Je sice pěkné, že se High Roller Records rozhodli znovu vydat klasické desky Destruction, zájemce ale moc nepotěší, že stejně jako v případě Protector vyjdou obě minialba na samostatných discích. Každé zhruba devatenáctiminutové EP přitom bude stát skoro čtyři kila. No nekupte to! :-(

To bezstarostný, nádherný, geniální, nekomplikovaný fidlání v sólu v první skladbě, to je jako když dal Gazza TEN gól nevímkomu na Euru ´96, však vy víte :D

Na těch textech bylo přínosné i to, že z nich tenkrát dospívající mladí lidé občas mohli získat cenné informace o tom, jak to vlastně chodí mezi chlapci a děvčaty, což ocenili hlavně ti mládežníci, kteří neměli šikovného tatínka, který si v šuplíku pod ponožkami schovával štos obrázkových časopisů dovedně propašovaných odněkud z morálně prohnilé ciziny. Jako příklad si dovolím uvést úryvek z originálního textu z debutu brazilských Sarcófago. Všechny gramatické chyby (a že jich je) jsem záměrně nechal neopravené. :-)

Demons suck your pussy and fuck ´till delight.
She isn´t more virgin because was fucked by Satan.
He put the virgin of four, fucking your asshole.
The orgy haven´t stop, ejaculating on her mouth.
She suck the hammer of Satan
and reach the first orgasm…

Meres: Jak kterým kapelám a jak na kterých albech. Překlady textů se tenkrát daly sehnat, problém byl pouze v tom, že ti „překladatelé“ často neuměli ani pořádně česky, natož anglicky, ale o to to byla větší prča. :-) Většinou byly přepisované na stroji přes několik kopíráků, takže ten, kdo dostal ten nejspodnější papír, měl často smůlu a rozluštil v průměru tak každé třetí slovo. :-)

Keď ti vadili primitívne texty to znamená, že ty im pri tých ich škrehotavých vokáloch aj presne rozumieš čo spievajú? Lebo podľa mňa to pri extrémnych metaloch z 80% nie je možné :D

Objektivně hodnotit podobné nahrávky je pro mě dost těžké. O zahraniční metalovou scénu jsem se začal aktivněji zajímat někdy koncem roku 1988, ale s většinou německých kapel jsem se seznámil až během roku následujícího. Pokud se nepletu, mezi prvními jsem slyšel alba Extreme Aggression, Agent Orange a Golem. Když jsem si pak sehnal starší desky těch kapel, byl jsem často dost zklamaný a ta hudba mi přišla ve srovnání s těmi zmíněnými alby dost nezajímavá. Postupně jsem tento názor dost výrazně přehodnotil a dnes si většinu těch desek s potěšením poslechnu a paradoxně se mi na nich líbí právě ty věci, které mi na nich koncem osmdesátých let vadily (neučesaný syrový zvuk, nespoutaná agresivita, primitivní texty a vůbec celková atmosféra těch nahrávek).