Kai tu chtěl jasně ukázat, že jsou existují zpěváci lepší nebo minimálně stejně dobří, jako Kiske. A vše co měl za nápady, nasypal do této fošny. Strhující a pestrá jízda.

ač jsem to nechtěj a plánoval volno s novinkami Khoiba, Forgotten Silence, tak mne tato recenze a právě ohlášená reedice Sabbat (history of a time to come, dreamweaver) poslala zpět do dětských let a je to super. Gamma Ray jsem už dlouho neoprášil a při poslechu si kladu otázku “proč jsem se po vydání Helloween 2022 snažil probít, ne vždy úspěšně, derisovkama, když poklady leží tady”

No world order je těsná šestka.:-)

Stray s tou tvojou petícou najlepších albumov GR úplne súhlasím, len by som tam ešte prihodil New World Order.

První dva Keepery mám o něco radši, ale i tak je tohle únosnější verze "trojky" než celá derisovská "Keeper-Legracy". Jinak "Heading For Tomorrow" řadím mezi čtyři nejsilnější alba GAMMA RAY, to znamená že v nejvyšší pětici alb GR, kde kvalitativní rozdíly vyhodnocuji jako milimetrové, rozhodně není poslední, ta pětice zní: Heading For Tomorrow, Sigh No More, Land Of the Free, Somewhere Out In Space a Powerplant, přičemž první dvě Scheepersovky jsou určitě v semifinále.

O tomhle se pějí ódy, ale realita je taková, že má-li tohle být Keeper trojka. Tak je to fakt jen trojka. Nejhorší z řady. V podstatě z toho alba neposlouchám jinou skladbu než titulku a i tu jedu z toho zmasterovaného výběru. Můj horký a nej favorit je samozřejmě Sigh No More, kde Kai dokázal, že na to hudebně má. Jenže pak bohužel zjistil že metal a šlo to celý do kopru.

Heading je šleha, bez debat. To byla ještě doba v pořádku, bez digitálních mixů a bez zkurvení nahrávacích podmínek a hlavně: bez zahuhlených komprimací a loudnes war. Klidně bych dal cca všem albům po Somewhere plný počet, ať si každý vybere jaká poloha mu sedí. Tohle je umění s velkým srdcem. Top, klasika. Sice jsem měl album asi na třetí kopii MC, ale nevadilo. TDK se točila dokola a dokola : )

Díky, webu se daří, už asi pátej den máme kolem tisícovky, znovu se potvrzuje, že rozebírání starých nahrávek světově proslulé letité heavymetalové kapely padá na úrodnou půdu.:-) PS: Už žádné post-core pitomce, melodika to je to pravé!:-)

Jo, to byly časy… díky za recenzi.

Ďakujem za super články, Gamma Ray patry k mojim najobľúbenejším kapelám, Heading je výborný debut kde Hansen ukázaje aký je talentovaný muzikant a skladateľ a nepotrebuje ani Weikiho aby dal do hromady skvelú dosku. S recenziou plne súhlasím 9/10 je úplne trefne hodnotenie ak vezmeme do úvahy co nám táto kapela ponúkne v budúcnosti. Teším sa na ďalšie albumy

Fenris 13: Díky. První metalový CD, které jsem si koupil já bylo No world order! do tý doby jsem měl všechno na kazetách, který sem si začal kupovat ve dvanácti. Byly o dvě až tři stovky levnější než cédéčka a hlavně, já měl walkman! Do tý doby jsem měl všechno nahrávaný většinou od tátovejch kamarádů a tátů mejch kamarádů. Dodnes mám nejraději skvělý dvojalbum Battalions of fear-Land of the free :) Spousta písniček mi tehdy chyběla, dost jich bylo porůznu na dalších kazetách, ale byly to skvělý začátky. A zatímco u Helloween nebo Blind guardian dávám jejich debuty na nedotknutelný první místo, u Gammy mám nejraději Somwhere out in space a No world order! Majestic a Land of the free II ještě těžce ale skousnu, ale potom už mně to, kdybych chtěl bejt mírnej, velmi nebaví. A zatímco první deska Gamma Ray je pro mně dost v pohodě, tak dalším dvěma se Scheepersem jsem nikdy nepřišel úplně na chuť, přestože obě obsahujou tunu dobrý muziky a skvělý songy.

Podle Karla Balčiráka ze Sparku , je Heading třetí Keeper. Ještě bych tady vzpomenul dvd koncert k albu Heading. Výborný výkon Ralf Schepperse. Vrchol koncertu je stejnojmenná Heading, Lust for live a I want out. V době vydáná mě Heading minul. Jen to dvd jsem viděl.. A už dvouroční láska k Blind Guardian.
75 /100

Super recenze a jsem moc rád i za Strayův dodatek. Paprsky jsem svého času poslouchal mnohem víc než Dýně neb od debutu až po Powerplant (a s odřenýma ušima i New World Order) to byla jízda bez ztráty kytičky. Můj osobní favorit je fantastické Somewhere Out In Space a speciální vztah mám k Scheepersově labutí písni Insanity And Genius neb to bylo první CD, které jsem si kdy koupil, do té doby vlastnivše pouze pár vinylů a spustu nahraných kazet. Majestic už byla celkem nuda, o tom co se dělo na dalších albech je lépe pomlčet.