Darthe, takhle to vůbec nevidím. Trh zareagoval na poptávku a teprve poté začaly velké labely lisovat elpíčka ve velkém. Můžeme tady polemizovat odkud přišel ten impulz, lépe řečeno impulzy, protože jich bylo několik. V tom měl Stray recht.
Jsou tu staří chlapi dnes ve věku našich otců, kteří na lp vyrostli a z těch bych řekl, že se rekrutuje nejpočetnější skupina. Vidím to na burzách, těhle starších pánů je tam nejvíce.
Další skupina je mladá generace dnešních třicátníků a ta by se musela rozdělit do více podskupin. Spousta mladých undergroundových kapel si sama vydává nahrávky jen na elpíčkách. Nevím přesný důvod, ale tak to je. Možná je to spojené s tím postojem, že to je ten pravej androš. A komunita a fans kolem těchto kapel tvoří také slušné procento.
Pak jsou tu mladí, potomci první skupiny (můj případ), kteří to měli doma odmalička a byla jen otázka času, kdy v nich propukne otcovská vášeň.
Existuje i skupina mladých, kterým se líbí analog. Myslím nezištně, bez kalkulu. Je to hezká podívaná na svítící, hrající kolotoč, ne?
A pak tu máme skupinu píčusů. Taky by šla rozdělit do více podkategorií.
Zbohatlický smradi, zlatá mládež surfující po trendech současnosti. Ti mají doma ty nejdražší designové gramofony a je jim jedno, že to stejně na hovno hraje, ale kolikrát si to neumějí ani sami seřídit.
Pak je tu skupina trendařů, ale chudých. Ti musejí mít všechno ANALOG, ale už jim je jedno, že dnes 90% (tipuju) nahrávek má s analogem společný jen ten výsledný nosič. Jednoho takovýho taky znám.
Velkou skupinu tvoří překupníci a všelijací vychytrálci parazitující na vinylové kultůře. Ti mají doma to nejlevnější gramorádio a od nebohých strejků vykupují za korunu desky z půdy a pak to přeprodávají 50x dražší. Taky jednoho takovýho znám.
Dokonce znám i spoustu borců, kteří v devadesátkách svoje asfaltové sbírky zalevno rozprodali a ted si je znovu pořizují za draho zpátky.
Pak jsou tu dogmatisté, kteří neuznávají nic jiného než vinyl, protože přece hraje lépe než digitál. To okomentoval nejtrefněji Pekárek. Vinyl nejde umučit k smrti resp labely cédéčko umučili k smrti. Jako taky se mi nechce platil tři kila za nahrávku, kde není žádná dynamika.

Že je analog onanie a nepraktickej formát? No jasně že je a byl hned od začátku! Navíc je to neskladný a těžký. Já když se stěhoval, já nadával nejvíc při nošení vinylů.
Kdo chce jen poslouchat a nic do toho neinvestovat, at si koupí rádio :-)
Osobně nestojím na žádné straně barikády se zbraní v ruce. Občas se u nějakých argumentů pousměju, ale neřeším. Mám rád oba formáty a řeknu vám, že se mi líbí i magnetofony. Jak kazetové, tak kotoučové. Mít doma od každého něco, to je můj sen. Naštěstí máme malý byt :-)


,

Vinylů mám řekl bych slusne množství, přesto se za sběratele nepovažuju. Musel bych být zminenej blázen, co je schopen dat za LP 700 a za CD třeba 350 - což se v mým případě NIKDY nestane, protože nehodlám propagovat zlodějinu a šmelinu.
Mimochodem sem poměrně nedávno sehnal původní press Master’s Hammer - Ritual za 150 Kč(haha, ano, nasral jsem vás, že). Když se podívám, za kolik se prodává na aukro atd, tak se mi chce blit, kam se ta doba dostala.
Jsem proste posluchač, co má styl a za ničím se nezene - nechává věci plynout pozvolna a přirozeně.

DarthArt: omyl, pro me je kvalita poslechu na stejné úrovni jako format media.
Mp3 za žádný format media nepovažuju. Všechny jsem v podstatě z HD smazal - nějak me nerajcuje myslenka vlastnit 4 TB v podstatě ničeho. Ale proti gustu ... :oD

TENET viděn. Mám Nolana rád, hlavně smysl pro jeho preciznost v každém filmovém okénku. Tady jsem ale někde v polovině myslel, že mi už praskne hlava. Nicméně na konci do sebe to hlavní tak nějak zaklaplo.... takže dobrý. Druhá projekce nutná ideálně v klídku doma, třeba na Blu-Ray.

Stray: Tak to pozor, mladej! Pomalu s tou bábou, Jutta je dodnes neskutečnej kusanec.:-)Její hlas mi vždy konvenoval, živě kdys výtečná. Obě alba ZY z 80.let jsou výborná. Vždyť i hodnotitelé v někdejším MH, jinak k výtvorům domácích kapel většinou až patologicky kritičtí, zde body nešetřili. Debut obdržel průměr 6,10/7(deska měsíce), druhé album 5,80/7. O tom se mohlo nejen RW vždy pouze zdáti. Třeba Under Jolly Roger smrkli ubohých 3,30/7, Port Royal pak 4,80/7. U nás téměř kultovnímu Agent Orange 4,00/7, stejný průměr o několik čísel později obdržela anglická verze Radegasta. V celý historii západoněmeckýho thrashe nejlepší známku dostalo EA(6,00/7), ze všech západoněmeckejch metalovejch alb vůbec pak Keeper of the Seven Keys Part II(6,33/7). Jo, když už vzpomínám, jedinej debut Testament se dočkal vytouženýho průměru 6,66/7. Ta nízká hodnocení byla samozřejmě naprosto zcestná a zhola nic pro mne nikdy neznamenala, uvedl jsem je pouze co ilustrativní příklad doby. Jinak ještě pro zajímavost. Sólovku To Be Or Not... s Juttou natáčeli Bartoň, Adam a Hafstein. Producenta asi zmiňovat nemusím. Hudebním nosičům zdar a vinylům zvlášť.
Tvl, Plzeň slušnej klepec, čumim jak pionýr na lokomotivu.

Sicky: druhá půlka rozhodne, Liberec se chytil do Csaplárovo pasti:-)

Souhlas s darthem, vinyl je artefakt pro sběratele, naprosto nepraktickej format.
Jinak Lib - Plz 3:0 ve 13 min:))
Stray: je to v O2tv

DarthArt: Vím jak to myslíš, ale není to docela tak. Těch proudů sběratelství je víc. Je to ovlivněný dobou, technologiemi, věkem těch kterých posluchačů, tak i zemí jejich původu. Rozhodně bych neřekl, že je metal v útlumu. Je v prdeli z pohledu generace do třiceti let, ale naopak je do něj nyní zainteresovano hodně nás starších, každá skupina odběratelů volí něco jiného, jiné kapely, jiné druhy nosičů, jinou generaci považuje za zásadní, smaznout to odstavcem nejde. Je tak dvanáct typů metalového posluchače. Tricatnik co jede v Amon Amarth je zcela jinej druh než typek co kompletuje stará alba Riot.

Já jsem přesvědčen, že ta vinylová mánie je především obrazem trhu. Asi se shnodneme, že posledních deset let je rock/metalová hudba v útlumu a sběratelé se moc nemají za čím pachtit. Sběratelé jsou asi víc lidi starších ročníků, ti, pro které je trvanlivé médium posvátné, dva a dvacetiletý metalista zvyklý spíš na formáty nemá tolik potřebu něco shraňovat a kompletovat diskografie. No a tihle sběratelé tak před deseti-lety měli všechno zkompletované, cédéčka sbírali dvacet let až do tisícových sbírek. No a co teď? Mladý kapely nejsou moc invenční, tý nejnovější hudbě ani nerozměj, přijde jim nudná, opakovaná .... a řešením jsou vinyly !!! Můžou začít od začátku, velkej formátu obalu je ještě větší fetiš než cédéčko, no tak jo .... zas bude dvacet let co dělat. Ta technická a poslechová záležitost je až na druhým místě, důležitá, ale na druhým místě. Sběratelství je víc. Kdyby současný kapely byly tak tvůrčí jako ty v osmdesátkách a devadesátkách, kdyby fungovala celá ta scéna, musicshopy a to všechno, možná by vinyly byly zcela okrajová záležitost. Já třeba znám člověka, kterej kupuje vinyly INSANIE prostě proto, že od nich má všechno a není co pořizovat a dělat si radost.

No a? V tv to není, tak co? Kouknu v přehledu kola. :-)

Stray: do kina? Vždyť za chvíli hraje Viktorka s Libercem?? :)

Twelve Foot Ninja - Outlier (2016)

Sorry jako ale z těch vinylů se stala strašná onanie. Prát desky, vyvažovat přenosku, řešit kvalitní předzesilovač, vytahanej řemínek, apod.. Já mám vinyly rád, protože mi ji pár zbylo z doby, kdy jim konkurovaly maximálně kazety a další starý kusy jsem nakoupil, ještě když to bylo na obtíž v antikvariátech. Hezky voněj a praskaj, ale mám k nim spíš osobní vzpomínky, než že bych byl unešenej z toho vlastního formátu. Pak jsem občas koupil něco novýho, když jsem si už teda koupil na ty starý desky ne zrovna levnej gramec. Ale teď už vinyly nekupuju, jsem asi pritimiv a neumím si užít ten rituál pouštění LP. Prostě chci jen poslouchat hudbu a CD je pro mě naprosto ideální kompromis kvality, ceny a komfortu. Mám hi-fi přehrávač i na FLAC, OGG a WAV formáty a taky s tím nemám problém, jen mi přitom chybí ten booklet do ruky:-).

THE FERRYMEN - A New Evil

Do šlapek? Tady prší. Jdu po půlroce poprvé do kina - na TENET! Radši si beru do baťůžku roušku, co kdyby jí chtěli.:-)

No špatné, nevím, oni ZED YAGO skončili přesně v momentě, kdy já posluchačsky začal. Oni skončili bez šance mě přesvědčit, že to není nějaká zdechlina pro Němce, která skončí jakmile proběhne prosinec 89´.

Si to pusť do šlapek, je to úderný, německý , šlapavý. To se ti pěkně pojede!

A argument že se na něco zapomnělo = je to špatné - snad nemyslíš vážně. Ty?
To bys u mě klesnul hodně hluboko.

Nějak mě z fotek ta kapela nikdy nepřišla, že bych se o ní měl zajímat. A to, že pak zmizeli a zapomnělo se na ně, ve mně akorát posílilo přesvědčení, že nešlo o nic zásadního.:-) ZED YAGO, fakt jsem ani nechtěl vědět jak zní hlas tý černovlasý báby.

Stray: Pilgrimage je kult. Produkce tuším Jan Němec - znáte z Kreyson a nejlepšího alba Running Wild:)

Většina vynilů totiž má lépe vyřešený mix, oddělení jednotlivých nástrojů a celkový zvuk je příjemnější. Chápu, ze pro mnohé “sběratele” a rádoby milovníky hudby tohle není určující ... nicméně je mi to jedno a jedu si po své ose ;)

Hezkou neděli všem, kdož si ji zaslouží ;)

Moje trocha do mlýna, stran LP: Díky vinylu si mnohem víc uziju poslech většiny svých oblíbených nahravek(a netvrdím ze všech, i LP muze být zprasene a zdaleka ne jen ty nové remastery) a to jak tech proflaklych, tak i tech mnohdy neprávem zapadlych.
Čili zvysoka kašlu na praktičnost a pohodlnost ve srovnání s CD(to se muzu rovnou postavit do zástupu anonymních čuráků, chlubicich se diskografii čítajících 20 000 titulů ... jo aha, v mp3, muhehehe) a užívám si tu odlišnou a pomalou kulturu pouštění gramofonu.
Ale i tak se snažím si udržet zdravý rozum a určitě za LP nezaplatim 700 nebo 1000 Kč, jen kvůli trendu, ze kterého si par buzerantů udělalo v posledních letech byznys.

ZED YAGO jsem si v životě nepustil.

VELVET VIPER - From Over Yonder (1988/2020)
VELVET VIPER - Pilgrimage (1988/2020)

Otevřel jsem ruskej eshop, že kouknu po měsíci, co je nového a hned mě to stálo bezmála osm stovek v MR.
Pamatujete ZED YAGO? Dlouhý příběh. Jedna z nejlepších germánských metalových kapel konce osmé dekády. Za mikrofonem hlasově vyjímečná černovlasá dračice Jutta Weinhold (1947). ZED YAGO byla její kapela a vydala dvě vynikající koncepční alba pojednávající o fiktivní dceři Bludného Holanďana. Po rozpadu Jutta založila nový soubor VELVET VIPER, s kterým vydala z kraje devadesátek dvě alba. Po čtvrt století nečinnosti se v nedávné minulosti kapela opět přihlásila s autorskými nahrávkami.
Nyní dávejte pozor! Jutta Weinhold získala práva na nahrávky svojí staré kapely ZED YAGO a vydává je v reedici pod názvem VELVET VIPER. Kruh se uzavřel.
Neskutečná bomba!

To video jsem posílal Strayovi neb nevěděl, že něco jako pračka na vinyly existuje. Prostě jsem do vyhledávače na YT napsal pračka vinylů a tohle byl jedinej odkaz v češtině.
Já znám ty pračky s odsávánim, ale záměrně chci zkusit tuhle mokrou metodu, je to mnohem menší finanční vstup a nezabírá misto. Dopereš, hodíš ji do krabice a shováš, kdežto ty drahý s odsávánim ti zaberou poměrně dost místa. Musim řešit i tohle, máme malej byt.

Inflace? Neřeším, to ať si řeší Sedláček. Ale viděl jsem u nás v kraji na burze borce, co chtěl za Joy Division 8 kil a za Youngův Harvest 7 kil. To už mi přijde moc, ale někdo to koupí, byly to původní vydání v hezkým stavu. Já zas nemusím mít vsechno, když je dobře udělaný CD, stačí mi bohatě. Beru si od každého nosiče něco, ty zarytý obhájce vinylů moc neberu vážně. Ty vole, dvě hodiny, jdu spát.