KING DIAMOND - Abigail 1987
PRIMAL FEAR - Metal Commando 2020
SLAYER - South of Heaven 1988
TŘI SESTRY - Na Kovárně to je nářez 1990

Hivris: samozřejmě že se mi - a nejenom mi - Load a ReLoad líbí!!
Už se to to na fóru párkrát řešilo, z těch dvou desek se dá udělat jedna absolutně boží za 100% ... a "Bleeding Me" je lahůdka! :-)

Já po letech taky přicházím na to, jak je "Load" dobrá deska. "Reload" už ne, ta je obsahově slabší,ale celkově ten feeling prolezlej blues, vyklidněním, stavem, kdy se muzikant už nemusí honit za největší hitem ani největší rychlostí, protože už to všechno vyhrál, takže si teď může brnkat co ho těší, to jsou asi hodnoty, ke kterým posluchač musí vyzrát ... nebo aspoň já jsem musel. V době vydání jsem "Load" taky nenáviděl, stejně jako tehdejší alba většiny vůdčích kapel, např. "Divine Intervention", ale METALLICA ze všech těch experimentálních monstrdesek vyzrála nejvíc. Vlastně i ta monstrózní délka mi přestala vadit, v tom bluesovým labyrintu se člověk sice ztratí, ale tam to patří. S "Reload" už ale ne, to už je přece jen příliš dlouhá nálož a "Reload" je prostě horší kopií svého předchůdce, i když sama bez "Load" by asi fungovala líp.

Meres - No over the under je jako celek ucelenější. Za mě v roce 2007 totální zjevení, absolutně moderní, vyzrálý, hluboký, temný metalovo/rockový nářez. Anselmo totálně sedřený hlas až na kost, silné texty, kytarové duo Keenan/Windstein nejsilnější ze všech desek DOWN. Vlastně mě strašně zklamalo následné vydávání EP DOWN IV, které už pro mě nemají žádné kouzlo a následně se začala rozpadat i celá kapela.
Hivris - Taková podpásovka, já dlouhodobě přiznávám a píšu všude, kde to jde, že Load a Reload jsou skvělé desky a žádné magnetky a další návraty ke kořenům se na ně nechytají. Skvělý zvuk, vyzrálost Hetfielda jako frontmana, stále dobrá sola od Hammetta a nerušivý Ulrich.

Kropis> ten som ešte nepočul, od DOWN bol dobrý debut, ale druhý album je neskutočná zívačka.

DOWN - Over the Under - Geniální deska a nejlepší počin Phila Anselma. 100%

RONDINELLI – Wardance
RONDINELLI – Our Cross, Our Sins
KIX – Blow My Fuse
HOUSE OF LORDS – Demons Down

MARIE POJKAROVÁ - Pejskové se koušou

Konečně taky někdo přizná, že se mu líbí Load a Reload! Přitom v hudebních kruzích to znamená něco jako říct na shromáždění BLM, že můj nejoblíbenější superhrdina je generál Lee. A ta Gallagherovka je opravdu výborná, já ten singl točil dost dlouho pořád dokola. A jasně že je ten klip nějaká britská estráda ze sedmdesátek, šokovala mi ta podoba s normalizačníma pořadama u nás.

BOSTON mám první tři alba. Je pravda, že první dvě 1976 a 79 jsou srovnatelně dobrá, trojka 1986 taky ujde, do čtyřky 1996 už nepůjdu.

Ten Gallagher je solidní vypalovačka, líbí se mi to. Sice je to nesympatickej týpek, kterej tam navíc vypadá, že prošel Covidem, ale skladatel je fakt dobrej. Nikdy jsem nechápal tu častou averzi metalistů zrovna k OASIS, ke kapele, která udělala jen v rámci devadesátek snad desítku totálně peckových singlů. Mám rád OASIS stejně jako mám rád Load a Reload období METALLICY!!!:-) Ty lidi tam jsou fakt převzatý z nějaké revue sedmdesátých let. Pěkná kočička u kláves! Smí se to ještě říkat?

No dobře Rick Beato lehce mystifikoval a singly byly jen tři.
Jedeme dál.
BOSTON - Dont Look Back (78)
Stále stejně dobré a ani se mi nechce vyřknout ta kacířská myšlenka, že se mi to osobně líbí o fous víc než debut...

Jedině Husákovy děti!

BOSTON - Boston (76)
To je debut! Osm písniček a z toho osm singlů. Masakr. Extratřída.

Psal jsem to proto, že mě ty spořádaně sedící lidi v Televarieté i na AC/DC přijdou prakticky stejný, s jediným rozdílem, ty český jsou víceméně v průměru věku starší - spousta dědků a babek, kdežto v té Anglii sedí mladší a střední generace, jinak stejný lesk divadelního sálu, stejně načervenalý tvářičky, stejně nadejchaný účesíčky. Ten Gallagher je nějaká klipová parodie, hudebníci jsou natočený ze současnosti a ty lidi převzatý/nebo nastylizovaný jak ze sedmdesátek.

Já bych si tu dobovou anglickou zábavu tak neidealizoval. Třeba tady je to jak Televarieté s Ein Kessel Buntes dohromady. Ovšem ten song je jiná liga, taková Bowieovka

https://youtu.be/_LKSW_RK8Ss

Nejsou ty lidi dneska nějaký tlustý? Ten vývoj tělesné konstituce člověka v rozmezí 43 let nabral tedy spád. :-)

https://www.youtube.com/watch?v=KkR06NFlll0

Jinak doporučuji hlavně několikaminutovou pasáž od časomíry 30:01 , kde jsou záběry na diváky. V době Menšíkovských Silvestrů a prvních dílů Televarieté měli Angláni na programu tohle!:-)

Není na světě člověka, který by se zavděčil všem a proto budu pokračovat jedině ve svém stylu. Mě je také Hřebejcké pojetí světa spíše cizí.:-)

Stray: se svýma glosama bys mohl klidně vystupovat v ohavnostech typu Na stojáka, apod. Většinu estrádníků bys strčil hravě do kapsy:-). Jen nevím, jestli by se to publiku v čele s Honzou Hřebejkem líbilo:-))).
BARCLAY JAMES HARVEST - Everyone Is Everybody Else. Skvost.

A když by sis mohl vybrat z těch dvou možností, cítíš se jako Husákovo dítě nebo jako Mileniál?

Jednoznačně Husákovo dítě, s mileniálstvím běž do prdele!:-)

To se tak jednou člověk pídí po obsahu škatulky "mileniál" a zjišťuje, že se takto označují dokonce už i ročníky narozené na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, což bylo překvapení, protože to tak o pět let předběhlo má očekávání. K roku 1970 mám stejně daleko jako k 1980, ale přestože jsem dřívější letopočet nezažil a ten druhý naopak ano, mám za to, že sdílím názory a pohled na svět o dost spíš těch starších.

Dnes v práci obdržel náš kolega Černý na obědě dotaz, jestli se v rámci korektních reforem hodlá přejmenovat.

:D

Dneska u holiče plno lidí, spíš ženský, čtyřicetiletý maminky s dětmi, co kadeřnici vysvětlují, jak jejich synkovi je třeba nechat ten dvaceticentimetrový "androgyny" pramen na levé straně hlavy zatímco pravou vyholit -> nejlepší možné publikum, člověk letmo vysvětlí jak to vlastně chce, ale asi to nestačí.:-) Paní to nějak ostříhá. Nikdy jsem si nestěžoval, ale tentokrát mě to přišlo trochu jiný, trochu málo ostříhaný po stranách, nechci Bongiovi Destination Anywhere účes ala second half of nineties nebo Oasis model, tak povídám, takhle jsem to asi moc nechtěl. "Jak jste to tedy sakra chtěl?" Útočnej tón. Sedím tam jako nějakej totál lúzeroid a povídám, "Já v tom nevidím žádnej problém. Víte co? NEUMÍM MOC BARVITĚ MLUVIT O NĚČEM JAKO JE ÚČES, ale po stranách ostříhat trochu víc, zhruba o cm dva víc než nahoře a nějak ty strany postupně propojit..." Pár lidí se usmívá, pár chechtá, k smíchu s dostává i paní s nůžkama a do dvou minut napravuje vlasovou situaci.