Mimochodem, z dvacatych let doporucuju taky polodokument "Berlin - Sinfonie der Grossstadt". Na webu je k sehnání bez zvuku, ale videl jsem to v jedne berlinske galerii s hudbou a je to stejne podmanive jako dalsi veci z te doby....

Taky jsem potesen - nikdy nezapomenu na sekvence, jak Orlok komicky cupita s rakvi po bremskem pristavu a ma to vypadat desive. Koupil jsem to kdysi na DVD v levných knihach, kdyz ten obchod jeste za neco stal. Dalsi koupe bylo tusim dvojdvd Metropolis a Kabinet dr. Caligariho. Je zajimavy, jak i po sto letech tyhle dva filmy fungujou, ta atmosfera je fantasticka.

Jsem nadšen. Nedávno jsem se na podobné filmy začal zaměřovat (třeba i na francouzské Vampíry) a fakt mě zaujaly. Kabinet Dr. Caligariho je také super.

Jako vždy skvělý článek. Co se týče těch soundtracků, stejně jako u dalších významných němých filmů jich bylo vytvořeno hned několik. Já bych zmínil aspoň ten, jenž vydala v roce 1990 francouzská kapela Art Zoyd, která ve své hudbě spojuje prvky avantgardního rocku, moderní klasické hudby, free jazzu a experimentální elektroniky.

Videoklip: https://www.youtube.com/watch?v=aGGrIJEsEM8

Skupina později složila hudbu ještě k pár dalším snímkům včetně kultovního hraného dokumentu Häxan (1922), který by si recenzi na těchto stránkách určitě také zasloužil (už jen kvůli tomu, že jeho části byly použity v mnoha metalových i rockových videoklipech). Mimochodem, fotografie z tohoto filmu zdobí i obal alba Chimera od Mayhem.

https://www.youtube.com/watch?v=CkXlXc0lA9c&t=3849s (jedná se o verzi s jiným soundtrackem)

Ee, v ziadnom pripade, najlepsia verzia je bez zbytocnych debat Herzogov Phantom der Nacht. Nadherne bezutesna atmosfera a ten koniec je devastujuci.

Ja, Drákula....upírské téma je pro metal tuze důležité. Já mám nejraději Coppolovo verzi, to jsou vizuální orgie non plus ultra. O

Nechci být za rýpala, ale byl to Max Schreck, nikoliv Shreck.

Jejdanánky!
Tak tímto filmem se nám ale otevírá celý úžasný svět surrealismu dvacátých let, a byla by možná škoda skončit jen tímto snímkem! I když chápu - jako brána do těchto světů byl vybrán právě tento zástupce. Nemůžu nezmínit francouzského zástupce - film Andaluský pes tvůrců Salvatora Daliho a Luis Buñuela. Dodnes nebyla lépe natočena snová sekvence se všemi nelogičnostmi než v tomto stařičkém filmu!!!!
Další manifest surrealismu! Nebo i Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye - pod banálním názvem se skrývá skvělý kus filmařiny!