Skvělá věc:

https://eitrin.bandcamp.com/album/eitrin

Houdini mám taky jako jedinou nahrávku od Melvins. Nikdy jsem té kapele moc nepřišel na chuť. Respektuji je, ale víc asi nedám.

Dnešní skladba LP překvapila / ten návrat dává smysl a jelikož vydají i desku, tak je to úplně jinej level smysluplnosti než mediální šílenstvi s Oasis.

Naopak dnešní nová skladba XIII Stoleti nepotešila. Zhruba toho vývoje jsem se obával, byť ho lidsky chápu

V práci jsem poslouchal i dnešního Gilmoura. Autor se slyšet, že jde o jeho nejlepší dílo od DSOTM. Docela jsem nesouhlasil, ať má Waterse člověk v oblibě či nikoli, tak DSOFTM je ideově i kompozičně převážně jeho práce, tzn. DG autorské srovnání mi není úplně po chuti a také nahrávka rozhodně nedosahuje kvalit dávných nahrávek. Za mne tak 75% špatné to rozhodně není

Je to tip ťop volba. Umí zpívat, sedne tam, vypadá, věkově tak akorát, dokonce bylo myšleno i na udržitelnou generaci, kdy zvolila beztvarý volný ohoz a ležérní postoj. Já bych se smál, kdyby nakonec nejúspěšnější desku roku nahráli LINKIN PARK.:-)

Jinak dnes koupě první desky od MELVINS, nemyšleno jako pdebutové, ale jako první, kterou držím v ruce, dosud jsem to slyšel jen letmo, tu a tam song, nezabýval jsem se tímto triem nehezkých lidí celých dlouhých 35 let.:-) Deska? "Houdini"! A líbí.

Na YT se to teď pod všemi klipy Dead Sara rojí fanoušky LP, kteří objevují z jak skvělé kapely dostane jiná skvělá kapela skvělou posilu.

Je dobře, že se Linkin Park nesnažili najít Chesterovu kopii. Emily je výborná volba a mám z toho fakt radost. Nový song super a moc se těším na album.

No v tom klipu jsem jí málem nepoznal, v DEAD SARA měla úplně jinou, naturálnější image. Je jí 38, vždy to byla nádherná ženská, teď mi tady přijde trochu umělá, ale tak vizážisti dnes dokážou divy, a chirurgové ještě větší že...

Hlas má skvělý, za mlada byla i docela divoká, často dělali covery třeba Rage Against The Machine

Mě se ten novej song Linkin Park líbí. Holka má dobrej prijemnej hlas, k Shinodovi bude působit kontrastně. Taky už není nejmladší, působí na mne jako třicátnice, aspoň že je mladší než ostatní. Hodí se tam. Dobrá volba. Song na pohodu, od Meteory jsem se jima nezabýval.

Tož nevím, Linkin Park ohlásili novou sestavu, a Emily Armstrong je sice skvělá zpěvačka, její kapelu DEAD SARA mám ve veliké oblibě, ale jestli to tohle dobré spojení, fakt nevím...

I ten první singl je takový, řekl bych tuctový

Poly

https://www.youtube.com/watch?v=CzK7lSrOphY

1234 :D

Ty THIN LIZZY tu ještě nejsou, protože se mi vždycky nechtělo do psaní o těch prvních cca čtyřech/pěti albech, ale napsat sem jen tu a tam recku na některé z jejich nejlepších děl, to by mohlo být občerstvující. Určitě je MI ta kapely bližší než URIAH HEEP nebo UFO. Ano, příměr s MOTORHEAD je adekvátní, dokonce do roku 1980 byli THIN LIZZY větší kapelou, post stylotvůrců a stěžejních představitelů ostrovního hard rocku jim však nikdo neodpáře - někdy si napíšu Jailbreak, Johnny the Fox, Bad Reputation, A Black Rose, China Town a Thunder and Lightning, šest alb na případnou recku, to ujde. Vlastně z kapel sedmdesátých let stojí ve frontě na článek první v řadě.:-) Tedy ještě před RAMONES.

Jak mě tohle téma zajímá, tak je to dobrá perlička. V tý době vlastně ani ještě nevěděli, co je ten Sutcliffe zač.

Dík za připomenutí. Mezi mé nejoblíbenější skladby THIN LIZZY patří Killer On The Loose, singl z roku 1980, který doprovázel vydání alba China Town. Song byl inspirován případem tehdy pět let unikajícího několikanásobného vraha, kterému se přezdívalo Rozparovač z Yorkshiru a chvěla se před ním celá severozápadní Anglie. Ke skladbě byl natočen videoklip, jenž nese známky své doby a Phil lynnot zpívá v nížší hlasové tónině, celkově tak song zní tvrději než tviorba z let sedmdesátých a svým způsobem může někomu Lynnot hlasově připomenout i Genea Simmonse.:-)

Pro mě začínají opravdoví Thin Lizzy také až od Nightlife 1974, v podstatě to mám hodně podobně jak Stray, ale nejlepší desku opravdu nedokážu říct. Asi to bude něco z trojice Jailbreak, Bad reputation nebo Chinatown. Ale přesně jako říká Stray, moje srdce plesá i u Renegade a Thunder and Lightning. :)

Poznámka pod čarou. Opravdu bych rád někdy věděl kdo a jak určuje péči o kapely. Proč třeba kapely jako Motorhead, The Police mají pořad nějaké speciální edice, deluxe balení vinylů apod., nebo třeba teď to rozjel Iommi s Black Sabbath a kapely jako AC/DC nebo právě Thin Lizzy mají totálně mrtvo. Za superdeluxe edici Back in Black v nějaké luxusní krabici nebo třeba za Chinatown bych zaplatil tisíce a ono prostě nic není. A teď mě napadá, že Judas Priest také nic nemají. Přitom třeba Megadeth, kteří jsou určitě komerčně menší trh mají za sebou luxusní deluxe edici Peace Sells. No zvláštní. Ale tak snad je to jen otázka času.

Normálně jsem včera zjistil, že Phil Lynott vydal ještě v roce 1985 poslední singl Nineteen, není na žádné desce, ale má to profi produkci včetně klipu a trochu to ukazuje, kam se mohl Lynott dál ubírat. Zní to skvěle.
https://www.youtube.com/watch?v=XWr9YJ3znxM

Bombarder - Sa dna groba

Starý vlk ještě umí řádně kousnout. Mladá krev na kytarách to všechno hezky oživuje. Thrashově speedová jízda od prvního tónu, tady se nezpomaluje. Krásně uvěřitelná deska plná srdíčka.

https://bombarder.bandcamp.com/album/sa-dna-groba

Mám radši THIN LIZZY bez Moorea. Nejsilnější sestavu Phil Lynnot - basa, zpěv, Scott Gorham a Brian Robertson - kytary a Brian Downey - bicí (1974-1978). Nejlepší deska? Jailbreak 1976, 3 Nejoblíbenější skladby: Boys Are Back In Town, Don´t Believe a Word, Waiting For An Alibi. Černý kůň diskografie - poslední deska Thunder and Lightning 1983 s Johnem Sykesem u kytary, to už je skoro heavy metal.

Ti Cruel Force jsou super, tohle mě baví. Neznal jsem, takže dík.

Přes Thin Lizzy a Still in Love with You jsem se právě dostal k Mooreovi a to byla láska na první poslech. Jsem si říkal, co že je to tam za šestistrunnýho hráče na city? :)

Mám to tak, že čím větší a prostornější, tím lépe. Nějaký cvičební kumbály pro pár lidí, to mě neba. Mám činku na bench doma i s lavicí a stojanama a vůbec se toho nedotknu, prostě doma na to nemám náladu. Nevýhoda velkých je asi jen to, že maj drahé vstupy. S tím se ale nic dělat nedá, já se přinutím zabrat jenom tam. Když jsem tam včera přišel, připadal sem si jako v nějakým filmu se Stallonem, týpek se po deseti letech vrací, ... místo zůstává stejné, ale lidi jsou zcela nový.:-)

Já to mám opačně, chodím na naší malé vesnické posilovny, kde jsem vždy sám. A díky dobrým dodavatelsko-odběratelským vztahům si to reguluju podle sebe, mám k dispozici klíč, takže úplná flexibilita. Ne že by mě to cvičení extra bavilo, je to spíše z nouze cnost, ale ten pocit hrdosti, že mám relativně slušnou disciplínu a i celkem formu je k nezaplacení. Samozřejmě furt něco bolí - ruce, ramena, záda, kolena...

Každopádně je to výborný čas na poslouchání muziky. Dokážu se na ní fakt hodně soustředit.