:-) https://www.seznamzpravy.cz/clanek/david-luiz-si-nejspis-spletl-stoleti-a-flinkum-z-arsenalu-uz-neni-pomoci-110251#seq_no=3&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=q44Ex5INGca-202006240306&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

:-) "David Luiz si spletl století", asi právě pro to ho mám v oblibě. Prej připomíná brazilské výběry z MS 1982 a 1986, které si přijely zahrát nádherný fotbal jak z pláží ale ve výsledku odjely bez medailí. Právě ten z roku 1982 považuji za nejsilnější tým historie, který kdy vyšel na prázdno (viz.video). To bylo sword and sorcery jihoamerického fotbalu! :-)

Však už chladím šampaňský !!! Dva články a je to - stovka, STOVKA, S.T.O.V.K.A. !!!!!

Dnes čt sport 20:15 - finále Eura 1984: Francie - Španělsko !!!!!!!

Trocha statistiky - počty článků ke 23.červnu 2020:

1.Stray 1365
2.DarthArt 98
3.Pekárek 71
4.Kropis 61
5.Subeer 57
6.Sicky 37
7.wuxia 29
8.Lima 25
9.spajk 10
10.Horyna 8
+ tu a tam nějaká ta další droboť

To potom komise řekla FPB: máte krátký vlasy, tak je to dobrý a netušila, jaký ve skutečnosti hrajou peklo :/

https://www.youtube.com/watch?v=TvN3atq9Xpg
20let ALFONSOOOOOOOO
FOREVER STORM - Soul Revolution (2007) jugoši
GAME OVER - For Humanity (2012) italský mám rád

Stray: Jó, přehrávky byly užitečným instrumentem, jenž byl účinnou hradbou hudebním analfabetům a neumětelům. Schvaluji jej i po letech.

DarthArt: Zhruba od konce roku 1985 se v tomto směru poměry značně změnily a uvolnily (osobně si myslím , že i některá líčení praktik z let předešlých jsou spíše bajkami). V komisích seděli krom jedinců třeba z PKS převážně zkušení profi hudebníci, např. i Hladík či Semelka. Pavlíček s přehrávkami nikdy problémy neměl, jeho hráčské kvality byly nepopiratelné. Měl tzv. osobní přehrávku, kterou jsem toho dne absolvoval i já(ta byla přenositelnou mezi různými profi soubory). Od roku 1983 byl krom jiných aktivit dlouhodobě jedním z členů Svobodovy studiové skupiny Elektrovox, jež se podílela na všech hudebních produktech Svobodova jevanského studia(sorry za ten pleonasmus). Jeho kytaru lze snadno identifikovati např. v nahrávkách - Říkej mi, Čau lásko, Karel nese asi čaj + desítky dalších kultovních fláků 80. let:)
Moje přehrávka trvala všehovšudy nějakých 25 minut. Ideologický dotaz nepadl vůbec žádný. Paní se pouze optala na mé oblíbené autory klasické hudby, na závěr mi dokonce pochválila vlasy. Dlužno dodati, že od nástupu na 1.LF jsem měl zapsáno trvalé bydliště u svých vinohradských prarodičů. V činžáku, v němž vyrůstal můj tatík.

BURST Prey on life 2003

MERCYFUL FATE - Melissa 1983
MERCYFUL FATE - Dont Break the Oath 1984
STORMWITCH - Walpurgis Night 1984
STORMWITCH - Tales of Terror 1985
TYRANT - Mean Machine 1984
TYRANT - Fight for Your Life 1985

Vidíš, a já bych si myslel, že Pavlíček byl spíš ten bigbíťák, co se před komisí bál, aby ho nezařízla ... asi moc koukám za idealistický filmy :) Měl jsem za to, že u přehrávek seděli nějaký dědci a zasloužilí komouši, co hlídali, aby socialistickou hudbu nenakazil západní element :)

480 ... no sakra. Na tu dobu ...

Dnes od 20hod na čt sport finále Eura 1980: NSR-Belgie, moc gólu nepadne, ale obhlídnu Schumachera, K-H Förstera, Schustera, Briegela, Kaltze, Stielikeho, Rummeniggeho, Klause Alofse a Horsta Hrubesche v době kdy tvořili mladý team chystaný na osmdesátá léta, na druhé straně samozřejmě Pfaff, Gerets, Frankie Van der Elst, Cuelemans...


Prowder: Což o to, já bych ty přehrávky nařídil povinně ještě dneska, při představě že ten hluk provozuje kde kdo, by se tím scéně v mnohém ulevilo a oddělilo se zrno od plev.:-)

Poslouchám hudbu 32let, nevidím problém mít najetej Running Wild i Davida Bowieho.:-)

Božííí, to se učtu. Těším se a děkuji. Zároveň neskrývám velké překvapení, že zrovna fanoušek Runnig Wild miluje i Bowieho :-) prostě bych to do tebe neřekl. Ziggy a Hunky patří rovněž k mým nej.

U málo zkušených řidičů klid v autě chápu. Zkusil bych prvně tedy něco měkčího :-) Energií napěchované songy mají tendenci pořádně sešlapávat plyn a to není vždy ideální :-)

Prowler: To je zajímavý s tím volným časem. V patnácti jsem se dokázal nudit, kolikrát jsem nevěděl, co daný den budu dělat a tak jsme se prostě tak bincali po sídlišti a do toho duněl thrash, dneska nepamatuju den, kdybych neměl co dělat, fakt tak dvacet let jsem se nenudil a nestíhám.:-)

Ještě Horyna: V autě bych poslouchat hudbu nemohl, protože jak jsem nevyježděnej, tak u mne musí být ticho páč to soustředění jde na max, pustit do toho tvrdou hudbu, tak to hodně rychle někam narvu.:-)

Horyna: Zadej si do zdejšího vyhledavače slovo Bowie. Je tu dvanáctidílný seriál a recenze tuším že na dvě poslední alba. Co se týče sbírky, mám Bowieho komplet na cd. Nejradši mám: Ziggy Stardust, Hunky Dory, Station To Station, Heroes a dvě poslední.

V Brně hráli U. H. někdy před pěti lety a byl to můj asi nejhorší koncert v životě. Příšerný, vlastně katastrofální zvuk, ošklivé zázemí, navíc Bernie neměl zrovna svůj den... pak jsem na ně už nenašel odvahu jít.

Neposlouchat hudbu v autě snad ani nejde :-) Jezdit potichu? To nehrozí. Výhodou samozřejmě je poslech v práci, to sice každý nemůže, ale dá se tím "nahnat" hodně restů.

Tak to je zajímavý, že Hradec byl tehdy pro koncert UH tutovej, protože v 87 to byla totální ospalá díra. Do té doby byli na zimním stadionu pouze koncerty The Supremes a Eruption, ale na data konání už si nepamatuju a potom slavné "propadnutí" Puhdys v letním kině. Na koncert UH v Hradci si pamatuji docela dobře, byl to můj první "velký" koncert. Dav byl tehdy opravdu nad kapacitu stadionu a předkapela žádná nebyla.

Horyna: Já to mám s poslechem hudby naopak. Já měl ve dvaceti času dost, školami jsem proplouval vcelku v pohodě, na jaře 1988 jsem navíc úspěšně absolvoval přehrávky coby sól. kytarista(v komisi mimochodem seděl Pavlíček), což značilo nějakých 480 Kčs hrubého za vystoupení. Navíc, jak jsem zde již naznačil, mezi lety 1984-1989 jsem si velmi slušně přivydělával prodejem alb a nahraných kazet. V současnosti hudbu poslouchám daleko méně, venku vůbec, v autě minimálně(a to většinou artificiální). Času mám málo. Operuji, poté ještě sepisuji sáhodlouhé lék.zprávy atd. Občas se realizuji co studiový hráč, zhusta v Němcích.
Bowie je má srdcovka, minulý týden jsem dal Scary Monsters (and Super Creeps). Mám rád celou jeho tvorbu.
Mějte se.

Doors: U některých kapel mám rád netypická alba. Soft Parade je prý takovým. Nevím, mě nepřijde extra odlišné. Je sice sametovější a výrazně přibylo dechů, ale právě to mi u nich celkem dost sedí. Debut je jednička to asi ano, ale ani dvojka a trojka nejsou špatné.

Uriah Heep. I na Raging Silence je dost té pompy a nejvíc A.O.R nahrávka mi přijde Sonic Origami. Tu mám moc rád. Chvílemi v tom slyším čisté Journey.

Bowie: je tu nějaký Bowiovec? Nákup a první poslechy jeho desek, to je celkem velká loterie. Žádná není stejná jako ty předešlé, v jeho hudbě je cítit progres daleko větší, než u mnoha prog kapel, které se tímto termínem leda chvástají. Mám rád jeho poslední desky a samozřejmě několik prvních (to mezi už je podstatně méně stravitelné, ale časem...možná...). Před nedávnem jsem konečně rozbalil Young American, kterou jsem měl cca. rok zaigelitovanou a čekal, až na ni přijde chuť. První poslechy byly odstrašující. Nechápal jsem, proč jsem přikoupil zrovna ji. Dnes, po zhruba měsíci aktivního naposlouchávání a s asi deseti společnými chvílemi musím říct, že je to jeho další majstrštyk. Znovu úplně něco jiného, ale podobně velkolepého. Přibylo kabaretu, muzikálu, jazzu i funky. Omamně chutná kolekce mnoha barev a nálad.