Pekárek: Další z CD pisálků se pomalu chystá na ozvěny devadesátek - Clawfinger, RATM, No Doubt a podobný kousky. A postupem času by na to mohly volně navázat i český devadesátky, který stojej za to - původní Support Lesbiens, první K25A a tak všelijak. Zatím spíš mlha, ale ono se to nějak vyjasní :)

Stray: Ten výčet a .... představím si vždycky obličej toho prvního :):) Velmi trefně vyjádřeno, mám to dost podobně :)

Ale zrovna toho Wabiho mám rád. Respektive tu jedinou desku, kterou znám, samozřejmě "Rosa na kolejích". Zrovna taková deska, ve který je všechna moudrost světa. A on byl takovej kotlíkář sám pro sebe, žádný sebestředný výroky jako Hutka apod. Byl mi sympatickej, jezdil na svůj srub někde u Hradce a byl spokojenej.

Jinak Strayi, je to trochu paradox, že kotlíkáře neznáš, když máš přímo pod nosem jejich AKROPOLI..... ;)

Jj:), je toho dost, kdyby další z CD pisálků něco z toho přeci jen zaujalo, rád se podělím :)

Crazydiamondí Louis a největší přítel lidí, co nehnou prdelí od metalu má nabyto : recenze novinek Caligulas Horse, Mekong Delta, Haken, Sinister, Grave Digger, UDO, Prima Fear, pokud vše půjde dobře, tak co týden, to článek.

Tak to jsem vážně nečekal, otázku jsem kladl spíše z povinnosti, kvituji s povděkem. Na rozdíl od drtivé většiny hodnotitelů tvrdím, že nikdy nenatočili vysloveně slabé album.
Jinak nyní osobně pozvolna sjíždím alba z roku 1980, čímž se mi mj. připomněla výtečná kompozice této party zapadlé:
https://youtu.be/l5BqpvcWuyo
Pěkný večer všem.

VADER - Solitude in madness (2020)
GRAVE - Out of respect for the dead (2015)
AETERNAM - Al Qassam - jen tak na test, nezní to marně
FEAR FACTORY - Genexus (2015)

Grave Digger jsem operativně přesunul na Pekárka. Ale ještě před tím má několik věcí, např. Caligulas Horse. Je zaukolovanej do začátku července.

Peky: To jsou nebetyčné rozdíly, zvláště ten Křišťan z Prachatic, ale Wabi se naň podobal. Ač nefolkař, všechna ta jména svým způsobem uznávám. Na Vlastovi jsem byl kdysi dávno i na koncertě, byť jen co doprovod, ale dobré to bylo. Hrál i tuto velmi zdařilou:
https://youtu.be/-0Zp10i_enQ
Ještě nášup slovesný:
https://youtu.be/A8EBF-XxR1w
Stray: Přemek zůstane nehynoucí legendou.
Dnes nové album Grave Digger. Bude recka?... Né, kecám. Vím, že nehrozí.

U mě nejde o slovo nesnášel, mě se kolikrát spousta z těch písniček i líbí, ale já k tomu jako dítě od mala...když byl ten boom podobné hudby před revolucí...vůbec nebyl veden. :-) Já s tímhle handicapem vlastně bojuju i v rocku a metalu, kdy spousta lidí co to poslouchala a poslouchá měla k tomu doma nějaký určitý zázemí, zdědili nějakej odkaz, třeba nějaký pásky, LP desky, nějaký nahrávky, u nás - NIC. Socialistická tma. :-))) Receptář Přemka Podlahy každou neděli tak akorát.

Stray: folk jsem dřív fakt nesnášel...mezi těmi jmény jsou rozdíly.:)

Darth: Ho taky objevuju poslední dva roky. Je tam bigbít, ale tohle album je fakt hodně do Toto, tedy alespoň prvních pár věcí.:) Jinak sedí to, co píše spajk.

Moje veškerá obrazová představa o hudebních jménech Wabi Daněk, Třešňák, Redl, Křišťan splývá do jediné - pod všema si představím toho prvního.:-)

Já jsem si jeho jméno zadal ve vyhledávači a jenom jsem konstatoval, tak tohohle chlápka jsem v životě neviděl.:-)

Třeba staré desky AG fleku jsou vyhledávané pro vynikající zvuk. Já mám Redla rád, pokud netlačí moc lidovek do písniček. Asi nejvic si ho pamatuju Na Kloboucku, když hrál na kytaru pecku od ZZ Top, měl umělý vousy a místo válecku použil láhev od piva. Má taky hodně hostovaček u jiných, třeba na sólové desce Romana Horkýho. Je prostě dobrej!

Pekárek: Vlasta Redl? Já myslel, že je to takový tidklikání na španělku ... jsem holt úplně mimo :) A to dost často :):)

NoMeansNo - Wrong (1989)
The Jesus Lizard - Goat (1991)
Árstíðir lífsins - Saga á tveim tungum II- Eigi fjǫll né firðir (2020)

Vlasta Redl-Dopisy z květin. Chvilkama regulérní AOR a hodně dobré. To jsem netušil. Skvělý doprovod.

Tak nějak v domnění, že zásadní desky by měly být ty první jsem furt koštoval songy z konce šedesátých a první poloviny sedmdesátých, občas to ušlo, občas jsem nic necítil, říkám si: FLEETWOOD MAC, to je zas nějakej ambiciózní pseudo-uměleckej britskej blues band bez schopnosti napsat výraznou skladbu, rozhodně jsem nevěděl o tom, co přišlo v druhé půli let sedmdesátých, že se z toho pak stala jedna z nejúspěšnějších kapel v USA. Dal jsem tedy Rumours (1977) a hned mi bylo jasný, že bez holčičky a toho týpka u kytary to už nikdy nebude ono. Jako snažit se mezi roky 1968-1974 vrhat každej rok na svět desku a nikdy to tam docela nemít a pak jenom nabrat do popředí dva nové členy, obrátit směr do soft-rocku střiženém country a popem a prodat milióny desek, to je taky příběh.:-)

To jsou desky prověřený časem. Stejnej případ jako Breakfast In America. Jejich věhlas nespadl z nebe, tak to prostě je. Já už jsem ve stádiu, že poslouchám čím dál méně novinek a víc starých nahrávek.
Kdyby měl někdo tužby jako Stray, začínat po čtyřicítce s FLEETWOOD MAC, tak na seznámení je nejlepší jejich prvotřídní živý záznam z 97 The Dance. Kdo má kino, vyšlo i na DVD.

https://youtu.be/mZZp76M4NGc

https://www.youtube.com/watch?v=JDG2m5hN1vo

Tohle je fakt nálož, nevím proč jsem brouzdal starýma albama, když ta kapela pak vyšla na světlo s tímhle. Totální nálož. Zpěvačka i kytarista epesní. Tohle sice asi není ta největší hitovka z té desky, ale ten song mě nejvíc nabíjí, Zvlášť při procházce z promítačky viktoránskýho fotbalu v pozdně jarním vzdoušku po dešti. ten song klidně mohli převzít ALICE IN CHAINS, i když by mu dali úplně jinou patinu, ale 1977 a působí to totálně svěže. Ten zvuk, zpěvačka, struny, ach bože. Kde jsem byl do teď? :-) To vše na spajka, jak jsme mailovali dopoledne.