebo jak se to jmenuje. Brutal death, spíše vyjímečně. Nevadí mi třeba první alba Nile či Kataklysm.
Jinak vokál Davida Vicenta, je top. On do toho dokázal dostat charisma.

Co nevadí? Já MORBID ANGEL miluju a poslouchám od roku 1990. Maj ten vokál totiž srozumitelnej. Jinak death metal normálně poslouchám v pohodě (na rozdíl od brutal death metalu):-), mám asi dvacet kapel ve sbírce - vždy většinou první čtyři alba, všechno z diskografie mám akorát od DEATH.

Stray: Je ovšem zajímavé že třeba Morbid Angel ti nevadí. Vyjimka co potvrzuje pravidlo? :-)

Norr: Dík za koment. A zasmál ses aspoň? :-) Je fakt, že já to mám úplně, ale úplně naopak než ty, k metalu mě přivedla skladba EUROPE The Final Countdown v jedenácti nebo dvanácti letech, když jsem jí slyšel na pionýrském táboře, co to bylo za hit oproti všem těm Elánům, Davidům a Jandům, nevěřil jsem vlastním uším, do dvou let od toho okamžiku jsem přes BON JOVI a SCORPIONS už jel trvale v HELLOWEENECH a ACCEPTECH, s RUNNING WILD a IRON MAIDEN, jsem pravda musel den dva zápolit, neb hlasy Kaspareka a Dickinsona nejsou zrovna ječáky, ale sedlo si to a hlavně ty kapely právě měly coby novinky svá nejlepší alba, pak jsem pár dní pracoval na vydýchání drsného projevu Hetfielda, pak přišli SLAYER, KREATOR jsem napoprvé zamítl, že to je jako moc, pak si tu kazetu Terrible Certainty zas půjčil a zlomil největší pečeť, k SEPULTUŘE už byl pak jen krůček, DEATH mne fascinovali tím drásavým projevem, ale to co pak vokálně reprezentovali CANNIBAL CORPSE, to mě prostě neimponovalo nikdy, nikdy jsem to nepřijal jak nějakej způsob, subžánr, akceptovatelnou věc, mám to tak nejen s nima, ale nedám ani SUFFOCATION, ABORTED, DYING FETUS, SIX FEET UNDER a bůhvícoještě, prostě ne. K metalu jsem vstoupil skrze ječáky... Vajléns and bladšééééééééd.

Ke Strayově poznámce pro deathmetalisty se tu nikdo neozval, tak to za všechny zkusím já.
Na začátku devadesátek, mi spousta těch klasických heavy kapel (Helloween namátkou), vůbec nešly přes uši právě z důvodu použití vysokých hlasů a říkal jsem si "Lze si vůbec nepřipadat trapně při poslechu někoho, kdo zpívá jako nějaká ženská, nebo nedejbože jako vykleštěnec?" Deathový zpěv, murmur, growling a vůbec cokoliv drsnějšího při zpěvu, bylo to jediné přijatelné. Ano, dával jsem i thrash, ale ne ječáky a pod. (Anthrax namátkou), startoval jsem hlasově u Metallicy, Slayer a Sepultury. Zajímavé bylo, že normální zpěv mi nevadil, třeba Faith no More, RATM, Biohazard. Jedinej vyšší hlas co mi mohl do domu byl Robert Lowe na debutu Solitude Aeternus. Časem jsem ustoupil a tolerance se rozšířila i na jiné výše položené hlasové projevy, přesto je growl do dneška ten můj Zlatý slavík. Bavím se, když někdo řekne: "posloucháš metal? Jo ten tvrdej jak tam blijou, tak to je strašný, to není hudba!" Člověk pak hned omládne minimálně o dvacet let, jak se cítí jako rošťák ;o)

Cannibal Corpse se hlavně prosadili na tu dobu opravdu hnusnými obaly. V Německu měla kapela docela problémy až do roku 2006.A z toho žije ta kapela doted což nemyslím zle, ale je to tak.

Já měl v té době triko Eaten Back To Life a moc dobře si pamatuju, že z něj ve škole a ani rodiče nebyli zrovna nadšený. :-) Vlastně jsem nikdy potom už drsnější triko snad neměl.

Náhodou super příhoda :-)
Pobavilo

Já měl trika DESTRUCTION - Live Without Sense, KREATOR - Extreme Aggression, METALLICA - Master Of Puppets a OBITUARY - The End Complete (tahle deska vyšla na jaře ve třeťáku a hned jsem si koupil triko, který jsem v posledním roce před maturitou dost nosil), ale kdybych ti řekl svou příhodu s učitelem, tak by se mi mohli smát...

...ehm...

...tak tedy Matematika na strojní průmyslovce, fakt nejhnusnější a nejnepochopitelnější předmět ever, hned vedle Elektriky, Automatizace a Fyziky, fakt nechápu ten "pragmatizmus", kterej mne ponoukl v roce 1988 k přihlášce zrovna na tuhle školu, ještě že jsem nebyl strojař ale huťař, protože anorganickou chemii a vlastnosti kovů jsem měl vždycky radši než počítání a rýsování. Měli jsme na matiku učitele ing.Miloše .... (příjmení neuvedu), kterýmu jsem říkal MILOG, což pak převzalo ještě pár dalších lidí, a skoro pořád jsem ho parodoval o přestávkách před tabulí, protože to byl takovej ten absolutní chlap (představ si třeba herce Radka Brzobohatého ve čtyřiceti letech), ostré rysy, s patičkou, v bílé košili a tesilkách s páskem, jak jde rázně a velkýma dlouhýma krokama k tabuli, rychle a uvědoměle vchází do třídy a je nažhaven učit, zkoušet a počítat: "rozdejte si papíry, od okna A, B" a hned píše na tabuli zadání příkladů písemek otočen zády ke třídě, tam bylo tolik matra k parodování, že se to nedalo vydržet, při zkoušení třeba když se člověk nemohl rozpovídat a osvětlit příkládek tak zněj lítalo: "uvažuj"..."tak tedy ne, ustup troubo" a začal osvětlovat, za pět a za čtyři byly nejčastější známky, nejlepší známku jsem od něj dostal asi dvojku nebo trojku, on nedával lepší, v jeho hodnotovém stupni matematici jako já neměli téměř nárok na dvojku, i když příkládek spočítali, dvojku jsem myslím dostal jen jednou za čtyři roky, takže tenhle MILOG se jednoho dne zastavil u mojí vytrínky plné černobíle naxeroxovaných A3 plakátů metalových kapel z Metal Hammerů, která visela na zdi ve třídě hned vedle mé lavice, kde jsem seděl (poslední lavice v řadě u dveří) a povídá na celou třídu, abych se postavil (když jsme si s Tenglísem, známým hipíkem, huličem, matematikem, návštěvníkem Lampy už od patnácti a člověkem co mě naučil zkoumat také nahrávky ze šedesátek a sedmdesátek než se o pár let definitivně tam u nich na vesnici ze všech svých experimentů zbláznil, vyrušovali): "P...le (doplň si moje příjmení), to jsou tvoje obrázky? Takový máničky!!! (byla tam třeba SEPULTURA v době Arise, SLAYER během Seasons...) To se ti jako líbí?" odmlčel se a s úsměvem mučitele pravil "Máš ty vůbec holku? (lhal jsem, třída věděla svý) Né? Tobě se žádná spolužačka nelíbí?" (třída pod lavicí v křeči, dneska by něco podobnýho vůbec nebylo možný, tenkrát to nikomu nepřišlo divný) "A znáš Oceán? Tady vedle ve druháku je hodně oceánistek...." a tak dále...prostě jsem byl rád že ten chlápek přestal, on mám za to se tehdy prostě nějak domáknul, že ho soustavně paroduju, páč jsem měl takový představení na školním výletě a ten učitel co tam s náma byl mu to vykvákal. :-)

Mám dlouhé roky mikinu s tím krásným 'obrázkem'. Vzpomínám si jak jsem byl ve druháku zkoušen u tabule. Byla to hodina Ekonomiky (hnus), učitelem byl rázný pan Hixa. Položil mi první otazku, já jako obvykle mlčel a čuměl do blba. On zvedl hlavu od stolu a patrně chtěl pronést něco vtipného o mých (ne)vědomostech. Napůl otevřel hubu a spočinul pohledem na mé fungl nové mikině. 'pojď blíž.... co to je? (měl pobavený výraz ve tváři) To je jako hudba? Panebože. Koukám že příští hodinu máte matematiku s paní Pospíšilovou. To sundáš a vůbec raději to nos mimo skolní areál.... Ukaž mi to ještě (pořád ten úsměv)... O čem jako zpívají?... No to je síla.

Cítil jsem se jako Bůh a nakonec dostal z ústní zkoušky za 4 :-)