Progres u Stratovarius, jen to ne. Na ty hrůzy Elements PT 1,2 nelze zapomenout. A komu poslouží snaha o Shadow Gallery hozena do aranže Rhapsody of Fire a Nightwish? Ne, ta kapela dosahuje svých špiček, když jede něco jako helloweenske I Want Out.

Majk: možná by se dalo hovořit i o hození do progresu. Kupiainen by se jinak nudil a ostatní mu nebráni. Ostatně i Jens ke klasickému progu blízko (Mastermind)

Všeobecně ty desky po Tolkkim jsou docela nenápadné. Hity z dob Visions a dál už nejsou tak hitové a všechno dostalo takovou zdánlivě lehce "průměrnou fazónu". Na druhou stranu Kupiainen je fantastickej kytarista a ty nápady tam jsou. Jen nefláknou rovnou do čumáku. Jako by se kapela nemohla rozhodnout pro úplnou rozjuchanost a tím podbízivou marmeládu pro masy a docela melancholickými náladovkami, které v sobě vždycky měli.

Také na METAL Archives má Elysium 82% a je to tak v pořádku :-)

Krásně píše.

Prowler: Díky, s Kotipeltem souhlas.
Na Elysiu se prostě neshodneme. Když nás zprůměruju, vyjde mi zhruba průměr skrz weby, což bych nepodceňoval.:-) Autothrall pro mě určitě není mírou všech věcí,:-) nicméně jeho vkus, kladný vztah k německé scéně, a hlavně psaní mi fakt sedí.

Kotipelto by tě odstřelil svým témbrem slovutným, jako svého času když Láďa vešel do čekárny zařízení foniatrického, jest nedaleko mého bydliště nacházejícího se. :-))) Ty vo...go tady to je pacientárium.:-)

https://youtu.be/FIQnu29VqnE
https://youtu.be/oL8k51l4yp4

Pekárek: Pokud máš na mysli Kotipelta, dle mého názoru pěvcem výborným. Světovou extratřídou nebyl nikdy. V registru modálním vládne témbrem znělým, lehce
identifikovatelným; intonačně jistý. Falzet znatelně slabším, při živých
vystoupeních zvláště. Rozsah nikterak výjimečným, rekapitulačně odhaduji těsně nad třemi oktávami. Však s přehledem schopen výkonem svým kompozici vpravdě nevýraznou na vyšší level povznésti (dejme tomu hitík I Walk to My Own Song), což samo o sobě důkazem kvalit nesporných. Zhruba od roku 2010 znatelný degres. Jeho vokální projev vždy poměrně stereotypním, absentuje větší kreativní adaptabilita, jež vlastní naprostým špičkám žánrovým.
O sedm let mladší entita autothrall pro mne žádným arbitrem elegantiarum, leč jeho 72% akceptovatelných. Svých 50% považuji za hodnocení adekvátní, výše bych rozhodně nešel, krom dvou skladeb kompozičně infertilní, většina refrénů naprosto děsí. 95% mou optikou úletem totálním. Ale chápu, bývají takové dny.:-) Kdybych koncem osmdesátek nevyslechl onen debut, zřejmě bych ty Fiňáky vůbec nesledoval, tehdy mne zaujala hlavně kytarová práce. Třeba od SA neznám alba jedinéhož.

Mimořádně jsem si zpětně dal včerejší pořad Jílkové, dostal jsem info o účasti Brichty, což se potvrdilo.

Na mailu v mezidobí mj. několik novinek od Frontiers:
https://youtu.be/…qnE
https://youtu.be/…yp4

Mrknul jsem nyní na ony stránky konkurenční, 50% od stefanose a lukyho.:-)

pedrosph: S tím Sandonorikem máš pravdu.

Stromboli -Live 2cd
-si člověk uvědomí, co za parádní hudbu tady vzniká(lo) . Pavlíček je Mistr atmosférických věcí. Dříve jsem moc nemusel desku Shutdown ( vadily mi anglické texty), ale beru zpět, jen je škoda, že jednu z nejlepších písní Sandonoriko furt BB zpívá v aj, v češtině je daleko lepší

BATHORY - Under the Sign of the Black Mark 1987
VOIVOD - Killing Technology 1987
METALLICA - ... and Justice for All 1988 (1000%)

Prostě STRATOVARIUS nejsou kapelou mého srdce. Holt to bude muset napsat někdo jinej, ale žádnej strach, určitě se časem někdo najde, třeba mě za pár let taky čekaj recky GAMMA RAY, kterých tady taky zrovna moc není. U Finů se mě líbí hlavně Kotipeltův hlas a určitá schopnost udělat hit, což bylo patrné především z alb Visions a Infinite ("Haunting High and Low" je song poar excellance)!!!:-), ale jakmile se noří do nějakého epičtějšího zdobného balastu s desetiminutovou délkou, tak u mne končí.

Za sebe mohu doporučit tato alba:
STRATOVARIUS - Destiny 1998
STRATOVARIUS - Infinite 2000
STRATOVARIUS - Elements Pt.1 2003
STRATOVARIUS - Elements Pt.2 2003
STRATOVARIUS - Polaris 2009
STRATOVARIUS - Nemesis 2013
Myslím, že když si pustíš jakékoliv z těchto alb, neuděláš chybu, právě naopak. Trochu mě překvapilo, že "Straťáci" zde mají pouze jednu recenzi, a to na Nemesis - 80% - mělo by být aspoň 90%! :-)
Jedno období jsem je měl výše než HELLOWEEN!
https://www.youtube.com/watch?v=hd1W0Z8E-bw tento song mám jako vyzvánění na mém mobilním telefonu...

*Strato prostě obecně beru

Prowler: Jasný:) Hodně se mi to tenkrát líbilo. Dlouho jsem je neposlouchal a tak mi zněli bombastický. Melody speed jsem dost žral a líbí se mi i dnes (viz recenze na Donor), jen už ho teď tak neposlouchám. K Visions se vracím, protože ji mám nejradši. Pod 90 bych nešel. Strašně se mi líbí, jak jim to tam hraje. Stráží prostě obecně beru. Elysium? Pod 8 bych nešel ani dnes.Musel bych si tu desku znova poslechnout. Pade je podle mě málo. 70 minimum, ostatně i Autothrall bodoval 72.
Jak to máš vůbec s hlasem Tima?

Máte v příslušném prostoru čerstvě zveřejněný pidi-Asylum.:-)

Pekárek: Vedu v patrnosti tvé takměř absolutní hodnocení Elysia, což jest pro mne dílko tak za 50%. Tvůj náhled však plně akceptuji.
Stray: Hoď tam debut.:-) Zcela poslední novinkové album, jež před náhlým ukončením prodejních aktivit kdys v mém portfoliu nabídkovém. Onen reliktní kontingent nerozbalených LP a CD doposud zcela nedotčen, což krom mého otce nikdo nechápe.
Za mě nejlepší Dreamspace a Episode. Obě bych ohodnotil 80%. Novinkové album jsem dosud nevyposlechl.
Včera na Tipáči slušnej zásek.
https://www.tipsport.cz/tiket?idu=-78134300570&idb=-1&hash=32c1483f

John Norum - Total Control jsem v době vydání poslouchal celkem pravidelně. Tvrdší a míň hitovější než Final countdown, ale rozhodně hodně dobrý. Mám to tak na stejný úrovni jako Frehleys Comet 1987. Obě super hardrockový desky od mistrů.

Stratovarius? Jasná volba - Dreamspace, Fourth DImension a za mě jasně nejlepší pak Episode.

Pamatuju se na recenze Stratovarius ve Sparku, tam se to zlomilo snad až s Visions, do té doby byla ona podobnost s Dýněmi nemilosrdně kritizována :-)

LARKIN POE - Blood Harmony

Jinak ty další desky (Don Dokken, Norum) mi ve své době přišly solidní.