Last Hardrock Outsider

Vložit příspěvek
Jméno
E-Mail

Text příspěvku

 

1 2

 

Garfield
26.10.2016 22:50

A deeper kind of slumber je dobré album, ale jen jeho první polovina, ta druhá mě děsně nudí (včetně titulní skladby). Zároveň poslední zajímavé v diskografii Tiamat. V rámci doom/gothic metalu v devadesátkách by se našly i působivější alba (např. od The Gathering, Anathemy, Mar de Grises nebo zmíněných Paradise Lost)

 

Stray
23.08.2016 08:23

Zdenos: Tuhle desku ani nepočítám do diskografie DESTRUCTION, ve své době ani nebyla normálně k sehnání a ani jsem se po ní nikdy nepídit, protože jsem tehdy tu kapelu poprvé viděl na živo a bylo tom katastrofické, v Plzni v Céčku někdy v roce 1995, hráli nějakej panterovskej crossover thrash/hardcore, pět členů, ze základní sestavy jen Mike Sifringer + Olly Kaiser, ujinak tři úplně haluz týpci, ne tohle není odbočka jakou bych chtěl zmiňovat a připomínat si jí. :-)

 

zdenos23.08.2016 01:58

ještě mi to nedá a musím se Straye na ještě jeden úlet z 90s, tentokrát jeho celkem oblíbený skupiny. Co říkáš na album Least succesfull human cannibal od Destruction (lze k tomu připočíst i předcházející EP).

 

prasezlesa
21.08.2016 09:11

Pustil jsem si Virgin Steele a nezní to vůbec špatně...

 

Bluejamie65
20.08.2016 23:07

Já poslouchám obě dvě ty dvojdílné věci, antickou (house of atreus) o něco víc. Dobře to mi to pomáhá uvědomit si, jak Řekové ve starověku hráli divadlo, kde i ty nejsilnější ženské role (např Klytaimnestra) hráli muži:-) Navíc to na mě působí takovým uklidňujícím dojmem.

 

Valič
20.08.2016 19:37

Mě se jejich desky z let 1994 - 2010 celkem líbí (až na ten místy dost příšerný zpěv), ale právě kvůli té jejich vražedné délce si je málokdy pustím. Mimochodem, letos vyšlo poprvé oficiálně na CD album Nightmare Theatre (1986) od Exorcist, což je dost šílený vedlejší projekt některých členů Virgin Steele. Zatím jsem tu novou verzi bohužel neslyšel, ale podle rozhovoru s Davidem DeFeisem by ta reedice měla být opravdu na hodně vysoké úrovni (na 2 CD je album dokonce ve třech verzích): http://www.voicesfromthedarkside.de/Interviews/EXORCIST--10262.html

 

Stray
20.08.2016 19:16

VIRGIN STEELE jsou mi úplně volný, nikdy jsem si je nepustil.

 

Valič
20.08.2016 19:03

Bluejamie65: Pokud Strayovi u Ulver vadila délka alb, tak by mě vážně zajímalo, co bude říkat na Virgin Steele. Třídisková verze The House of Atreus má i s bonusy skoro tři a čtvrt hodiny. :-)

 

Bluejamie65
20.08.2016 17:16

Takže jsem hned přidal další dvojdíl - House of Atreus.

 

Bluejamie65
20.08.2016 17:14

To Stray: já jsem zkusil úplně jiný dvojdílný The Marriage of Heaven and Hell a dost mě to vzalo

 

Stray
20.08.2016 16:34

Ano, v globálu mne ambientní hudba připadá jako vata na mnoho rozličných způsobů, necítím z toho nic. Mrtvo. :-) Mám radši když hudba člověka donutí poskakovat jako Rocky Balboa, než aby mu svou mírností nabídla možnost uložení se na kavalci.

 

Valič
20.08.2016 16:14

Stray: Upřímně řečeno, já jsem si hned myslel, že to nebude kapela pro tebe, ale nechtěl jsem tě odrazovat od případného poslechu. Vzhledem tomu, že tě nezaujaly starší desky Borknagar nebo Enslaved, tak by se ti asi nelíbil ani debut, který bývá black metalisty většinou hodně dobře hodnocený. Sice moc nechápu, proč by si rocker nemohl občas poslechnout něco z jiného žánru, ale pokud ti abstraktní elektronická či ambientní hudba všeobecně připadá jako vata, tak vážně nemá smysl se do toho poslechu nutit. Mě se z těch novějších věcí od Ulver něco líbí víc, něco míň a třeba Messe I.X-VI.X mě nebavilo vůbec. Co se týče té kritizované délky alb, když si proklikáš jejich diskografii na Metal Archives, zjistíš, že se většinou pohybuje mezi 40 až 54 minutami. Výjimkou jsou pouze první dvě desky, které jsou dokonce ještě kratší (kolem 35 minut), a desky ATGCLVLSSCAP a Themes from William Blake´s The Marriage of Heaven and Hell (obě kolem 80 minut, když nepočítám těch 20 minut ticha na konci té druhé z nich). U Themes se ta dlouhá stopáž dá zdůvodnit tím, že se jedná o zhudebnění souvislého prozaického textu ze Snoubení nebe a pekla (touto knihou se nechali inspirovat mimo jiné i Virgin Steele nebo Bruce Dickinson na albu The Chemical Wedding), takže tam vypouštění nebo zkracování některých zpívaných pasáží zřejmě nepřicházelo v úvahu. Je ovšem pravda, že pokud by vystřihli pár minut té ambientní "vaty", materiál by se vešel pouze na jedno CD.

 

Stray
20.08.2016 12:41

valič: Na mě je to moc alternativní. Nezpochybňuji muzikantské kvality ULVER, ale pro mne to není. Kapela mne musí oslovovat, jak hudebně, tak samozřejmě i tím, co reprezentuje, svými postoji, alby, vzhledem. Jsem rocker a tohle je věc více méně pocitová, co si navíc ani moc nedrží nějakej svůj výraznej hudební ksicht, je to prostě taková vata na mnoho způsobů. :-) Už jenom ta délka alb a skladeb, to je taky určitej manifest proti tomu, co se mi líbí. :-)

 

spajk
20.08.2016 09:59

No jasně, protože je kytarové a moc povedené. Válka růží je taky vysoce poslouchatelný prog rock pro mě jako nemetalistu. Slyšel jsem i Messe, to je zas vážná hudba :-) Na relax ale dobré. Bůhví proč tolik střídají styly....

 

Valič
20.08.2016 00:09

Stray: Jen tak pro zajímavost, CD Themes From William Blake´s The Marriage Of Heaven & Hell jsem si v době vydání koupil úplně naslepo. V té době jsem totiž strašně žral alba La Masquerade Infernale (Arcturus) a The Olden Domain (Borknagar), na kterých zpíval Garm z Ulver, jejichž starší desky jsem v té době neznal. Neviděl jsem předtím ani žádnou recenzi, pouze jsem někde četl, že v nějakém německém časopise to bylo album měsíce, takže jsem doufal, že se nebude jednat o úplnou blbost. Sice mě trochu zaskočilo, že ta hudba neměla s black metalem v podstatě vůbec nic společného, ale ten počáteční zmatek velmi rychle vystřídalo nadšení a desku i dnes stále řadím ke svým nejoblíbenějším.

 

Valič
19.08.2016 23:30

Century Media vydali v roce 1997 první tři řadovky Ulver na vinylu, na CD vydali oficiálně pouze třetí album Nattens Madrigal, první dvě měli pouze v distribuci. V roce 2014 pak vydali na CD i vinylu boxed set Trolsk sortmetall 1993-1997 s prvními třemi alby a nějakým bonusovým materiálem. První album Bergtatt je dnes považováno za klasiku žánru, ale já osobně ho považuji za značně přeceňované (maximálně 80%), dvojka Kveldssanger je čistě akustická (sice nic světoborného, ale celkem příjemně se to poslouchá - taky 80%), čistě black metalové Nattens Madrigal se proslavilo zejména neskutečně (předpokládám, že záměrně) zpraseným zvukem, ale kupodivu existuje plno lidí, kterým se líbí (pouze pro otrlé, raději bez hodnocení), čtvrté album se mi od nich líbí nejvíc (viz níže). Další tvorba spadá převážně do oblasti experimentální elektroniky, avantgardy a ambientu. Za nejvíc "listener friendly" považuji alba Blood Inside, Shadows of the Sun a Wars of the Roses (moje hodnocení by se u všech pohybovalo někde kolem 80% stejně jako u desek Perdition City a ATGCLVLSSCAP, které už ovšem tak "listener friendly" nejsou). Album Childhood´s End, které doporučuje Spajk, obsahuje pouze cover verze skladeb od psychedelických kapel ze 60. let, ale mám ho celkem rád. Dost se mi líbí i videoklip k Magic Hollow (původně od Beau Brummels): https://www.youtube.com/watch?v=YI9Y7f8RRh4

 

wspajk
19.08.2016 22:43

Strayi, zkus od Ulver tohle album https://en.wikipedia.org/wiki/Childhood%27s_End_(album) na tomto odkaze https://www.youtube.com/watch?v=T2OLUe-gsnA

 

Stray
19.08.2016 22:04

O existenci jakýchsi ULVER jsem se poprvé dozvěděl až během působení na MP (tedy někdy v roce 2005) a to jsem měl katalog Century Media z devadesátek (TIAMAT, SAMAEL, MOONSPELL, THE GATHERING...)řádně nastudovaný. Dodnes jsem je neslyšel, krom asi minutové ukázky co mne nezaujala.

 

Valič
19.08.2016 20:24

Já jsem ani nepředpokládal, že by se v tom pokračování objevily desky typu 666 International. Za tu dobu, co sem chodím, už jsem pochopil, že pan domácí podobný "bordel" v baráku nestrpí. :-) Pokud ale v tom výběru hraje roli to, jak je nebo není určitá kapela undergroundová, tak bych rád upozornil, že Rotting Christ a Ulver v 90. letech vydali některé desky u Century Media, u kterých vyšla i alba Sin/Pecado, Projector, A Deeper Kind Of Slumber a třeba How To Measure A Planet? od The Gathering, které by se do té kategorie "divno alb" taky celkem hodilo. Dodheimsgard jsou momentálně u Peaceville Records, u kterých zase vyšlo níže zmíněné 34.788%... Complete. U obou firem taky vyšly některé věci od Paradise Lost (Host samozřejmě vyšlo u EMI). To jen tak pro zajímavost, já osobně jsem nějaké dělení hudby na underground a komerci nikdy neuznával a v dnešní době, kdy je skoro všechno běžně dostupné na internetu, už mi to přijde jako úplná blbost. :-)

 

Stray
19.08.2016 13:58

Něco určitě bude, nechte se překvapit, popřemýšlím, chci to spíš udělat ve směru: od velkých kapel tvrdšího metalu až po větší a střední hard´n´heavy a protože půjde znovu o devadesátky, tak spíš rockovější věci s odérem alternativy. Kapelky z metalového undergroundu jako DODHEIMSGARD, ROTTING CHRIST... nepřipadají v úvahu :-), rovněž divná alba, která zůstala stále divná (DANZIG 96´). Jde mi o díla, co své opodstatnění časem potvrdily. MY DYING BRIDE 98, DARK TRANQUILITY 99, KREATOR 99, jsou myslím dobré, časem prověřené tipy s osobitým kouzlem.

 

1 2

 




 

 

 

TOPlist