Na webu lítají neoficiální remastery od firmy Kron Studio Lab International kapel Scorpions, Queen, Whitesnake, ELO, Pink Floyd, Black Sabbath ....Co mě zaujalo, že třeba nový Glenn Hughes od této firmy disponuje dynamickým rozsahem 12 dB, přitom originální CD verze kterou jsem si koupil za bratru 4 kila má dynamický rozsah sotva 5 dB. ___Pauza___Trochu jsem zapátral a došel k názoru, že jde o obyčejné originální CD nahrávky, které jsou prohnány přes funkci DECLIP v audio editoru jako Adobe Audition nebo Izotope RX. Kdysi dávno jsem přes Izotope RX čistil svoje vinyl ripy od lupanců a taky si pár alb zkusil "declippnout". Lehounce se nahrávka "zlepší", ale pořád je to špatné, protože z "hovna bič neupleteš". Takže pozor na podobné vykuky a jejich experimenty.

To Subeer: znáš worship kapely American Breakfast a Jacob Martin Band?

To Stray: ale já bych lezl ven přikován k počítači, připadám si jak Sisyfos, jen mi netrhají játra, ale oči

Debustrol a Root - tak to by byly vyloženě dárkový recenze :))

V 2016 budou ještě recenze nových alb od: DARK TRANQUILITY, THE DILLINGER ESCAPE PLAN, IN FLAMES, METALLICA, TOOL, SIXX AM, GLENN HUGHES (Kropis), BON JOVI (možná), z českých novinek pak SIX DEGREES OF SEPARATION, možná i DEBUSTROL, ROOT a MALIGNANT TUMOUR případně ještě něco dalšího...tohle nechám otevřené.

spajk: To s tím čtením na MP jsem o tobě nevěděl. No já tam byl těch osm sezón vlastně spíš asi omylem, protože nebýt jistejch lidskejch spojnic, asi by jsem neměl šanci se s tamějšími šéfy v životě ani potkat. Dobrá zkušenost, stojím sám, silnější a se skutečnostmi už snad vyrovnán, byť zbaven dalšího přídělu iluzí. :-) Bluejamie: taky kdo by dneska lezl ven? Já napsal tři recenze a jdu je zrovna nasázet do skladu, tohle je prostě droga, miluju to - poslouchání nové hudby a tříbení si názorů a slovní zásoby, snad někdy tedy tu knihu, ale sakra o čem, o čem? :-)

Celodenní Pretty Maids, album by album, track by track:-)

Já čtu všechen materiál, co se tu objeví. Četl jsem tě rád i na MP. Byls tam jak boží zjevení mezi těmi (avant/black/power/heavy) metalovými recenzenty. Ted si lebedím u Hughese, je mimořádně povedený, chystám poslech novinky od Datura4 a chci zkusit toho Bon Joviho a Marcella. Hair metálek očekávám mezi svátky, kdy bude sucho.

Sum mají v Právu celkem zajímavé interview, zpřístupním ho až bude čas.

A přitom se mi, si myslím, ty novinkové recenze vcelku povedly a dokonce jsem v nich možná i vtipný. Hele, spajku, je mi jasný, že začínáš zjišťovat, že tyhle stránky asi už nejsou zas až tak pro tebe, jak sis asi myslel, když jsi je objevil, ale věř, že na ten hair-metálek v zimě ve větší míře dojde. Trpělivost, makám jak zjednanej. :-)

Metallica summary si přečtu, i když to není můj šálek hudby. Zbytek bez komentáře :-)

Program na všední dny příštího týdne je velmi nabytý: HAMMERFALL, AMARANTHE, DARK TRANQUILITY, THE DILLINGER ESCAPE PLAN, abychom se pak mohli společně věnovat rekapitulaci kapely, kterou všichni milujeme a zároveň nenávidíme, a odpočítávali tak dny do finálního vydání jejich nové desky. :-)

tak příště příspěvek po pátým, a takhle dál pokračovat :) třeba Tě napadnou ještě větší myšlenky :-))

Haha, ani nevím, že jsem sem něco psal, ale nechám to tak, protože to v podstatě souhlasí. :-)

Hele kamo, jdu z odpoledni sichty a sedim na pivu. Jediný co mě po 4.pivu napadá je, ze vší pokorou a intenzitou dostanu tyhle stránky na nejvyšší možný kvalitativní level. Sorry, musel jsem to zaznamenat, tohle chci.

To Stray: Ale já ta stará alba pořád dost poslouchám:-) stadionový hard and heavy mám tak rád, zřejmě z toho důvodu, že to je v mnoha případech zábavná a přitom vícerozměrná hudba:-)

Když si řeknu, že začátky byly JEN začátky a ta kapela postupem doby zraje a vyvíjí se, pak z toho pro mne plynou dvě skutečnosti. A) Bon Jovi jsou víc Bruce Springsteen než stadionovy Hrad n Heavy B) NEMÁM RAD KAPELU BON JOVI!!!

Ale vlastně všechny řadovky mám stejně origoše:-)

To Stray: ale je debut skutečně od Bon Jovi? Měl jsem a mám je moc rád, a zůstalo mi to vlastně až do Keep the faith. Co se stalo na Crush, tak to absolutně nechápu, při Bounce jsem myslel, že Crush byl jen chvilkový výpadek, ale nee, skutečně dál už je všechno jiné... Můj pocitový odhad je, že u nich vždypřítomná trojkombinace rock-blues-country je složena v nějakém jiném poměru než v na přelomu 80./90., což jim v Americe zřejmě umožnilo sice projít devadesátky i nové století a nebýt ani zpochybněni, ani odstrčeni, avšak u mě přišli o mnoho bodů.

To já můžu jen prvních pět alb. Už "These Days" se mi nelíbí a tento dojem si u "Crash" a "Bounce" nedokážu vylepšit, protože ta jejich novější hudba je už prostě jinde, Jonův hlas mě od půlky devadesátek přijde vcelku protivnej, už v tom není ta ranná melodika a kouzlo osmdesátek, ta kapela na mne působí dvacet let dost rozblizle...a proto můj TOP5: 1. Bon Jovi (1984) 9/10, 2.Slippery When Wet (1986) 9/10, 3. Keep The Faith (1992) 8/10, 4. New Jersey (1988) 8/10 a 5. Fahrenheit (1985) 7/10...dál nejsem schopnej nic poslouchat, ale jestli chce Subi přispět recenzí na novinku, prosím, byl bych rád. :-)