Current 93 - All The Pretty Little Horses

JUDAS PRIEST - Firepower
GLENN HUGHES - Burning Japan Live
DEEP PURPLE - Burn
DEEP PURPLE - Stormbringer

já taky :)

arakain - salto mortale -1993

Odpusťte ty výlevy níže, po ránu víc intelektu nezvládnu ;)

Stray: Floydi - mne to baví dokonce jen do roku 1977. Ale to asi proto, že Zeď je tak příšerně zprofanovaná a když si představím toho kokota Waterse, je mi blivno. Ale Division Bell se mi zase líbí, aspoň pár skladeb. Momentary je slabý a Final Cut je sračka, ano. To "nový" jsem ani neslyšel. Ale Zvířátka, Palach, Žvejkačka, Vrátnej nebo Kravička... sakra!

Division Bell Tour jsem v Praze viděl naživo a byl to zážitek století.... všechny ostatní kapely s výjimkou Aerosmith na Get A Grip Tour se můžou jít vysrat! :):):)

Po druhém poslechu novinky Judasů to roste jako prase, zatím absolutní hit Rising from the Ruins.

stefanos: V tom případě tě moje recenze bude šokovat.

Po prvních dvou skladbách přijde jenom nostalgie po nedoceněném albu Turbo, zbystřím u Ruins - to je taky dobrá skladba a potom až u poslední.

to stefanos: to to má fakt jinej efekt než na mě, u mě to album spíš graduje. První skladbu mám taky hodně rád, ale pak de facto celou druhou půlku bez výjimky.

Nové JP je úplně stejně kvalitní jako minulé, akorát jako hezká dívčina hehe cigoška? vám zamotá hlavu prvními dvěma skladbami, jinak to není kdovíco.

Poslouchám to do němoty dneska, i jsem se porval skoro, kokoti (i já) "D

hehe, no já tomu celkem věřím :D Přitom je to vlastně úplně buřt žejo, i kdyby je měl rád Bašár Asád nebo Kim čong un- tak to z nich nedělá horší skupinu :-)

Jo a víš jak se jmenuje člověk, díky kterýmu jsem ty Stouny začal poslouchat ne v roce 1990, ale až se značným spožděním někdy po roce 2000, protože s tím všude otravoval a každýmu to cpal? Václav Havel. :-))))

No STOUNI je hudba, kterou musíš mít v DNA. Pokud tě uráží ta přímočarost a k tomu to velmi podstatný ležérní frajerství, pak se jim vyhni, já třeba totálně neuznávám PINK FLOYD po roce 1979. Nuda!Každá z velkých rockových legend má své povahové publikum, někdo pouliční machry, jinej introverty a třetí zas "aristokraty". Když tak nad tím přemýšlím Stouni jsou z těch fakt velkejch asi nejvíc mojí kapelou (hned po Black Sabbath a Deep Purple). Ale mám samozřejmě namysli jen tu etapu vrcholnou.

Tohle je geniální song, co řadím mezi nejlepší rockové fláky všech dob, tam je dokonalé všechno, kytary, harmonika, ženskej vokál i Jaggerův chraplák a ten beat, to je prostě dokonalost, dává mě to mnohem víc než Whole Lotta Love a Dazed and Confused dohromady.

https://www.youtube.com/watch?v=RbmS3tQJ7Os

to Stray: máš to se Stounama netypicky, ale možná je to teď pro tebe pocitově o to lepší, když tě hodně chytla stará prověřená kapela a můžeš jí znovu-objevovat. Důležitý je, že to baví, jasně je tam ta chytlavost a rebelie, proti Queen nebo PF je to takovej protipol :)

No STOUNI je hudba, kterou musíš mít v DNA. Pokud tě uráží přímočarost a ležérní frajerství, pak se jim vyhni, já třeba totálně neuznávám PINK FLOYD po roce 1979. Nuda!

Stray: Tak začnu tím přelomem 60./70. - díky za tipy!

"posledních třicet/čtyřicet let už jedou z podstaty" - TOHLE OVŠEM ZNÍ STRAŠNĚ :):):)

DarthArt: Já to mám s ROLLING STONES dost netypicky. Ta kapela dlouho šla kolem mne, v roce 1999 jsem si opatřil dvě výběrovky, jednu Hot Rocks 63-71 z dob nej slávy, druhou Jump Back rekapitulující sedmdesátá a osmdesátá léta, řadovky jsem si opatřoval pozvolna, až někdy v posledních deseti letech a ještě ke všemu ne všechny, nicméně, přestože je mě jasný, že to Stouni už od poloviny sedmdesátek tak nějak šolíchaj a maj na každé desce tak čtyři povedený songy doplněný o vatu, jak jsem se do toho v posledních letech celkem zakousnul, čím dál víc je mě jasný, že to co ta kapela předváděla ve vrcholné éře 1966-74 je mě mnohem bližší než hudba i takových legend jako PINK FLOYD, LED ZEPPELIN nebo QUEEN, prostě Stouni na přelomu 60/70´s to je přesně ten styl, co je naprosto vycizelovaně můj, což nejlépe vystihují songy jako "Gimme Shelter", "Midnight Rambler", "Street Fighting Man", "Mother´s Little Helper", "Ruby Tuesday", "Under My Thumb" nebo "Jumpin´Jack Flash", tohle je esence stylu co mám rád, ta vycizelovanost, jako když Gány a Aerosmith zbavíš té nadstavby v podobě patetických smyčců a metalových póz. STOUNI, jo jasně, posledních třicet/čtyřicet let už jedou z podstaty, ale předtím, TO JE TI TAKOVÁ PARÁDA, kupuji tím pádem postupně vinyly! :-)

Zdenos: Recenze na novej JUDAS PRIEST od půlnoci, k albu nemám nejmenších připomínek, je to fantastické!

tak už ted můžu říct, že se mi nový album JP líbí VÍCE než předchozí -Redeemer of souls-, neboť pouze dvě skladby mě nechávají chladnějším, drtivá většina alba jsou hity jako hrom :) výborná práce a spokojenost

Aha, no tak super. Od Stounů znám tři skladby, tak možná přišel čas si je společně se seriálem trochu poslechnout.

Na Asylum je to v pohodě, však to třeba za měsíc můžeš přehodit, ne? (až budou další díly...)