DarthArt: Tak Dík, zase do toho člověk vidí trochu víc.

Na Progboard, taky často chodím pro nějakou tu informaci a nebo recenzi, která jinde není. Spíš si ale hlavně rád čtu o hudbě jako takové a čtení recenzí mě prostě baví.

A existuje jedno železný pravidlo - aby byl výsledek nadprůměrnej, musí u výroby týct krev (autorova :). Na první dobrou se povede máloco.

J.Rose: Je to dokonce VELMI zajímavé téma k diskusi. Na Crazy Diamond není žádný stanovený rozsah, ani minimum, ani strop, prostě to nějak intuitivně vytušíš, nebo aspoň já jo, jak ten článek může bejt dobrej. Stray na to má vyvinutej cit, takže když to někdo přeťápne, může ho upozornit a domluvit se, jak to zoptimalizovat - udělat z jednoho článku dva, pokud je naopak moc krátkej, pomůžou dobře vybraný fotky ... teď to říkám spíš za sebe, jak to cítím.

Já si třeba na začátku udělám výpisky a poslouchám hudbu, a až to přijde, sednu a napíšu článek na jeden zátah, většinou tak během hodiny (pauza na záchod, projít se po bytě než zformuluju další odstavec apod.). Pak den pauza, první čtení s hlavní korekturou - vyhazování nesmyslů, úprava textů, optimalizace melodie a rytmiky textu ad. Pak ještě tak dvakrát, mezitím si projedu všechny fakta a zkontroluju, jestli jsem si to přečetl dobře, no a před odevzdáním ještě tak dvě čtení.

Z těch poznámek a důležitejch informací mi často hodně zůstane, ale pokud už text sedí, nechám si je do diskuse, protože dobrá čtivost je na rovni faktografie a nemá smysl zničit pěknou melodii textu tím, že tam budu nasilu cpát něco co jsem zapomněl. Vždycky se to využije nějak jinak.

Optimální délka na článek jsou zhruba ty dvě A4, ve výjimečných případech to člověk může natáhnout, ale je důležité, aby se třeba v té poslední třetině mluvilo o něčem jiný než na začátku, jinak by to už k smrti nudilo. Příklad za mě, když jsem psal ty QUEENy, v posledním díle jsem na dvou stranách shrnul "Made In Heaven" a pak si dovolil napsat něco o tý hloupý současnosti kapely. Protože to ale bylo zcela jiné téma, dalo se to podle mě snýst. Kdyby ale každá recenze byla takhle dlouhá, zvracel by čtenář už při třetí z nich.

Co se týká Progboardu - je to skvělý komunitní web a já z něj často čerpám, člověk tam najde hafo informací od velmi znalých lidí, ale co se týká pohodlí a atraktivity čtení, není to nic moc. Právě - nefiltruje se kdo umí či neumí psát, je tam jenom text a někdy jsou to strašný tapety. Ale koncept ojedinělej a informačně hodně potentní - asi jako CSFD u filmu.

Do prdele, to jsem byl zase chytrej, co?

Stray: Tak určitě v tom máš pravdu. To že třeba na tom Progboardu, neexistuje limit pro danou recenzi (pravděpodobně), je výhoda, ale i velká nevýhoda. Záleží na schopnostech konkrétního pisatele. Klidně si přečtu 20ti stránkovou, hloubkovou analýzu hudebního díla, pokud je to čtivě napsané. Pokud jsou to plky, tak jdu o dům dál a právě u toho druhého případu, je fajn, když nad talentovaným pisatelem, jenž se urve ze řetězu, drží někdo ochranou, směr udávající ruku...

No je to prostě zajímavé téma k diskuzi :-)

Reagoval jsem na to, protože to vyznělo jako: Když není limitovaná délka, tak je to dobře,... s čímž bych spíš nesouhlasil. Ne každý umí s volností správně nakládat. :-)

Jediné pravidlo je, aby text měl nějakou formu, která by byla pro čtenáře poutavá a atraktivní. Když má někdo chuť napsat článek na 3 strany A4, tak to udělá, případně mu to mohu krájet na díly, někdy jo a někdy ne a nechám to vcelku, co nesnáším, to je kilometrovy slovní odpad, který jde odnikud nikam.

Stray: No uznej, kupříkladu zde: konkrétně recenze od uživatele R.W.Wright. Vždyť to je na knihu:-)

http://www.progboard.com/Pink-Floyd/The-Dark-Side-of-the-Moon/1001

Stray: Asi předpokládám že ne, ale bohužel psát tak pěkně jako vy neumím, tudíž nejsem členem týmu a nevím jakými pravidly se tu autoři článků musejí řídit.

Spíš jsem chtěl říct že na Progboard, může psát asi kdokoliv, kdo si založí účet, což se bohužel projevuje občas, u některých konkrétních recenzí. Někdy to jsou opravdu romány, které se čtou buď dobře a nebo ne. To že na Progboard není šéf, jenž by na vše dohlížel, je čistě má dedukce.

J.Rose: to budu nejspíš já :-) jojo Countdown byl jednou z posledních...

Fenris: díky, vidím, že začatky máme téměř totožné. Také jsem kdysi začínal s Jerichem a Branded přišel chvíli po Under. Přidávám se rovněž na stranu heir a glam, plus vyjmenované klasik kapely.

Rose: A tady je limitovaná délka a obsah recenzí?

Ambeon - Fate of a Dreamer (2001)
A Perfect Circle - Mer De Noms (2000)
Alicia Keys - Girl on Fire (2012)

Horyna: Nejsi ty ten samý Horyna, co psal uživatelské recenze i na Progboard (Mimochodem výborný web)?

Zrovna nedávno jsem tam od jistého uživatele Horyna, četl parádní vzpomínkou recenzi na "Countdown to Extinction" od Megadeth.

Mám takový pocit, že tam vůbec není limitovaná délka a obsah, samotných recenzí...

Poslední cca 2 dny...

NIN - Broken (díky Sicky :-))
NIN - The Fragile
TOOL - Lateralus
BATHORY - Blood Fire Death
PROGRES2 - Dialog s vesmírem
OBITUARY - Cause of Death

Už jsem to tu párkrát psal, ale klidně dám repete :-) Moje začátky byly Walls Of Jericho a Branded and Exiled...to už bude přes 30 let. V pubertě přišlo období Metalliy, Megadeth a Anthrax a pak díky, zde v jiné diskuzi zmiňovaném, Petru Hanzlíkovi dlouhé období black, doom - deathové. Dostal jsem se až ke kapelám typu GORGUTS nebo MANMUSTDIE. Jenže pak mně zaujaly retro hevíkové kapely typu STALLION nebo AMBUSH a začal jsem se vracet ke kořenům. A pak jsem objevil tento web pod vedením pana ředitele Straye a bylo vymalováno. Takže v současnosti veškerý glam/hair metal, díky Strayovo článkům aj základy stylu jako BLACK SABBATH, ROLLING STONES, DEEP PURPLE atd. Mám rád vlivy blues v rocku, takže GARY MOORE, AEROSMITH, CINDERELLA, GLEN HUGHES... a nedávno jsem se díky THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA dostal také k AOR bandám jako FOREIGNER, TOTO nebo SURVIVOR. Takže jsem takový allrounder, byť k těm tvrdším kapelám jsem se už pár let nevrátil. Občas si pustím něco na YT, ale ten hardrockový základ ve všech svých podobách mi teď prostě dává nejvíc. Miluju AC/DC (hlavně ty s Bonem), ALICE COOPERA, JUDAS PRIEST, EUROPE, THIN LIZZY... Prostě Crazy Diamond vděčím za hodně :-)

Fenris 13: zaujalo mě tvé dnešní poslechové okénko. Jaká muzika je tvou nejsilnější doménou. Nahoď pár stylů či kapel které máš rád, ať mám o zdejších návštěvnících trochu přehled. Děkuji:-)

FOREIGNER – Agent Provocateur
FOREIGNER – 4
WARRANT – Cherry Pie
POISON – Look What The Cat Dragged In
POISON – Flesh And Blood
AEROSMITH – Toys In The Attic

Tina Turner - Break Every Rule (86)
To už jsem trošku přehnal, to je nefalšovaný popík. Jak by řekl Miloš Skalka - střední proud. Kytara se dostane do popředí málokdy, nicméně k podvečerní kávě pohodová věc. Osazenstvo ve studio se blýská nejedním slavným jménem a zajímaví jsou i autoři songů namátkou Mark Knopfler, Bryan Adams či Dawid Bowie. V plánu jsou ještě pořídit dvě alba (84+ 89) této černé sexy dračice.

ZZ TOP - Eliminator (83)
Znal jsem léta se supraphonského vydání vinylu, pořád jsem si říkal, tahle deska počká, to je provařená hudba, tu dycky seženu. A už jí mám konečně ve sbírce v původním vydání, žádné pozdější prasárničky s bonusama. Vlastně od ZZ moc desek nemám, stěží třetinu diskografie.
Je tu i recenze, mohla být obsáhlejší ale nestěžuju si.
I Need You Tonight je bytelná pecka!

VISIONS OF ATLANTIS - Wanderers 2019
ENSIFERUM - Thalassic 2020
RAGE - Trapped! 1992
IRON MAIDEN - Live After Death 1985
WALTARI - Torcha 1992

STORMWITCH - The Beauty and the Beast 1987
VAMPYR - Cry Out for Metal 1985
ANGEL DUST - To Dust You Will Decay 1988
GRAVE DIGGER - Heavy Metal Breakdown 1984
DORO - Angels Never Die 1993

FOREIGNER - jednička a Double Vision
Elton John - Jump Up (82) - hodně dobrá deska, skvělé melodie a sound. Btw na kytaru Richie Zito pozdější hair metalový producent.