Last Hardrock Outsider

DESTRUCTION - Sentence Of Death

Jedna z nejpozoruhodnějších thrashmetalových kapel v zemi našich západních sousedů se dala dohromady již v průběhu roku 1982 jako KNIGHTS OF DEMON a vzorem jim stály tehdy populární britské heavymetalové kapely jako IRON MAIDEN, VENOM nebo MOTÖRHEAD, nejen podle kterých se snažila mladičká trojice hrát tvrdou a rychlou muziku, ale rovněž celý ten extrém po svém posouvat. Z počátku jejich snažení asi působilo trochu neotesaně, ale postupem doby dostala jejich hudba správně ostré kontury. Fenomén heavy metalu tehdy nabýval na síle a podobných uskupení se na svět klubalo v letech 1982 a 1983 nepočítaně, jenže kluci z Weil Am Rhein, městečka v oblasti Lörrach v Bádensku-Württembersku, se do hudby zjevně zakousli více, než tomu bylo v případě jiných.

 

Původní trojici, brzy přejmenovanou na DESTRUCTION, tvořili Marcel „Schmier“ Schirmer, Michael Sifringer a Thomas Sandmann a to až do odchodu bubeníka Tommyho na vojnu zkraje roku 1986, ale to je stále ještě hudba budoucnosti. Když se vrátíme do roku 1984, demo „Bestial Invasion Of Hell“ zaujalo manažera firmy Steamhammer a DESTRUCTION byla posléze nabídnuta smlouva na debutovou desku, jejíž tvorbě předcházela cesta do Západního Berlína. Aby si firma kapelu oťukala, navrhla tehdy teprve sedmnáctiletým mladíkům krátký pobyt v místním studiu Caet, kde za asistence Wolfganga Eichholze nahráli několik skladeb brzy vypuštěných jako vstupní EP. Nahrávka dostala název „Sentence Of Death“ a obsahovala dlouhé intro, po kterém následovalo pět rouhačských nářezů hozených do tehdy populární podoby velmi rychlých a neotesaných metalových songů postavených na kytarových riffech, pekelném Schmierově krákoru a zběsilé rytmice.


 

Album obsahuje dvě nesmrtelné hymny patřící k základním stavebním kamenům evropského thrashe. Jednak výbušnou jízdu „Total Desaster“ odhalující skutečnost, že v Mike Sifringerovi vlastní kapela skutečný kytarový poklad, neboť jeho riffy už tehdy oplývaly neobyčejnou průrazností a charismatem, a druhak původní verzi „Mad Butcher“, skladbu snad nejvíce s DESTRUCTION spojovanou a později i několikrát předělanou. Vždyť postava šíleného řezníka patří k maskotům kapely ještě dnes a mnohdy zpoza hudebníků vyběhne i na nejednom koncertním pódiu. Dvojice legendárních hymen byla na „Sentence Of Death“ ještě doplněna trojicí ponurých a velmi rozervaných divočáren, kde se to hemžilo satanskými a nadpřirozenými bytostmi a symboly zkázy – „Black mass“, „Satan´s Vengeance“ a „Devil´s Soldiers“.

 

Po vzoru starších formací jako SLAYER, METALLICA, EXODUS nebo BATHORY se dbalo na co nejsatanističtější a nejzlejší image, což samotní hudebníci podporovali vizáží, kdy navlečení do pyramidami a hřeby osazených kožených bund, navíc ověnčení nábojnicovými pásy, pózovali na hřbitůvku nedaleko svého bydliště. Nejen hudba obsažená na debutovém EP, ale i image nalákala neuvěřitelné množství fans a z DESTRUCTION se začalo stávat velmi chtěné a očekávané zboží. Byli mnohem zběsilejší než leckterá jiná kapela, která se do té doby kdy nacházela na Starém kontinentě. Z dnešního pohledu by se dalo říct, že trojice stála ve správný čas na správném místě, protože zájem o podobný druh hudby právě v roce 1984 začal stoupat raketovou rychlostí a DESTRUCTION, díky nespornému talentu, pracovitosti a mladému věku svolnému k přijímání neočekávaných výzev, měli pole působnosti doširoka otevřené a i když z dnešního pohledu jejich první EP působí archaicky, vládne velkou autenticitou a kouzlem chtěného.


25.11.2017Diskuse (5)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

stefanos29.11.2017 22:02

To bezstarostný, nádherný, geniální, nekomplikovaný fidlání v sólu v první skladbě, to je jako když dal Gazza TEN gól nevímkomu na Euru ´96, však vy víte :D

 

Valič
28.11.2017 22:24

Na těch textech bylo přínosné i to, že z nich tenkrát dospívající mladí lidé občas mohli získat cenné informace o tom, jak to vlastně chodí mezi chlapci a děvčaty, což ocenili hlavně ti mládežníci, kteří neměli šikovného tatínka, který si v šuplíku pod ponožkami schovával štos obrázkových časopisů dovedně propašovaných odněkud z morálně prohnilé ciziny. Jako příklad si dovolím uvést úryvek z originálního textu z debutu brazilských Sarcófago. Všechny gramatické chyby (a že jich je) jsem záměrně nechal neopravené. :-)

Demons suck your pussy and fuck ´till delight.
She isn´t more virgin because was fucked by Satan.
He put the virgin of four, fucking your asshole.
The orgy haven´t stop, ejaculating on her mouth.
She suck the hammer of Satan
and reach the first orgasm…

 

Valič
28.11.2017 20:33

Meres: Jak kterým kapelám a jak na kterých albech. Překlady textů se tenkrát daly sehnat, problém byl pouze v tom, že ti „překladatelé“ často neuměli ani pořádně česky, natož anglicky, ale o to to byla větší prča. :-) Většinou byly přepisované na stroji přes několik kopíráků, takže ten, kdo dostal ten nejspodnější papír, měl často smůlu a rozluštil v průměru tak každé třetí slovo. :-)

 

Meres
28.11.2017 19:59

Keď ti vadili primitívne texty to znamená, že ty im pri tých ich škrehotavých vokáloch aj presne rozumieš čo spievajú? Lebo podľa mňa to pri extrémnych metaloch z 80% nie je možné :D

 

Valič
28.11.2017 19:38

Objektivně hodnotit podobné nahrávky je pro mě dost těžké. O zahraniční metalovou scénu jsem se začal aktivněji zajímat někdy koncem roku 1988, ale s většinou německých kapel jsem se seznámil až během roku následujícího. Pokud se nepletu, mezi prvními jsem slyšel alba Extreme Aggression, Agent Orange a Golem. Když jsem si pak sehnal starší desky těch kapel, byl jsem často dost zklamaný a ta hudba mi přišla ve srovnání s těmi zmíněnými alby dost nezajímavá. Postupně jsem tento názor dost výrazně přehodnotil a dnes si většinu těch desek s potěšením poslechnu a paradoxně se mi na nich líbí právě ty věci, které mi na nich koncem osmdesátých let vadily (neučesaný syrový zvuk, nespoutaná agresivita, primitivní texty a vůbec celková atmosféra těch nahrávek).