Přesně, Ivan je jistina!! Přiveze debut LOVE/HATE rovnou od stolu, kde si Jizzy Pearl nalejvá whiskey.:-) Lee Aaron 1987, 1989 mám. Debut Noruma je super, miluju tyhle projekty, co jdou za odkazem Turnerovské etapy u RAINBOW. Dvojku "Face the Truth" s Hughesem u mikrofonu jsem včera poslouchal během fotbalu San sebastian-PSG.

Strayi, dobrej wanted list!
Mám skoro všechno, myslim, že Call of the wild a Total control chybí. Od Noruma mi stačí Face the truth s Hughesem a metalová Lee je o ničem. Začínám až s Powerline :-)
Ale počkal bych, časem to bude v dodatcích.

Alda: Tak to už jsem v klidu :D

Dnes ku práci HYPOXIA - Defiance. Rychlý a pořádně nasratý death okořeněný trochou thrashe. Moc příjemně se to poslouchá nejen díky výbornému zvuku. A obal je taky luxusní.

https://selfmadegod.bandcamp.com/album/defiance

Widl: Máš to tu... ovšem bez OVERKILLu :-)
https://www.discogs.com/digs/music/essential-thrash-metal-albums/?utm_source=Homepage&utm_medium=Discogs&utm_campaign=Essential-Thrash-Metal_Music

Alda: Tyhle žebříčky jsou na prd. Já bych tam potřeboval Coroner, Testament a Overkill :D

Ale to já jsem z trpělivějších, jsou tituly, na jejichž slevu jsem čekal třeba osm let."Teď ještě ne, teď ještě ne, chvíli vydržet, pozor už to bude...TEĎ, můžeme kupovat!" :-) Jenom vůl by dneska kupoval céda za 500,-Kč.

Aaron a Bonfire na cd-hudba.cz, ty jsou velmi spolehlivy

Stray: mrkni na endisc.cz, min Talisman jsem tam viděl. Je to tam ale dražší, s nákupem bych počkal do příštího týdne ( bude sleva : )

sháním:

LOVE/HATE - Blackout In The Red Room 1990
BONFIRE - Point Blank 1989
TALISMAN - Genesis 1993 a Humanimal I+II 1994
MAGNUM - On a Storyteller´s Night 1985
JOHN NORUM - Total Control 1987
WINGER - Karma 2010
LEE AARON - Metal Queen 1985 a Call Of the Wild 1986
DARE - Out of the Silence 1988 a Blood From Stone 1991


prodávám:

TWO - Voyeurs 1998
STEVE VAI - Passion And Warfare 1990
CLAWFINGER - Clawfinger 1997
KADAVAR - For The Dead Travel Fast 2019

Základní thrash metalová alba: 1985 – nyní - dle discogs - asi joo

1) EXODUS - Bonded by Blood 1985
2) METALLICA - Master of Puppets 1986
3) MEGADETH - Peace Sell... 1986
4) SLAYER - Reign in Blood 1986
5) KREATOR - Pleasure To Kill 1986
6) SODOM - Persecution Mania 1987
7) ANTHRAX - Among the Living 1987
8) SEPULTURA - Beneath the Remains 1989
9) MUNICIPAL WASTE - Hazardous Mutation 2005
10) POWER TRIP - Nightmare Logic 2017

Fajn nový díl Kytarové zbrojnice s Jirkou Urbanem. Příjemný povídání o všem kolem zvuku.

https://youtu.be/_u3jiuPcE_I?si=u_ciVHzFOowuHW7q

Dnes ku práci Black Moth - Condemned To Hope. Hravý stoner s ženským vokálem. Škoda, že se rozpadli, všechna jejich alba jsou super.

Zítra konečně recenze Ihsahn, o víkendu debut Talisman, v pondělí Bruce Dickinson, o týden později Judas Priest, mezi tím další zajímavosti a dobrozdání.:-)

Já se pustil do 4.řady Temného případu a super. Je to víc mysteriózní, a Judie Foster je geniální mrcha.

Duna 2 - co to jako mělo být? Celej film tam na sebe pořvávali nesmysly nějakou arabskou hatmatilkou a tvářili se u toho dramaticky. jako obrazové stvárnění super, o tom žádná - za to bych dal 100%, stejně jako za několik bojových či válečných scén, ale co ty trapné čmoudské seance? Chvílema jsem propadal do mikrospánku. dějově - velký špatný!:-))) Je úleva to pořád ještě smět takhle zahlásit. Jednička mnohem lepší.

Ono je to s tím grungem těžký a zábavný zároveň. Mně ty kapely co se pod to řadí zase tak žánrově stejný nikdy nepřišly. Což bylo na jednu stranu hodně fajn a na druhou dost matoucí. Ale svoje oblíbence jsem si nakonec taky vyzobal. V době kdy to začalo jsme ještě pobíhali s klucima po lese s plastovýma pistolkama :D

každý přece soucítí s outsidery že? takže se na tom dala budovat skvělá image. V Americe vládl marketing, hairmetal se vyčerpal, pro novou generaci děcek potřebovali zásadní změnu. Pak přišel pop punk, pak nu-metal a pak už snad nic zásadního, co by dokázalo být dominantním směrem pro celý svět.

Ale je pravda, že 80tková generace hudebníků je docela tím sex & drugs & rocknroll zocelena a dožívá se požehnaného věku. Asi slušný oddíl.

Fakt, že kromě Veddera jsou všichni zpěváci těch velkých grunge kapel pod drnem, taky o něčem vypovídá...
Ale jo, hudebně po nich zůstaly skvělé věci a sám jich mám pár doma. Ale ta image uplakaných vágusů z periferie společnosti, to bylo velký špatný.
Mimochodem to byl poslední hudební žánr vycházející z blues resp pentatoniky. (Říkal Beato)
Pak už přišel nu-metal a to s blues nemělo nic společného. Fuj :-)

:-))) nepohlavno!!! Základem každé generační vzpoury je vymezení se proti generaci předchozí. Co budou dělat ti, co přijdou příště? Nakládat transky a osoby říkající si "TO" do dobytčáků? :-) Bláboly nebláboly, já se s ideou grunge spíš dokážu ztotožnit nyní než v době, kdy to probíhalo. Chodil jsem na filmy se Schwarzíkem a Stallonem, všechno co bylo borecký, bylo "macho". Jásal jsem nad Joeym deMaiem, když tvrdil ve slovenském Metal Hammeru, že kapely jako PEARL JAM vyluzují ze svých nástrojů jen takové pšouky.:-) Mával jsem při četbě o tom nad hlavou pěstí jako sparťanskej kotelník, když před ním burcuje tribunu trenér Priske! Takhle jsem to tehdy viděl. Nasrat jim všem, tohle nejsou rockeři.:-)

Grunge scéna/hnutí (jestli to tak můžeme nazvat) bylo generační vymezení právě jako protipól té "macho" hairmetalové/rockové scéně konce 80tých let. Outsideři, citlivé duše, nezakládající si na pompéznosti a materiálnu, spíš na duchovních hodnotách, citlivých písničkách, textově reflektující běžný život. Že to jsou bláboly dnes jako čtyřicátník už samozřejmě vím, ale tehdy jako teenager jsem to žral.

Základem každé generační vzpoury je vymezení se proti generaci předchozí že? Takže dělat všechno naopak. Že se na tom parádně marketingově a businessově svezli vydavatelství, asi není potřeba dodávat. Podobně jako 15 let předtím s punkem. A dnes zase frčí to "nepohlavno" - základem úspěšného interpreta je, aby ani jeho vlastní máma nepoznala, jestli je to kluk nebo holka.

Teď právě čtu knížku Marka Lanegane, kde to krásně popisuje. Jak po úspěchu Nirvany hledalo každé vydavatelství nějakou "svojí" seattlovskou kapelu. No a pak vznikla tzv. grunge scéna, dávající do jedná škatulky tak rozdílne věci jak Nirvana, Alice in Chains, Soundgarden, Pearl Jam...

Jinak ten Lanegan byl pěkné hovado, na pivo bych s ním rozhodně nešel. Feťák a ožrala, totální nihilista. V dnešní hyperkorektní době by neměl šanci.