Cutting Edge - Of Mind Decay. Fakt skvělá deska. Točím ji teď denně.

Arch Enemy - Burning Bridges, fajn deska.

Aerosmith - Pump
Isis - Panopticon

EXODUS - Blood In, Blood Out (2014)
U.D.O. - Steelhammer (2013)
ráno byla mlha a to bylo hezké, teď to slunce bych mu dal pokutu

Album Angel Dust odloženo na neurčito.

To chápu. Já sám musím upřímně dodati, že ani jedna z kapel zmíněné akce nikdy nepatřila k šálkům mého bylinného té. Vypravil jsem se tam spíše jako doprovod. Osobně mne tehdy nejvíce zaujali FNM.

K těm 42 minutám no comment, stejně jsem ten koncert neuvedl, protože jsem na účast SOUNDGARDEN zapomněl, navíc 1992, to bylo sice spousty teenagerské chuti, ale nikdo z mých vrstevníků (já už vůbec ne) neměl moc peněz na podobný akce chodit.

Jo, vydání alba AS po 32 letech s Cyriisem za mikrofonem zatím odloženo, údajně do Vánoc.

Když už je zmiňován Staley, nabízím zvukový "předobraz" AIC:
https://youtu.be/k_JWcHIIGyI

Ano, jasně. Bylo to přesně 47 minut. Po nich naklusali ještě FNM.

To jo, ale to bylo jen jako půlhodinovej set před GUNS N ROSES.

Soundgarden navštívili Prahu již v květnu 1992.

Riot - Thundersteel
Crimson Glory - Transcendence
Liege Lord - Master Control
Helstar - A Distant Thunder
Screamer - Target Earth

Mercyful Fate - Melissa

Dnes ve znamení melodeathu. Takže Insomnium, In Mourning, Omnium Gatherum a Wolfheart.

Chris Cornell a Layne Staley bez výhrad. U Cornella mě to mírně kazí, že na tom jediném koncertě SOUNDGARDEN v Praze v dobách jejich prvního fungování, který proběhl v Malé sportovní hale na Výstavišti v říjnu 1996 (po desce Down on the UpSide), měli prostě nepovedený zvuk a celkově když jsem tu akci srovnal se dvěma, na kterých jsem ten podzim také byl, což byli DEF LEPPARD (po Slang) vedle ve Velké hale a METALLICA (po albu Load tamtéž), tak jsem došel jednoznačně k názoru, že SOUNDGARDEN úplně propadli. Oni se tedy půlroku na to úplně rozešli.


REFUSED - War Music ...ty jo, mě se to hodně líbí, je to melodičtější
KADAVAR - For The Dead Travel Fast ... jako vždy jde o formu, o nějaký postoj (v jejich případě Sabatovské retro) než přímo něco neobyčejného

Jestli můžu připojit ženský úhel pohledu na zpěváky, tak asi takto:
Na prvním místě jednoznačně Chris Cornell, toho můžu v jakékoliv poloze .-)
A pak následují Plant, Gillan, Layne Staley, Ozzy, Bono, Hett a v poslední době Taylor ze Slipknot. Ten je asi jediný, jehož growling se mi líbí a klidně si zařvu spolu s ním. Naopak Davise nemůžu, z jeho growlu se mi dělá zle, takže Korn ani neposlouchám. Tož asi tak...

Pro mě je proto vždycky lepší zpěvák Pepa Vojtek než Láďa Křížek :)
Ale radši už konec debaty, zaplatím a jdu:)

Tak Ozzy jasný, stejně jako Halford nebo Plant, o tom žádná. Prostě brikety jdou nebo jede Pepa na motorce jsou nesmrtelný songy, problém je, že od toho Akerfelda si nevybavuju jedinej text, kterej bych si s ním zazpíval

Mě v současnosti jako zpěvák nejvíc vyhovuje Mikael Akerfeldt.:-) No a pak více méně spíš melodici jako poslední dobou ten týpek od BORKNAGAR a nebo Hawkins z THE DARKNESS. Sympatickým objevem je hlas od IDLE HANDS, celkově mě ta letos debutující kapela učarovala, no a z těch stabilních dlouholetých jmen - Glenn Hughes, Jonathan Davis, Chuck Billy, Rob Halford, John Corabi, Bjorn Strid nebo Josh Homme. Tohle jsou asi moji favoriti. Jo a ještě Ozzy Osbourne!!!:-) To je fakt můj speciál, ten i kdyby byl pro leckoho nejhorším zpěvákem na světě, tak pro mne bude nejlepším.:-)