Ovšem jen do chvíle, kdy se z názvu vytratilo ono "Rock" a nahradil ho podtitul "Music and Style". :) Ale co bych zapíral, taky jsem do něj v té době přispíval. Ovšem nečetl ho :).

Aha, na RR jsem zapomněl. Taky důležité čtivo.

DarthArt: To s tím kýblem plným hoven bylo v Rock Reportu.

Já si dodneška vzpomínám na otevřenou válku fanoušků Argemy a redakce Bangu :) Byla tam recenze na album Pomaláče 2 a redaktor to napsal ve stylu "monstrózní bicí, growling vytažený z paty, kytaroví sekerníci sloužící infernu, texty plné děsu, destrukce a nihilismu". Načež se ozvala nějaká fanynka, že to Argema vůbec nehraje, že naopak zpívá o lásce, takže redaktor asi poslouchal jiný disk. A redaktor odpověděl, že poslouchal správný disk, ale seriózně recenzovat něco jako Pomaláče 2 nemá vůbec žádný smysl. :):) --- Nebo prý v Bangu byla recenze na něco podobnýho a místo povídání tam byl obrázek hovna, ze kterýho se kouřilo a seděla na něm moucha :) --- Bangaře neměli rádi ani fanoušci Alkeholu :)

Jo, přesně tak, tyhle věci se člověku vryjou do paměti. Takhle přesně se to má dělat :)

Jj, psal tam něco o "švédském astrálním hermetismu" a dal tam nekonečno :-) Parádní recenzi napsal i na Negatron. Stejně tak Třískala jednou obodoval Napalm Death šestkou a recenze byla, pokud se nepletu tato: "Důmyslně nejkratší recenze v dějinách Sparku." Bývaly to krásné časy, když byli redaktoři pro svou práci zapálení a člověk četl i ty, se kterými nesouhlasil. Ještěže tu máme to Straye :-)

Já si pamatuju Cyklovu recenzi na Wildhoney. Bodování bylo myslím 6 až nekonečno a text tak neuvěřitelně nadšený, až jsem měl dojem, že vyšlo album století. Cyklo se vůbec uměl rozjet, škoda že v současném Sparku už jen paběrkuje.

DarthArt: jak to bylo, Morbidious History Of Death? To jsem hltal každé písmeno :-)Škoda že tehdy nedošlo i na svého času avizovanou Agressive History Of Thrashing :-) Jo, Spark býval vynikající, pamatuju se na parádní recenze třeba Chameleona nebo Heartwork, to byla radost číst, narozdíl od současných prefabrikátů bez chuti.

A o to víc člověk respektuje tehdejší redaktory - jen získat informace k článku byla obrovská práce, překládání, shánění... dneska chci napsat recenzi, tak si dám do googlu klíčové slovo a faktografie na mě padá sama.

Ještě jedna důležitá věc - je třeba si uvědomit, že v půlce devadesátých let nebyly žádné internety, takže informace člověk dokázal najít opravdu jen a jen v časopisech. Spark byl v tomhle nezaplatitelná studnice moudrosti. Když si pamatuju na Třískalovy nebo Cyklovy seriály o death/grindové historii, profily kapel, retrospektivní diskografie, nebo pozdější nádherně teatrální Blackmoonovy články o temných kapelách, to bylo něco!

Dnes už časopisy jako informační médium naprosto pozbyly svou funkci, takže přesun k určité bulvárnosti zřejmě je nevyhnutelnou nutností. Pokud to někdo nedělá z čirého nadšenectví, jako je třeba výborný Pařát.

Za všechny překlepy apod sorry, nechtělo se mi to korigovat :)

Josef - ohledně toho Sparku - ve své době to bylo naprosté zjevení - představ si situaci, kdy co se týká metalu vycházely převážně na koleně dělané fanziny (viz článek někde tady na webu), ve větších časopisech metal byl, ale musel se dělit o místo s jinými žánry. Navíc, většina rozhovorů v těch fanzinech byla logicky s domácími kapelami, občas se objevil pokec s nějakou "druhořadou" bandou z venku. A najednou se objevil magazín (na začátku sice ještě černobílý), ale s plnou stránkovou palbou, nacpaný s originálními rozhovory s nějvětšími metalovými hvězdami, plný, jak už bylo napsáno, zapálených lidí, kteří každý milovali určitý styl a věděli o něm všechno (Třískala - death, Cyklo - grind, Kraut - alternativa, apod.), a s obrovským nadšením dělali jedno číslo za druhým. To úplně první bylo ještě takový trochu amatérský, ale už tak od trojky se to začalo raketově zlepšovat.

Pamatuji, jak jsem si náhodou koupil nějaký to první číslo (asi 6. nebo 7., na obalu byl myslím někdo z Carcass s kolotočem z vlasů)a čuměl jako vrána, byl to opravdový dech západu. Zbylá (předešlá) čísla jsem si tehdy koupil před koncertem Metalliky v Brně, což byl tehdy taky přelom, protože k nám, nemýlím-li se, poprvé dorazila takhle velká metalová kapela (no možná se pletu, Maiden a Slayer na Ostravsku asi byli dřív). Spark byl číslo od čísla lepší, postupně přibyla barevná obálka, pak nějaké vnitřní strany, až přešel celý do barvy. Zhruba do toho roku 2000 to byl výbornej časopis, pak už jsem ho moc nesledoval.

Když to ještě dáme do kontextu - zhruba zároveň se Sparkem začal na Slovensku vycházet taky metalový magazín Uragán, ten ale nebyl tak dobrý. A někdy 93-94 Bang, který byl skvělý, nebyl úplně metalový, protože zabíral celé rockové spektrum, ale zato to byl týdeník (a později jako Big Beng čtrnáctideník). No a v různých obdobích vycházely i různé další magazíny (Metal Hammer, Rock Extremum) - kkupoval jsem je všechny, ale úplně nejblíž mi byl zcela určitě právě Bang.

Spark dneska - působí na mě jako tovární výroba, redaktoři se tím živí a po dvaceti letech už je nadšení samozřejmě pryč, to ale asi jinak nejde. Já už si ho zřejmě nikdy nekoupím, ale postoji redaktorů (pokud takvoý je) zase rozumím - takovou dobu něco budovali a udělali úspěšnou věc, tak proč si teď neužívat, že jim to každý měsíc zaplatí účty. Když jsou schopni to prodat.... velmi podobně to vidím vlatně u většiny starších metalových kapel. Jejich hvězdné časy jsou dávno minulostí, dnes vydávají veskrze zbytečná alba, ale když to zajistí, že nemusí jít nikam do Kolbenky, tak proč ne .... jen já s tímhle svým postojem prostě už nikdy nebudu mít potřebu jít na koncert Metalliky nebo Megadeth. Co bych tam hledal?

MÖTLEY CRÜE - Dr.Feelgood
MÖTLEY CRÜE - Saints Of Los Angeles

S tím Sparkem je to těžký. Já jakožto člověk "od fochu" naprosto chápu to propojení s významnými inzerenty, ergo "velké" album od Nuclear Blast prostě nemůže obdržet špatnou recenzi a musí být v hodnotící tabulce v Top Five, to je prostě jedna z cest, jak tu tiskovinu udržet. Karel je obchodník, v těchhle věcech se vyzná a prostě ví, kde, kam, co a komu, aby ten časák udržel. S tím jde taky ruku v ruce dramaturgie, v níž prim hrají rozličné agrometalové spolky, Nightwish, Sabaton a další a samozřejmě Citron a Kreyson, na jejichž comebacky je tu nahlíženo málem jako na událost století, byť jde fakt o provinční kulturákovou zábavu. Veškeré přesahy k jiným žánrům, které jsem obliboval ve Sparku 90. let - tvrdá elektronika, industrial, indie rock a podobně, jsou ty tam. Navíc redaktorské jádro tvoří lidi, kteří píší uniformně, bez zápalu, bez nadšení, bez stylu. Zkrátka rutina, která zřejmě nějakým způsobem prosperuje, ale mě jakožto nadšenému bourači žánrových dogmat nedává zhola nic.

Soundtrack k těmto řádkům: Coil - Scatology. Kdysi bych se o Coil ve Sparku mimochodem nejspíš dočetl, dneska už ne. Nevadí. Oni půjdou tam a já zase jinam.

Ten časopis měl vrchol někdy v roce 1998, teď už si s tím kazit náladu nechci, je to prostě permanentním přežvykování notoricky známých metalových dogmat, zkrátka vymílání mozků jako každé jiné, a jde to ruku v ruce se zpracováváním společnosti k obrazu svému. Nejde ani tak o výběr kapel a hudby, což je samozřejmě v těch stěžejních bodech tlačenka největšího kýče co jen dnes v metalu je, ale o absolutní neschopnost působit nadšenecky a předat něco, co bude zajímavé a bude bavit. I kdyby psali o KATAPULT a dělali by to zajímavě, mělo by to větší smysl.

Wuxia: Ty jména mi bohužel nic neříkaji. No Havlena to je případ sám pro sebe tedy abych řekl. Musím, ale říct, že i dnes se tam dají najít zajímavé věci jenom člověk musí hledat a nedat hned na obálku. Spark už jiný nebude bohužel chybí mi tam, třeba Blackmoor jeho přehled v blacku byl obdivuhodný. To jsem si vždy skvěle početl a dozvěděl se nějaké informace a to Black Metal vůbec nemusím.

MICK JAGGER - Goddess In the Doorway /2001/ 90% (song God Gave Me Everything naprosto epesní, takovej by Stouni v té době potřebovali jako sůl.

https://www.youtube.com/watch?v=wUk_Dqiow0A

Tam je všechno naprosto v pořádku, plně vyhovující skladba bez nějaké zbytečné nadstavby.

Alberich - NATO Uniformen. Drýmtyjátr se můžou jít vycpat. Čtyřhodinová (!) nálož noise, industrialu a power electronic. Esenciální album.

Grails - Burning Off Impurities (2007)
Monomyth - Monomyth (2013)
Monster Magnet - Last Patrol (2013)
Amplifier - Trippin´ With Dr. Faustus (2017)
All Them Witches - Sleeping Through The War (2017)

folkmetalový víkend ve znamení modréh okříže na bílém poli:

ENSIFERUM - Ensiferum
ENSIFERUM - Iron
ENSIFERUM - Victory Songs
ENSIFERUM - From Afar
FINNTROLL - Jaktens Tid
MOONSORROW - Voimasta Ja Kunniasta

a dnes v duchu následování pana domácího:

THE ROLLING STONES - Beggars Banquet
THE ROLING STONES - Let It Bleed