No jestli neznáš ten projekt LID - In the Mushroom, tak určitě doporučuji.
A nevím proč, ale při povídání o Solitude, mě napadla myšlenka na solo projekt Dana Swanö - Odyssey. Tohle sice není doom, ale nějak se mi to teď dostalo do hlavy a jelikož to považuju za velice kvalitní a poslech stojící, tak mi přijde líto to tu nezpropagovat ;o)

Norr: Já jsem debut Solitude Aeturnus slyšel už v roce 1991 ještě jako žhavou novinku a byl jsem z něho vyloženě nadšený. Nebyl jsem tenkrát schopný pochopit, že tak dobrou kapelu kromě mě nikdo nezná. :-) Druhé album Beyond The Crimson Horizon mě na první poslech trochu zklamalo, ale teď už bych ho hodnotil skoro stejně vysoko jako to první (tam není co řešit, jasných 100%).
Od Candlemass se mi nejvíc líbí ty tři klasické desky s Messiahem Marcolinem (v tomto pořadí: Nightfall, Tales Of Creation, Ancient Dreams - všechny samozřejmě taky 100% stejně jako debut). Tři alba z let 2005 - 2009 jsou taky celkem v pohodě (moje hodnocení by se pohybovalo někde kolem slabších 90%).
Ty ostatní kapely zase až tak moc naposlouchané nemám, ale třeba zrovna album Die Healing mám taky celkem rád.

Tak k Solitude Aeturnus jsem přišel nějakou náhodou už v 90´, kdy mi někdo vnutil ke koupi originál mc, že je to doom metal. No čekal jsem spíš něco jako Anathemu či Paradise Lost, nicméně sem si kazetu nechal a časem ji přišel na chuť. A dnes patří k mým oblíbeným nahrávkám. Bohužel je to jediná deska od AE, co snesu, další mi prostě nějak nesedli a myslím si, že to je fakt tím, jak super nahrávkou jejich debut je.

Candlemass jsem nikdy moc nepobíral, i když jejich eponymní album z roku tuším 2005, jsem svého času docela točil a první album mám taky naposlouchané, ostatní znám jen z rychlíku.

Trouble dávám na Plastic Green Head, ostatní jen okrajově. Ale zas mám rád projekt LID - In the Mushroom (Eric Wagner / Danny Cavanagh)


Saint Vitus poslouchá z jmenovaných asi nejvíc. Třeba Die Healing vyloženě miluji. Poslední Lillie: F-65 se mi taky hodně líbí. Mám rád jak první desky nazpívané Scott Reagersem, tak i ty další s Winem i ty prostřední se Scottem Reagersem. Prostě mi tahle kapela nějak sedla ;o)

The Obsessed tady to mám podobně jako se SV. Asi nejvíc jim žeru Lunar Womb.

Norr: První dvě alba Solitude Aeturnus mám hodně rád (zbytek diskografie už mě tak moc nebaví). Kdysi se mi podařilo obě koupit v nějakém bazaru. Jedná se dokonce o původní verze, disky jsou sice trochu poškrabané, ale hrají dobře. Z toho klasického doom metalu se mi líbí nejvíc první čtyři desky Candlemass. Věci jako Saint Vitus, Pentagram nebo The Obsessed si občas taky poslechnu, ale většinou pouze jako zvukovou kulisu. Od Trouble se mi líbí spíš ty novější psychedeličtější věci jako Manic Frustration a Plastic Green Head, i když za jejich nejlepší desku považuji to eponymní album z roku 1990.

Face The Day - Corroding Dreams
Enslaved - E
Europe - Walk the Earth
Kadavar - Rough Times
L.A.Guns - The Missing Peace

Pestifer - Execration Diatribes

Queens Of The Stone Age - Songs For The Deaf
St. Vincent - Masseduction
The Dues - Time Machine

Víkend:
Tiamat (94) Wildhoney
Solitude Aeturnus (91) Into the Depths of Sorrow
Armoured Angel (12) Hymns of Hate - compilation
Assorted Heap (92) Mindwaves
Deviated Instinct (90) Guttural Breath
Funerus (03) Festering Earth
Old Funeral (91 ep) Devoured Carcass
Witchwood (17) Handful of Stars

Meres, zkus i Pozemšťana. Podobný námět jako K-Pax. Taky super.

Svět podle Prota je až pátej. Napoprvé mne zaujal míň než čtyři níže zmíněné. U mne vede Americká krása, to je Spacey ve vrcholné formě.

K-pax som nedávno videl prvýkrát, veľmi dobrý film.

K-Pax nic? Jinak samé klasiky.

Kevina Spaceyho mám velice rád. Hlavně díky čtyřzápřahu z devadesátek - Americká krása, Sedm, LA Confidental a právě Obvyklí podezřelí.

Souhlas, Spacey famózní. Chce to víc skouknuti a užívat si, jak to do sebe vše zapadá.

Mě letos nejvic bavil dva roky starý film Trumbo.

Jo a jelikož jsem krom jiného taky nesnesitelnej chytrolín, jen trošku opravím Straye - ta postava se jmenuje Keyser Söze. :) Ale jinak podepisuju plném rozsahu, je to vynikající film a ten závěr, kdy se ukáže, jak to s tím kripem opravdu je, je vážně dokonalá.

Valič: No tak to já se taky odkopu. Krom toho, že si co chvíli pouštím industrial a dark ambient a poslouchám věci jako KMFDM nebo Front 242, si v nejbližší době koupím novou desku Pavel Haas Quartet.

Valič: Je jasný, že si pro Tebe přijde Kaiser Sozé. Dal jsem si po delší době "Obvyklí podezřelí", postava nenápadného krypla tahajícího za nitky stále fascinuje. :-)

Když jsou teď v módě ty „coming outy“, tak já se musím taky k něčemu přiznat. Několikrát za rok mě ovládne neodolatelné nutkání vytáhnout z tajné skrýše za poličkou, na které mám pečlivě srovnaná DVD s Rambem, Mad Maxem a Indiana Jonesem, krabici s černým rolákem, brýlemi s kostěnými obroučkami a intošskou dýmkou a celý den se pak ukájet poslechem temné rockové avantgardy. Je mi jasné, že zveřejnění následujícího playlistu bude mít za následek doživotní zákaz vstupu na tyto stránky, ale já už to dál v sobě prostě dusit nemůžu.

Amon Düül II - Phallus Dei
Can - Tago Mago
Magma - Köhntarkösz
Univers Zero - Ceux du Dehors
Art Zoyd - Phase IV
The Residents - Freak Show
Einstuerzende Neubauten - Tabula Rasa

Tak a je to venku.

A ešte dodám, že nový bubeník Alex Bent šliape naozaj parádne a potešilo ma, že CD má konečne poriadny booklet aj s textami (nie ako Silence in the snow), aj keď ten predný obal považujem od prvého videnia za zlý vtip...

meres: vynikající zpráva. Já aktuálně - Symphony x - V Mytology suite