Fall out boy - ano, řadili se k emo scéně, i když to je asi podobné jako s grungem. Alice in Chains, Nirvana, Soundgarden, všechno grunge, přitom totálně rozdílné kapely. Infinity on High pro mě právě ukončuje jejich zlatou éru (ono jsou to ve finále jen 3 alba). Každopádně to byly našlapané punkrockově/emo desky, právě ideální na to festivalové hulákání v davu.

Festivaly jsou supr, ze stejných důvodů jak si to popsal jsem tam chodil i já, ale prostě už jsem asi zpovykaný. Nemám rád davy, rád se vyspím v posteli a ToiToi-ky radši ani neřeším...
Každopádně jeden z posledních byl NovaRock v Rakousku, nabitý hvězdami (které do Čech často v té době ani nejezdili) a byla to paráda. A hlavně totálně rozdíl ve vnímání - já s kamarádem jsme se snažili stihnout co nejvíc, lítali mezi stagema nonstop, parta Němců co stanovala vedle nás, proseděla celý vestival na rybářských židličkách co si přinesli a dopovali se plechovkovým pivem, zatímco někde v pozadí jim hraje Pearl Jam, Linkin Park nebo Slayer....

Fall Out Boy jsem registroval v časech alba Infinity on High z 2007. Přišli mi jako zvláštní druh ema. Detailně je neznám.
Proč stále jezdím na fest? Asi chci při jednom tahu zvládnout všechny ty kapely, na který bych jinak musel do Prahy, na každou zvlášť, což je v mém věku a při denním rytmu s chozením do práce a brzkým ranním vstáváním, ještě nesmyslnějsi řešení. Prostě radši na 3-4 dny dvakrát za rok na fest, než petadvacetkrat noční Praha.

Dal jsem šanci nové desce Fall Out Boys. Měl jsem tu kapelu kdysi moc rád, jejich alba z nultých let nového tisíciletí doteď poslouchám. Pak jim ale hráblo, zapomněli že jsou kytarová kapela a začali dělat sračky, které sice perfektně zapadli do amerických hitparád, akorát že to rockem nemělo společného lautr nic. Člověk se až někdy ptal, jestli to vůbec nahrávali ve studiu živě, nebo jako dnešní "hvězdy" měli 9 producentů a 15 černochů na hostování a chytré mašinky na perfektní supersterilní lollipop zvuk pro mladé, progresivní a nenáročné posluchače... prostě se to nedalo poslouchat

takže očekávání byla téměř nulová, a ejhle, oni si vzpomněli, že někde hluboko v garáži mají schované ty kytáry a zase do nich hrábli. Zázrak to není, ale dá se alespoň poslouchat

Půlnoc -City of Hysteria

Já už z festivalů nějak vyrostl nebo co, prostě už ty masovky nemusím. Ale za mlada jsem taky obrážel co se dalo a bylo suprové objevovat nové kapely, nebo zpívat s dalšími desetitisíci lidí oblíbené písničky.

Každopádně doufám, že Therapy nakonec uvidím. Kluci nevypadají, že by se chystali do důchodu, na starý kolena asi taky nepůjdou hákovat do doků v Belfastu, takže snad zase dorazí i do Prahy.

Tak já zjevně nemám THERAPY? tak rád jako ty, ale naživo jsem je jednou viděl.:-) Na Rock For People v Hradci Králové v roce 2009, v pozdním odpoledni za denního světla na hlavní scéně. Jel jsem tam hlavně na PLACEBO. Nebyl to tehdy špatný koncert ani od Severních Irů. Už tehdy jsem si říkal, jak mě ty několikadenní festy ubíjej :-), no a to jsem nevěděl, že budu mít před sebou třeba nepřetržitou řadu devíti Brutal Assaultů a dalších obdobných maratónů a v roce 2023 budu jezdit tak nějak stále.

Infernal Love je podle mě skvělé album, temnější a těžší než přímočaré a hitové Troublegum, ale mám ho taky moc rád. Jejich dvě nejlepší alba bych řekl.

Trochu mě mrzí, že jsem je nikdy nestihl vidět naživo, a to v Praze hráli už několikrát...

Já náhodou objevil kapelku Angelfish (mea culpa, protože Garbage miluju, nechápu, že jsem si neudělal domácí úkol) díky rozhovoru Ricka Beata s Butchem Vigem. Parádní interview, zajímavá kapelka, výborná story jak se Shirley ocitla v Garbage. Prostě 90tý léta.

Poslední dobou vcelku poslouchám od THERAPY? Infernal Love 95´, což, jak jistě víš, je jejich druhá nejúspěšnější deska, proslulá designem tvořeným černobílými fotografiemi členů kapely od Antona Corbijna (mimo jiné hlavně DEPECHE MODE, U2 a METALLICA Load/Reload) a také rozmáchlejším přístupem ke kompozici, vše však čineno s vkusem.

Ve výhledu mám i sledování několika dokumentárních filmů:

Jan Koller: Příběh obyčejného kluka
Kuciak: Vražda novináře
Velké nic

Therapy? - přesně si to vystihl (opět) - ta kapela ví na co má, a nehraje si na něco, co není. Prostě takový working class garage/alt/indie/hardrock. Přímočarý, hlučný, tvrdý, nekompromisní. Poslední album bylo více nez slušné, první singl z chystané novinky velice slibný. Jejich Troublegum (1994) mám ve svém osobním all-time TOP10 a nikdy z něj nevypadne!

DM - souhlas s Ultrou - neskutečně zvukově plné album. Moje "svatá" trojice je Violator - Songs of Faith... - Ultra, s Music for the Masses v těsném závěsu. Poslední 2-3 alba nic moc za mě, nemám velké očekávání ani od aktuálního. Kouzlo je už skutečně pryč...

Nechápu, jak si někdo může na základě zkušeností vydedukovat, že Mali vyhraje nad Gambií oba poločasy a vsadit na to.:-)

Toto je tiket.
https://www.tipsport.cz/tiket?idu=-78164955497&idb=-1&hash=284889aa

Item.

Není.

Recenze na prvních osm alb MANOWAR tu jsou, poslechová revize už je na každém. Období okolo Kings Of Metal je samozřejmě mnohem lepší než úplné začátky.


Prowler: Já samozřejmě už dávno nevím, pokud jde o tu co myslím, neviděl jsem jí 33 let, ale je jasný, že banální ani být nemohla. To je třeba si ujasnit.:-)


Ted přede mnou spousta rekapitulace s DM, potom chci poslechnout vše od RUSH, a nějak si rozšiřuju znalosti stran diskografie THERAPY?, na té kapele se mě líbí, že ví na co má a to taky hraje. Nestydí se nehrát prog-hudbu! Jsou na mé straně.:-)

Kings pro mě zpětně není Kings:-), ale pořád dost v poho. Hodně u mě vyrostla jednička, kterou bych řadil před Hail. Fighting nevím...Revize diskografie by bodla.:-)

60% - výhrady k mixu + nadbytek nikterak originálních instrumentálních pasáží. Taková ta hodnocení 30% a níže pro jakékoli jejich album jsou nesmyslem, to jsou apriorní zaujatci s propadlými hrudníky, ale nechť, je to jejich svaté právo. Jó, pamatuji, hodnotil jsi výše než Kings.:-)

Docela se shodujeme,:-) jen orientačně nahoď procenta u Gods, dík. Tu jedinou bych dal o dost výš. Nechával jsem ji plynout a fungovala fakt dobře.

To chápu.:-) Druhej bys možná zažil, kdybys ji v současnosti viděl. Nějaká tělnatina s pnojmatikou a hučivejma. Kytyčky...

Dal jsem během března rekapitulačku MANOWAR. Pořadí stále stejné.
1.Sign of the Hammer
2.Into Glory Ride
3.Hail to England
4.Battle Hymns
5.Kings of Metal
6.The Triumph of Steel
7.Fighting the World
8.Louder than Hell
9.Warriors of the World
10.Gods of War
11.The Lord of Steel

Zdravíme Ravaneláče!!! Penna Bianca byl bůh!!!

Nestihl jsem se vzpamatovat, byl jsem v šoku.

Je vidět, že šediváci tu okolo nás "zářících" stále krouží a bedlivě sledují...:-)

Jel jsem nyní Iron Fist. Vždy jsem měl velmi rád tuto, jest vcelku netypickou:
https://youtu.be/iQHaD9Sx3kw