to je fajn, jestli to tak pořád funguje, já to nezažil už roky ani na malých koncertech v klubech

Na metalových koncertech je něco takového docela běžné.:-)

Sacramentum - The Coming od Chaos, na Metallum opravdu dost podhodnocené.

Tož včera paralalně 3 koncerty, které jsem chtěl navštívit, ale pořád jsem jen člověk, takže jsem musel zvolit jeden

vyhráli Teenage Wrist a nelituju

Malý pražský klub Café v lese se slušně zaplnil, věkový průřez zahrnoval fanoušky kytarové muziky v rozmezí zhruba mezi 20 - 40 let.

Celý večer byl hudebně jako návrat někam k roku 1995, takže jsem zavzpomínal na svoje mládí a časy, které mě nejvíc hudebně formovali.

Role předskokana se se ctí zhostili francouzi Paerish. Zvukově rozkročeni mezi alternativní rokem 90tkového střihu lehce dochuceným grungovými a emorockovými přísadami. Zvuk slušný, nasazení úpřimné. Neznal jsem je předtím, ale už se teším na jejich 3 alba zakoupená po koncertě.

Teenage Wrist - na američany neskutečně komunikativní. Kapelu jsem objevil jen letos v létě (díky Jirka Čáp), okamžitě se stala u mě jedním z objevů roku a jaké to štěstí - letos poprvé vyrazili do Evropy a já byl u toho.
Zvukově byly tvrdší, základ je jasný old school grunge, ale vytuněný o shoegazový feeling a taky alternativní rokovou melodiku. Zpěvák svým imagem jakoby reinkarnoval mladého Gavina Rossdale právě z obdoví začáktu Bush-e.

A po skončení setu se členové obou kapel pobrali ke stolu s merchem a prodávali sami cd, desky, trika... A děkovali lidem že přišli, podali ruce, pokecali. Tohle jsem už vážně dávno nezažil. Opět mi to připomnělo časy, kdy jsem pomáhal organizovat v začátcích koncerty jedné kapelky a přesně takhle jsme fungovali.

Sepultura skončila v roce 1991. A pak zase začala až v roce 2011. Mezi tím je to nuda převeliká. Poslední dvě alba výborná, tak mě to trochu mrzí. Ale na rozlučku si asi zajdu :)

Taky jsem to viděl. Přitom se toho tam mimo obecné fráze dalo říct tolik... tolik. Pořadí vlastně ani moc neřeším, jasně, na prvním místě bych měl 1916, druhé Ace Of Spades, a na dalších místech Overkill, Another Perfect Day, Bomber, dále pak Orgasmatron, Overnight Sensation a Bastards, pak už je to vlastně jedno, ale k starší polovině desek se dá mluvit o jednotlivostech (rozebraných do molekul), plynule a v kuse klidně třeba hodinu a půl, aniž by člověk vůbec zmínit drsné riffy a chlapský naturel.:-)

Tak jsem shlédl na metalshop TV rozpitvano a jsem z toho trochu zklamaný. Každopádně zajímavé takhle shlédnout celou diskografii. Řazení mi nesedí, šislani na posledních dvou deskách jsem si doteď nějak nepripoustel a chybí mi tam takové lidové vyprávění Balciraka

DEAD KENNEDYS - Fresch Fruit For Rotting Vegetables
DEAD KENNEDYS - On God We Trust, Inc.
DEAD KENNEDYS - Plastic Surgery Disasters
DEAD KENNEDYS - Bedtime For Democracy
DEAD KENNEDYS - Give Me Convenience Or Give Me Death

Metal Church - Damned if you do
Skvělá kapela. Vyrovnáná diskografie a tahle deska patří mezi jejich lepší tzn je výborná.

Novinka od pana Gabriela je skvela. Velka spokojnost. Oba mixy zneju skvelo, kazdy vyznieva inak. U mna o chlp vedia dark-side.

PETER GABRIEL - So 1986
PETER GABRIEL - Up 2002
na novinku se od něho fakt těším, tenhle borec je neuvěřitelnej, v tomhle věku diktuje trendy v rockové avantgardě! :-)

KING CRIMSON - In The Court Of The Crimson King 1969
KING CRIMSON - In The Wake Of Poseidon 1970
MALOKARPATAN - Vertumnus Caesar 2023 poslech a psaní recenze
CAVALERA - Morbid Visions 2023

Havlíček je hňup!

The Best OF BON JOVI - Cross Road 1994

Dnes po dlouhé době resp poprvé od voleb splnil pořad OVM svojí veřejnoprávní funkci a byla radost debatu sledovat. Vystrčil, Havlíček a Štěch. Miloš si asi myslel, že se budou zpívat koledy, ale vše odpálil Štěch v prvním vstupu větou, že by měl prezident vyzvat vládu k demisi! Následovala poměrně třaskavá diskuze a vládě se zaslouženě myla prdel ze všech stran. I jindy shovívavý Václav se překonával a kladl naprosto zdrcující kritické dotazy doplňované průzkumy a grafy.
Už jsem ani nečekal, že se něčeho podobného dočkám.


Začal jsem pomalu naposlouchávat nové album Petera Gabriela. Jsem teprve u třetího songu, ale zatím to vypadá na opulentní hostinu v michelinské restauraci. Nechápu, kde tito důchodci berou tolik inspirace, kterou dokáží bravurně přetavit do nové hudby. Ještě že mám v lednu narozky i svátek, uz vím, co budu chtít.

Nadprodukce průměrné kvality byla vždy, taky nás ale nikdy nikdo nenutil to poslouchat. Já to beru z té lepší stránky - spousta dobrých věcí by se v minulosti nenahrala/nevydala, protože bylo nahrávání drahé/komplikované/nedostupné. Teď jsou možnosti úplně jinde a díky tomu my jako "zákazníci" máme lepší pozici. Někdy až moc a člověk to nestíhá všechno vyslechnout...

DIRTY WHITE BOY občíhnu, ale víš co si říkám na základě tvé věty: "Když Gene $immons usoudil, že David Glen Eisley není dost dobrý pro potřeby debutu House Of Lords, nekompromisně ho vykopnul i přes fakt, že deska už byla nazpívaná." ...?? Říkám si jak se ten hudební průmysl proměnil, ale rozhodně ne vždy k horšímu, v současné době prostě není možné, aby nějaký výkonný producent rozhodoval o tom, kdo bude v sestavě kapely, kterou pouští s první deskou ven. Tohle postupem doby úplně padlo a kapelám se do jejich věcí nikdo nesere. Není tam ta vrstva konstruktérů potencionálního úspěchu, co stojí okolo kapely, každej musí makat sám na sebe... to je dobré. Nikdo sice už není tak vidět jako v dobách mocných vydavtelství, ale i tak je vše možná poctivější. Na druhou stranu chybí filtr a desku si prostě vydává úplně kdekdo a je ohromná nadprodukce průměrné kvality, to je to špatné.

Dneska už musím začít psát, v rozpracu mám 3 texty, ....možná něco bude, ale v odpoledních hodinách.

Dirty White Boy - Bad Reputation (90)
Ještě jsem tam pustil tuto skrytou lahůdku. Když Gene $immons usoudil, že David Glen Eisley není dost dobrý pro potřeby debutu House Of Lords, nekompromisně ho vykopnul i přes fakt, že deska už byla nazpívaná. Jak by to bývalo znělo se dalo slyšet po dvaceti letech na Eisleyho albu Lost Tapes.
Na kytaru zkušený Earl Slick, škopky týpek od Autograph, zvuk od věhlasných Thompson/Barbiero, produkce Beau Hill a šlo se na věc. Na svět vypadla nenačančaná blues sleazová deska, která pochopitelně propadla, zatímco hudební diletanti jako Poison nebo Warrant se hřáli na výsluní. Možná chybělo víc hitů? Těžko říct. Mám pětadvacet let vinyl, teď jsem to sehnal na cd. Já vím, jsem dlouhej a je to málo metal, ale muselo to ze mě ven :-)

https://youtu.be/CDfRlqq-Dd4?si=qVRM4ZhKy8kpBPhu
https://youtu.be/-gIa2834GsI?si=7wYb5uf2TF0WwCyi

Pan Lynx - Kdo se bojí, musí do lesa (23)
Teprve druhý poslech. Dobrého pomálu. Ať se snažím, jak chci, nenacházím slabšího místa. Možná více kytarových sól, ale to fakt tahám až z paty...

Magnum - Goodnight L.A. (90)
Touto desku definitivně skončil sen o dobytí Ameriky. Zvukově nejtemnější nahrávka v historii kapely v režii Keitha Olsena. Moje velmi oblíbená deska!

Tentokrát bez politiky. To čumíte, co!

Halíka respektuju za jeho dílo křesťansko-filozofické, dokonce mám od něj podepsanou jeho životopisnou knížku, ale zásadně nesouhlasím s jeho vstupováním do politické diskuse, což knězi dle mého jednak nepřísluší, jednak na můj vkus projevuje až nekřesťanskou netoleranci...

Kisser je borec, že tu sepulturovskou káru víceméně úspěšně táhne až do dnešních dní, ale pro mě kapela jako pro posluchače skončila už v roce 1993 :))

Nicméně nevylučuji, že se k nějakým albům z pozdější doby ještě někdy propracuju...

Halíka nesleduji, párkrát jsem od něj četl nějaké články. Za mě je to typický křesťanský fanatik - miluj bližního svého platí jen do momentu, než ten bližní má jiné názory na svět než on sám. Pak by nejradši obnovil inkvizici.

Tím netvrdím, že by nebyl inteligentní, to určitě je.

Souhlas s Prowlerem ohledně Halíka. Skvělej rétor, ale nadutost a faleš z něj přímo čiší. Když už kněze, tak radši Orko Váchu:).

A taky souhlas s většinou ohledně SEPULTURY. Ta opravdu skončila r.1996. Borci pak po letech tápání chytli sice druhej dech a vydali povedený alba, ale slušelo by se mít jinej název. Zvlášť teď se to hodně mlátí, když Cavalerovci rejžujou prachy a znovunahrávaj starý alba SEPULTURY. Aspoň že Guedz hraje nový autorský songy, když už se kapela jmenuje THE TROOPS OF DOOM. U nás máme podobnou schízu s ARAKAINEM, ALEŠ BRICHTA PROJEKTEM a NIAKAROU.