Last Hardrock Outsider

Vložit příspěvek
Jméno
E-Mail

Text příspěvku

 


 

Bluejamie65
25.03.2017 14:04

A ten Christian je příbuznej Fletchera Christiana z Bounty? Koncert je síla a vokály jsou nebeské:-)

 

Bluejamie65
25.03.2017 13:38

Nelson jsou králové, americká dynastie, top ten ve třech generacích a ve třech žánrech.

 

spajk
25.03.2017 12:41

A další plus těchto debat, jsou doporučení kapel a desek, které člověk ve své hudební pouti minul. Protože to nejde, znát a slyšet vše, speciálně u kapel mimo hlavní proud. Třeba ted Arc Angel resp Cannata. To jméno pro mě není neznámé, vím o něm, ale nikdy jsem ho neslyšel, natož nekoupil desku. U AOR to mám hodně kus od kusu, něco se mi líbí, něco už je mimo a to třeba i u kapely v rámci diskografie. Hlavně AOR kapel bylo obrovské množství, to jsou kvanta desek hlavně z 80. let. A to jsme se ještě nedotkli podžánrů jako Westcoast nebo White Rocku resp. kapel opěvujících Krista. Nelson nejsou pro každého viz Stray, ale to nic nemění na tom, že první deska je majstrštyk. Svého času to bylo nejpůjčovanější CD v půjčovně u Ing. Hampela za Kotvou, takže i u nás by to mělo znát dost lidí. Já si tam chodil kupovat vyřazené desky po stokoruně. Takto jsem levněji sehnal pár kousků včetně třeba Mane Attraction.

 

Down
25.03.2017 11:35

Nelson ...první deska je výborná, pak jsem je nějak přestal sledovat. Za ně jsem si to od kámošů celkem schytal, prý jsem moc vyměknul. Pro milovníky AOR bych rád upozornil na kapelu "ARC ANGEL" v níž má hlavní slovo jistý Jeff Cannata. Solí fošny jak na běžícím pásu ...od roku 1983 vydali už tři (Ovšem co deska to pecka)! ...House Of Lords jako vždy výborní. Za jedinou "slabší" desku od nich bych možná vybral The Power and the Myth, ale to jen proto, že jedna prostě nejslabší být musí :)

 

Stray
25.03.2017 00:24

Devízu výsledků těchto stránek vidím jednoznačně v tom, že se sem stahují a diskutují Hard´N´Heavy fajnšmekří, tohle mě baví, protože to jinde v podobné míře není, dám příklad: jinde se řeší novej CITRON, LIMETAL a ALKEHOL, a tady se pastují luxusní videa koncertu HOUSE OF LORDS z roku 1991 a rozebírají se detaily, skvělé! P.S.: NELSON jsem se vždycky smál, možná neoprávněně (ve vztahu k muzikantským kvalitám), ale tak nějak mě ty blonďatý bráchové přišli děsně uhlazený.

 

Imothep
24.03.2017 22:58

spajk: ok, rozhovory si projedu prubezne, diky za vsechy posty. Koncert je masnej jak hovado, velka porce muzikantstvi. Aldrich skvelej ale nekde trochu moc uz prehrava, tak to holt tehdy chodilo. Principal se myslim neflaka, ty ctvery klavesy tam rozhodne nema na paradu a krom toho vidim i headset, takze aktivne zpival i vokaly. Trochu me u refrenu napadaly myslenky, jestli neco nepousti z playbacku, je to proste az moc dokonaly :o)

 

spajk
24.03.2017 19:16

Tak to je masnej koncert. Ken Mary má snad čtyři ruce, intro do Sahary naživo nemá chybu, Chuck Wright si tam jen tak slapuje na basu, Aldrich ač mi nikdy k srdci nepřirostl svým kočovným způsobem hraní v x kapelách, beru ho na milost - nahrál celou Saharu :-) mojí nejoblíbenější HOL desku , Christian naživo velice přesvědčivý. Nejvíc se flákal principál Giuffria. Neskutečně našlápnutí hudebníci! Pokud se divíte, že jsou v publiku samý kundičky, vězte že dělali support Nelson. To teda musel být koncert. After the Rain je další moje velmi oblíbená deska. Vlastně jediná od Nelson. Zbytek tvorby nemusím. Mít stroj času, hned si namáčknu 23. březen 1991 a jdu do první řady, at mě holky třeba umačkají kozama. A pak že tahle muzika vyčpěla a neměla co říct......? Ten samý rok po prázdninách vyšlo Black Album a Iluze. Takřka současně. Jeden z nejsilnějších roků rokenrolu.

 

spajk
24.03.2017 18:05

Ještě odkaz na 40 minutový koncert. Opět s Dougem. Ale že jim to hrálo? https://www.youtube.com/watch?v=g8ZQFCatMtw

 

spajk
24.03.2017 17:49

Mrkni na tyto články, kde se hovoří o 90% všech kytarových partů: https://mikeladano.com/tag/doug-aldrich/_________http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-serialy/Doug-Aldrich-Kytarovi-velikani~21~zari~2011/________https://www.guitarinteractivemagazine.com/news/2013/04/doug-aldrich-masterclass/. Zajímavé je i toto video s kapelou, Dougem a Simmonsem____https://www.youtube.com/watch?v=NfAoAHaMNfM

 

Imothep
24.03.2017 12:52

spajk: D. Aldrich v bookletu k Sahara uveden je, ale jen jako "additional guitars". Vzali ho na nahravani jako "hired gun", ke HOL se nepripojil, protoze mel zavazky vuci jine kapela. Kolik tam toho skutecne nahral je diskutabilni, motalo se tam vic ruznych kytaristu.

 

Stray
23.03.2017 21:13

No to zas neprehanej...

 

Bluejamie65
23.03.2017 20:02

Krásná recenze a skvělý koment, představuju si, že kdybych se moh s vámi vrátit do osmdesátek, tak bychom se zřejmě všichni tři pravidelně potkávali v Ostravě u pivovaru. Zajímavý je, že Kullickovy výkopy napěchované hvězdami Garbo Talks a Skull nejsou s House of lords srovnatelné. Že by měl Simmons větší koule než Stanley s Kullickem dohromady? Giufria je fenomén patetické melodiky mám LP Giuffria i Silk and Steel moc rád navzdory strašidelnému logu (a vlastně ještě víc než společně s Angel), navíc pro melodymilovníky se na Silk and Steel mihne i další zajímavá postava Lanny Cordola, kterou strašně rád poslouchám ve spojení s Kenem Tamplinem.

 

Stray
23.03.2017 19:51

Pokud panuje s článkem ne uplna spokojenost, pak doporučuji fanouška pepsi coly, vypointovanych úvodníku a mistra rockovych nekrologu. Smirak jistě instantni recku dodá do několika dnů. :-)

 

spajk
23.03.2017 18:03

House Of Lords jsou v zásadě Simmonsův nápad. Deska sice vyšla u RCA, ale na jeho labelu Simmons Records. Zřejmě se Gene koncem devadesátek nudil a rozjel si malé vydavatelství, které čítalo jen čtyři umělce. Krom HOL a Simmonse ještě jednoalbová kometa Gypsy Rose (mám) a Kobra and the Lotus (nemám). Label má zajímavé logo, které nezapře Chaimův původ (no offense). Gregg Giuffria chtěl pokračovat se stejným zpěvákem jménem David Glen Eisley, který mu nazpíval obě předchozí desky. Kapela už měla natočené demosnímky, jak uvádí Wiki. Já četl někde, že bylo natočeno dokonce celé album, když na doporučení Chucka Wrighta a Simmonsův nátlak na poslední chvíli přezpíval James Christian. Eisley má na debutu HOL u třech songů připsány kredity. U Frontiers Records vychází roku 2006 jeho deska Lost Tapes, kde jsou songy Slip of the Tongue, Jealeous Heart a Pleasure Palace. Je ohromně zajímavé, po letech si poslechnout, jak měli původně HOL znít s ním za mikrofonem. Sentiment stranou, Christian byla dobrá volba. Krom jeho dobrého vkusu na baby (Robin Beck), vládne nesmírně charizmatickým a zapamatovatelným hlasem. David Glen Eisley se z vyhazovu rychle oklepal a roku 90 vychází jediná deska kapely Dirty White Boy, kde se sešel s kytarovým ostrostřelcem Earl Slickem a bubeníkem z Autograph Keni Richardsem. Minulost hodil definitivně za hlavu a natočil syrové hair metalové album Bad Reputation. Doporučuju. Není tak docela pravda, že debut HOL představuje lepší kvalitu, než následující dvě desky. V žebříčku Billboard možná, ale to už se na věc díváme přes sklenici Pepsi Coly :-) Naopak u nás fanoušků kapela zrála s každou novou deskou. Ubývalo kláves a přibývalo kytarových partů, zvuk se zahustil a přibylo externích autorů hudby. Malá zajímavost. Druhou desku Sahara nahrál na kytaru Doug Aldrich, ačkoliv není uveden nikde v bookletu. Objevuje se až k videoklipům z desky. House Of Lords si svými třemi deskami vystavěli pomník. Pomník ke kterému se po comebacku nikdy nepřiblížili ani na dohled. Těžko říct, zda chybí faktor Giuffria nebo jsou to jen moje subjektivní pocity. Novinková sada velmi příjemně překvapila, ač jsem po dvou promo ukázkách na YT byl mírně skeptický. A je dobře, že Christian sic sám, ale táhne dál tuto káru plnou svěžích melodií. I přes všechny výše uvedené výhrady, jejich desky po comebacku nikdy nespadly do trapnosti a nevkusu. Komu by vadila přílišná cukrkandlovost, může zkusit kapelu Maxx Explosion, což není nikdo jiný, než HOL bez Christiana. Vydali už dvě alba poměrně svižného dirty/sleaze hard rocku. P.S. Komu se líbí Hit The Wall, at zkusí nové Unruly Child. Takhle přesně hrajou.