Nové CC jsem ještě neslyšel, ale že zminuješ ty INCUBUS, tak ta poslední řadovka "The Fallen Entities" od OPPROBRIUM je hodně povedená.Mě to připomíná místy kultovní "Beyound The Unknown".A taky to má výborný zvuk.

Pokud tu byla někde řeč o death metalu, tak se přiznám, že jsem si dal nové CANNIBAL CORPSE a fakt se mě to líbilo. Totálně vysekanej old-school, má to koule jako svině, rychlost, řezavost, kakofonický Rutanovy sólíčka, prostě mě to celý uzemnilo, tu kapelu jsem reflektoval vždy tak napůl ucha, mám od nich doma jen The Bleeding, ale tohle se mě fakt líbilo, navíc mě to přišlo dost slayerovský, jakoby to byl nějakej vyztuženej mega-brutal thrash/death po vzoru těch nejtvrdších SLAYER co si lze představit, INCUBUS a MALEVOLENT CREATION.

V osm TIKI TAKA, od 21.15 West Ham v Burnley, na stadióně Turf Moor, jdu si připravit pivo a těstoviny.:-)

Ale nejvíc mě zaujalo dnes toto

https://www.nuclearblast.de/en/products/tontraeger/dvd-bluray/dvd-boxset/enslaved-cinematic-tour-2020.html

Posílám dál tip někoho jiného, nejdřív jsem si myslel, že to bude jen nějaká neortodoxní kravina, ale po chvilce jsem si říkal, že by se Ti to mohlo líbit;).

Ne, teď vážně, během těch pár minut všechno sedělo a líbilo se stále víc, tak jsem to sem zkusmo hodil. Takže fajn. Zaujala také jedna z těch škatulek, heavygaze.:)

Atg vyjdou i jako krásný trojvinyl se živákama.

Pekárek: výborný nához, jako vždycky:). Těšil jsem se na záhrobní UG death a obdržel pozdně večerní emocionální indie vábení.

AT THE GATES - Spectre of Extinction (singl) - trochu rozpačité, žádná změna, jako vystřižené z posledního TDFTNI
SATYRICON - Rebel Extravaganza - kdysi po ND velké zklamání, dneska jejich nejlepší věc?

https://dustmothband.bandcamp.com/album/rising-sailing

GOJIRA - Fortitude
GRETA VAN FLEET - Battle At Garden´s Gate
THE VINTAGE CARAVAN - Monuments

The Clash - The Clash, není to zas tak špatný:)

Pokud mne má chřadnoucí paměť neklame, tuto větu pronesl Bruce Willis v závěru jedničky DH, zřejmě Mariův oblíbenej biják z dětství. To by sám do kupy nedal.:-)
ACCEPT - Russian Roulette
HEATHEN - Breaking the Silence
PRETTY MAIDS - Future World

"Pokud nejsi součástí řešení, jsi vždy součástí problému." (Mario Duplantier, GOJIRA) Jedna z nejzajímavějších myšlenek, které jsem v poslední době četl, se kupodivu nachází ve Sparku :-)

Ted mi to dohrálo a jsem spokojen.
Hodně velký posun vpřed. Měl pravdu, vedoucí!

Jeho práci jsem nečetl. A to jsme měli tento týden jednu mailovou komunikaci. V poho, není hardrocker. Pro mne je to klasická nešizená 80% deska, což bych u GRETY ještě nedávno neočekával.

No, Jindřich to moc nechválil :-)

Po skladatelské stránce je to velkej skok výš. Deska je produkčně vyladěná. Celé to je majestátní album s pastorální atmosférou a příchutí ostrovních travnatých plání po dešti. Zní to majestátně, venkovsky s přesahem k duchovnu. :-) Není tam snad žádná rychlá věc, 60% epické věci s klenutou výstavbou, 40% spokojeně riffující ve středních tempech. LED ZEPPELIN působí všestraněji, tady cítím onu sychravost britského venkova v době Four Symbols.

Mám to chápat jako pobídku si poslechnout Gretu?
Kluci už vyrostli a nejedou tu bezduchou LZ kopírku?
Jako ten song z odkazu nezní špatně, líbí se mi že odhazujou předposranost a snaží se o majestátní hymnusy ve stylu Rain Songu.

Novinky GOJIRA a GRETA VAN FLEET, tak obě věci nakonec vinyl.:-) Možná tomu pomohla nedávná diskuse ohledně smyslu toho kterého nosiče. K té Gretě to pasuje, rozhodně typ hudby pro vinyl, lepší než kupovat uzonkej digisleeve, GOJIRU jsem vzal na blind. Líbila se mě Magma, z novinky jsem znal předběžně dvě skladby, co se mě jevily jako průměr. Celek je ale nakonec lepší, je poznat lehkej vývoj - vokály v důstojnější roli, kytary taky už jen neriffují, ale vykazují rockovější feeling, oddechl jsem si. Kopii Roots bych nesnesl.

https://www.youtube.com/watch?v=6vjLrCqedXs

Tak tohle je nápor, zastihlo mě to během chůze do kopce v přírodě (v polích) při západu slunce, takže mě hlavou hrálo "skladba, na kterou jsem třicet let čekal". No asi to tak nakonec nebude, ale mám pocit, že jde stejně o mimořádně podařenou věc, už od posazení té první věty "I Can See The Faces Through The Broken Glass..." je na tom songu něco magnetizujícího, a po časomíře 4:00 (při tom nejprve probublávajícím a poté plně rozvinutém sólování) už člověk jenom jde a hledí na svět skrz vodní clonu.:-) "Tohle je přesně ono!"


A jinak, příští Roseho článek bude natlakovanej jako papiňák o velikosti raketoplánu Nostromo!:-)

Jasně, exportní kvalitka:)

šest let:-)

Za těch šest jsem názor nezměnil. Výtečné dílko!