Stray: U těch Floydů záleží na konkrétních skladbách a každý posluchač to může samozřejmě vnímat jinak. Já mám na mysli hlavně ty delší experimentální skladby z prvních studiovek nebo případně živáků Ummagumma nebo Live At Pompeii. Nevím, jak kdo, ale já třeba z následující skladby moc sluníčka ani ptáčků necítím. Spíš mi to místy přijde celkem "psycho". :-)

https://youtu.be/YtZqNAI4pBk

Ty gothic rockové kapely zase nebyly všechny zase až tak temné. Třeba hudba The Mission nebo Siouxsie And The Banshees mi místy přijde vyloženě pozitivní.

Mě PINK FLOYD přijdou jako docela světlá hudba. Je to sice pomalý, ale sluníčko svítí a ptáčci cvrlikají, gothic rock je úplně o něčem jiném, to je prostě takovej temnej noční punk.

Nemyslím si, že by gothic rock byl až tak vzdálený kapelám typu Pink Floyd. Záleží na tom, o jakých interpretech nebo případně deskách, se tu bavíme. Třeba druhé a třetí album Fields Of The Nephilim má k těm Floydům relativně blízko (ani ne tak hudebně, jako spíš atmosférou a celkovým pojetím) a třeba takoví Tiamat na některých svých albech míchali prvky gothic rocku a psychedelického rocku a vůbec to nepůsobilo nepřirozeně.

Proč mě podvědomě něco vadí na RAMMSTEIN a tím pádem pocitově nikdy nebudu jejich fanoušek, bude možná znít zvláštně, ale mě ty lidi připomínaj trochu někoho jako je zpěvák ze SCOOTER. Takže kdyby se pořád konaly ty akce, tak jim vzkážu, ať si zajdou do Berlína na Love Parade.:-)

Jinak já to měl takhle - R+ mě naprosto míjeli, spíš mi byli protivní, až jsem viděl jejich místní revival, říkám si sakra sakra, to právě vyšlo Mutter. Ti revivalové věnovali cédéčko jednomu z davu, mému známému, který mi ho půjčil - a už to jelo... předtím jsem R+ nenáviděl, tehdy končilo moje true manowarácký období, tak bych ani nesměl :):)

Vatutin: Myslím, žes to vystihl téměř dokonale.

Ona má každá hudba něco, co ti buď sedne, nebo tě to odpuzuje - já jsem si třeba pustil ty čtyři hitovky z Amusement, co jsi vypisoval - a nemohl jsem to doposlouchat do konce - je tam něco, co mě strašně vadí. I jak ty Scorpions vypadaj - prostě mi nesednou. Vlastně se mi od nich líběj dvě skladby - Alien Nation a Steamrock Fever. To ale nic nemění na tom, že jsem hrozně rád, že je píšeš, protože si je chci poctivě projet a uvidí se.

Vatutin: Sakra jaké Rammstein-zření? :-) Ta kapela nemá snad nic, co by mě nějak poutalo. Neříkám, že je všechno špatně, ale přeci jen moc velkou proměnlivost a ohebnost tam neslyším. Píšu tady SCORPIONS, což jsou z pohledu příznivce klasické kytarové hudby mnohonásobně lepší hudebníci a ohlas na to není ani poloviční a já se mám jako ještě ke všemu přibližovat Rammsteinistům? Cóže?:-) Nějakým nagelovancům namazaným olejem? Strčte si někam ten BENZÍÍÍN!!! :-) jinak gothic rock je pro mne snad opačnej druh hudby než představují PINK FLOYD, to jsou stejně sourodé věci asi jako Jimi Hendrix a Ministry.:-)

Zdravím autora i editora a oceňuji bezbřehou toleranci, která dává naději na editorovo Rammstein_zření v blízké budoucnosti, nebo v příštím životě :) Každopádně Rosenrot je fajn a je dobrej. Jsem hodně ovlivněnej gothic rockem a floydama, prostě ty melancholické záležitosti mám u Rammstein fakt rád. Dost možná víc než tzv."vypalovačky". Na Rosenrotu mi vždycky "vadil" právě Benzin, či Man gegen. Fakt netuším jak bych hodnotil, ale těch 90% je tak božích, že prostě jooo :) Za mne hlavně deska pro radost, Rammstein nic moc nekuchtili, sesbírali, provětrali, dodělali, vydali. Jak pohodový přístup ... který mi dnes často chybí :)

Díky za seriál, moc dobře se to čte a přestože nejsem žádný stařík, se na ta léta s RAMMSTEIN dobře vzpomíná.

Tato německá úderka pro mne znamená společně s METALLICOU, HELLOWEEN a DEF LEPPARD první dotyky s hard & heavy a je jasné, že se v této v této společnosti R+ dosti vyjímali. Velmi rychle si mě někdy okolo roku 2002 s alby "Sehnsucht" a "Mutter" získali (zatímco debut mi v té době přišlo jako nějaké demo) a proto jsem se obrovsky těšil na "Reise Reise", které mě v době, kdy jsem žral vše a ještě ne úplně uměl selektovat zrna od plev zklamalo. Přišlo mi nejednoznačné, neucelené, nekompaktní. Slyšel jsem tuto desku doteď 100x a nikdy názor nezměnil (což se s výjimkou Liebe..., které naopak poslechy rostlo, dá uplatnit na celou tvorbu kapely => desky, které jsem od prvního poslechu nepřijal, nikdy nevyrostly). Jsou tam zkrátka skvělé kusy, ale i takové (či kolikrát jen pasáže samotných písní), které nemusím.

Pamatuji si, jak jsem k "Rosenrot" přistupoval z nedůvěrou, neb ve mně hořela ještě rozpolcenost z "Reise Reise","Rosenrot" mě ale chytlo na první poslech a dá se říct, že do dnešních dnů nepustilo. Je vlastně dost zvláštní, že takto skvěle zní "odpadkové" album, vaty je tu totiž minimálně a přes tu rozmanitost člověk nemá pocit, že je to tak, jak když vidle hází. Dost mě baví jeho uvolněnost, zvláštně trojblok "Spring", "Wo Bist Du"a především duet "Strib Nicht Vor Mir" je luxusní. Skvělá atmosféra, rozmanité a dobře poskládané songy, které netlačí na pilu, kéž by takto zněly odřezky z tvorby pokaždé. :)

S odstupem si RAMMSTEIN mimo jiné cením i proto, že přestože si je pustím po letech, necítím ani trochu, že je to všechno dávno. Zkrátka ty písně fungují, nestárnou, nehnijí, stále se dobře poslouchají. Přestože bych žádné jejich desce nedal víc než 90%, jelikož tu a tam vnímám slabší místa, doteď si je nemám problém vychutnat s tou intenzitou, jako kdysi.

No možná s tím odstupňováním 70 a míň máš i recht. Já to nahodil na první dobrou, tys to vybrousil. A je to.

80%, nejlepší skladby - titulní, Man gegen man, Benzin, Zestören

100 až 80 bych pojmenoval stejně, ale ...
70 - hodně v pohodě
60 - dobré
50 - průměr
40 - nic moc
30 - amatérismus = mizérie

Rosenrot bude pravděpodobně klasickou šedesátkou, neb předpokládám že nejde o lepší matro, než jsme probrali včera u SCORPIONS. Ty 100% hodnocení u RAMMSTEIN jsou, více než cokoliv jiného, důkazem mé bezbřehé tolerance k názorům druhých. Ale i tak dodám, že je nenávidím!!!:-)

Vidím to asi takhle:

100 - dokonalé
90 - skvělé
80 - výborné
70 - dobré
60 - průměr
50 - nic moc
40 - amatérismus
30 - mizérie
20 - sračka
10 - už jen rarita, jak špatně to může dopadnout

Valič - :) Rozdíl 90 a 100 % už je jen takové balancování mezi "skvělé" a "dokonalé". Ať to má nějakou diferenci. Stejné je to u "Herzeleid" a "Sehnsucht", taky by obě mohly mít absolutorium.

Recenze je samozřejmě opět výborná. Jediné v čem mě DarthArt tentokrát zklamal je to, že nedal těch slibovaných 100%. :-)