prasezlesa: ba ne, nejste sám. Poněvadž jsem od přírody excentrik nevyhýbající se mírnému kýči v mezích metalového zákona, tak se také kloním k JP. Nepopírám, že IM jsou populárnější, prodali víc desek či mají epicky výpravné songy, ale krom muziky mne u JP pohltila i ta samotná aura rebelantství a buřičství Halforda. Firepower jsem zařadil na 7.místo v diskpgrafii JP a to jen ukazuje výjimečnost tohoto alba. Nadšení...

K tomu srovnani s Iron Maiden - budu asi v mensine, nejenom tady, ale vzdycky jsem mel Judas Priest radsi nez Iron Maiden. A myslim si, ze Painkiller je lepsi nez cokoliv od IM.

Polské originálky je něco jiného. To jsou prasárny. Já měl vydání JUDAS ze země, kde se té desky prodalo nejvíc, takže správné pořadí prvních tří skladeb na British Steel je pro mne a bude vždy:

1.Breaking the Law
2.Rapid Fire
3.Metal Gods

...vůbec si nedovedu představit, že někdo vnímá Rapid Fire jako otvírák desky a Metal Gods jako druhou skladbu.:-))))

Breaking The Law na první místě ... kdysi někde u konkurence (nebo u nás?) kdosi vzpomínal, jak měl Černé album nejdříve z Polska, kde byly přeházené skladby a kazeta začínala Sad But True. A pak mu strašně dlouho trvalo zvyknout si na úvod krze Enter Sandman.

Já měl tohle s Coma Of Souls. Na mojí polské originálce po When The Sun Burns Red následovala People Of The Lie. Perfektně to na sebe nasedalo, tou jednodušší dvojkou to dostalo drajv .,.. a dodnes jsem si nezvykl, že na druhém místě je Coma Of Souls, která to takovou tou rozehrou na začátku naopak trochu zabrzdí. Holt mléko není voda!

Možná mi k tomu jednotnýmu vnímání napomáhají obaly - ve stejným stylu, takový ten komiksovo-heroický cover, nějaká příšera z budoucnosti poháněná heavy metalem :) Představuju si to jako deskový oltář - v gotice tam byl uprostřed Ježíš a po boku na rozevíracích dvířkách nějaký dva svatý, tak u Priest by bylo uprostřed pódium s Marshallama a po bocích obaly Screaming a Defenders :)

Ram It Dowm působí jak sbírka B-stran - každej pes jiná ves stylově i zvukově. To hlavně - rozdíl mezi Ram It Down a Heavy Metal je propastnej, i když remaster to malinko srovnal.

Možná mi k tomu jednotnýmu vnímání napomáhají obaly - ve stejným stylu, takový ten komiksovo-heroický cover, nějaká příšera z budoucnosti poháněná heavy metalem :) Představuju si to jako deskový oltář - v gotice tam byl uprostřed Ježíš a po boku na rozevíracích dvířkách nějaký dva svatý, tak u Priest by bylo uprostřed pódium s Marshallama a po bocích obaly Screaming a Defenders :)

Ram It Dowm působí jak sbírka B-stran - každej pes jiná ves stylově i zvukově. To hlavně - rozdíl mezi Ram It Down a Heavy Metal je propastnej, i když remaster to malinko srovnal.

Prowler: Tak tos slyšel JUDAS PRIEST pár dní před mým narozením. Respekt!:-)
Point Of Entry beru jako slabší desku v rámci klasické etapy, ale přeci jen je to věc z toho zlatého období. Nicméně jsou tam tak 3-4 velmi kvalitní songy (...Highway, Desert Plains, Solar Angel...), zbytek však výplň.
Dokážu si představit, že pro řadu true JP fans jsou ti pravý JPO na albech Sad Wings Of Destiny, Sin After Sin nebo Stained Class, už v sedmdesátých letech byla ta kapela monstr na špici scény, říct, že byli výš THIN LIZZY je úplná haluz. Tohle jsou ti pravý JP, ne Ram it Down.:-)
Screaming/ Defenders rozhodně nevnímám společně, Screaming je pomník heavy metalu, prototyp stavu scény v roce 1982, věc oplývající tesknou náladou a géniem loci, Defenders je tvrdší, víc heavy (spíš si tyká s ACCEPT a mladšími Němci, kteří již vykukují zpoza rohu), svým způsobem naplnění požadavku GER+UK+US+JP fans, není to album, které by šlo do neznáma.
Na Ram it Down je nejlepší skladbou jednoznačně Blood Red Skies, nic lepšího JP v druhé polovině 80´s nesložili, titulní věc beru jako mostík k painkiller, celkově je to album slepenec s ne moc velkým charismatem.
Od roku 1992 jsem vlastnil americkou verzi British Steel, kde je první skladbou Breaking the Law, nikdy jsem si nezvykl na to, že to někdo má tak, že Rapid Fire je úvodní song, to album přeci začíná Breaking the Law a Rapid Fire je klasická druhá skladba.

Stran toho žebříčku za mě je top, asi takhle:

1. Screaming/Defenders - vnímám to jakoby jeden projekt
2. Painkiller
3. Killing Machine
4. Sin After Sin - strašně se mi líbí ten proto-heavy drajv
5. Firepower
6. Stained Class - první vyobrazení terminatora T-1OOO (liquid metal!!) v popkultuře
7. Sad Wings Of Destiny
8. Ram It Down - ale jen titulní skladba!!! (plus možná Monsters Of Rock)

Prowler: Z toho si nic nedělej, já jsem exot ještě větší - nemusím totiž "British Steel". Pravděpodoně kvůli totálnímu obehrání "Breaking The Law", "Living After Midnight" a "United" na každý zábavě a na každým maturitním plese. Vždycky, když si "Steel" pustím, říkám si: "Proboha, proč to dělám, vždyť to nechci poslouchat?" Takže nemůžu objektivně zařadit do žebříčku, i když obecné kvality jsem si samozřejmě vědom.

Koukám, že jsi poněkud změnil názor na PoE.:-) No nic, přidám se tedy. Vím, že zde budu za názorového exota, renegáta a solitéra (ano, perisologie vpravdě záměrná), ale nechť. JP jsem poprvé slyšel pátečního večera 14.2.1975, záhy po Picture Music.
1.Sad Wings of Destiny
2.Painkiller
3.Screaming for Vengeance
4.Sin After Sin
5.British Steel
6.Stained Class
7.Defenders of the Faith
8.Killing Machine
9.Angel of Retribution
10.Firepower
11.Point of Entry
12.Ram It Down
13.Redeemer of Souls
14.Nostradamus
15.Rocka Rolla
16.Jugulator
17.Turbo
18.Demolition

Dobře, za mě pořadí v rámci diskografie JP :-)

1.Painkiller
2.Screaming For Vengeance
3.British Steel
4.Firepower
5.Defenders Of the Faith
6.Stained Class
7.Killing Machine
8.Sad Wings Of Destiny
9.Turbo
10.Sin After Sin
11.Ram It Down
12.Point Of Entry
13.Redeemer Of Souls
14.Demolition
15.Jugulator
16.Angel Of Retribution
17.Nostradamus
18.Rocka Rolla

Já také. V době vydání i nyní 75%.

Moravan: Správně, myslím si to samé.

To album stále kope jak kůň -jistě, u některých skladeb může dojít k oposlouchani, ale pokud k tomu dojde u Firepower, tak Book of Souls se může ubírat na smeťák...tam to opotřebení a poslouchání je drastické

Z těch Glennových sól a vyhrávek a vyhrávek mám někdy úplně husinu nebo mráz po zádech, zejména přechod z helionu na electric eye

Osobne si myslím, že ani Redeemer by neobstál zle, keby mal produkciu Firepower.
Ale Firepower baví aj s odstupom času, najlepšia doska s Halfordom po reunione.

Když byl Na Plovárně u Ebena onehdá slavný producent Jacksonova Thrilleru - Quincy Jones, říkal, že ideál je na elpíčko 38 minut. To že je ten správnej "tlustej zvuk". Pak už to jde s kvalitou dolů. Mrkněte do archívu ČT, skvělej rozhovor. Dvoudílnej!

Imothep: Vidíš, to mi nedošlo, že tam byl limit ohledně místa na vinylu ... pravda. Každopádně to bylo k dobru věci.

Tak si teď nějak matně vzpomínám, že když METALLICA vydávala "Justici", pokoušela se to firma nejdřív nacpat na jedno elpíčko, ale pak to museli předělat na 2LP, protože to bylo příšerný.

Mám radši Angela.:) Bych si ho mohl zase jednou pustit. ..

Za mě taky pořád kvalitka - 100% a určitě jedna z pěti nejlepších desek JP.