Jsem s prozatimním rozjetím melodické sekce spokojen. Pokud se věci bude dařit dotahovat do konce, třeba přijde čas i na obligátní tataráček.:-) Už příští týden debut GAMMA RAY.

Stray to o mě ví, jaký mám názor na hodnocení: nikdo z nás nemáme tak slavnou kapelu a nenapsali jsme ani notu (čest výjimkám) a budeme tu jakože 60% nebo 100% ? Za mě je veškeré hodnocení blbost. Každému se líbí něco jiného a začal poslouchat kapely v jiném časovém horizontu a v jiné době.

to se musí brát na pohodu, ty články jsou fakt odpracovaný i zajímavý ... a hodnocení :) ... no ono se zde objevilo třeba Senjutsu za 70%, nekecám, Senjutsu za 70% a Legacy dnes za 100% :) ... to vážně pobaví

PS Docela jsem rad, že na St. Anger a jiné skvosty již napsal recenzi Stray.

Tvl to se snad ani nedá vůbec vstupovat, sorry. To je vážné, toto.

Mám tohle 2-album opravdu hodně rád a určitě patří mezi několik mých nejoblíbenějších od Dýní, pokud ne přímo na samotný vrchol. Perfektní zvuk i produkce, výborné songy s přemírou nápadů, nadstandardní instrumentální výkony, skvělý Andiho zpěv - no a prostě to jede, tak co chtít víc?
Takže se tímto přidávám k menšině vedené posejdonem :)) Neshodneme se jen na songu “Pleasure Drone”, protože ten je tady pro mě č. 1, i když v těsném závěsu je za ním několik dalších parádních pecek.
Disc 1 - 100%
Disc 2 - 80%
Legacy komplet - 90%

Skutečně nechápu, co Helloween přimělo nazvat tuhle desku Keeper... Já ale obecně moc neposlouchám produkci Helloween po odchodu Hansena. Podle mě to byl mozek Helloween, a i když většina jejich další produkce (i tahle deska) je vlastně po formální stránce OK (stylově, instrumentálně, produkcí), tak mě tam hrozně chybí nějaké zajímavé melodie a nápady, abych měl důvod to poslouchat opakovaně. Pustil jsem si tuhle desku teď znova, jestli jsem něco nepřeslechl, když jsem jí kdysi koupil, pustil a založil na věky do vitríny, a pořád slyším jen vypulírovaný, ale nenápaditý metal. To už mě víc bavila vždycky Gamma Ray, tam ten duch starých Helloween cítím víc. Prostě Hansen byl pro Helloween tak zásadní, že bez něj jsou jen svým stínem, a ruku na srdce, kdyby tohle vydal někdo pod jiným názvem kapely, rád bych viděl ty ohlasy...Nerad bych teda někoho namíchnul, vím, že Helloween po Hansenovi má pořád hodně fanoušků, ale bohužel to takhle slyším :(

mám rád fanouškovské vzpomínkové články a po poslední desce mám opět rád Helloween. Tahle deska vyšla v době kdy jsem dýně sledoval minimálně a nijak mne to tehdy neoslnilo. Takže jsem to dnes přiřadil k novým i starým Forgotten Silence a rád si to připomenu. Asi jediné co bych vytknul je hodnocení 100%, což značí dílo ojedinělé a výjimečné. Kdysi jsem to viděl na 60%, dnes ? …. už je to vlastně jedno. Takže bych preferoval článek “bez hodnocení”

To lukáš: no s tou budoucností metalu.. kdybys to napsal před pětadvaceti lety, souhlasil bych s tebou :) Edguy u mně skončili albem Mandrake, který považuju za poslední ještě dobrý. To co se stalo pak jsem už moc nepobral :) to samý Avantasia, jednička s dvojkou perfektní desky.. zbytku jsem dal šanci znovu nedávno a ne ne a ne.. i když nejhorší to není, dobrý taky ne :) jinak Sammetův hlas mám strašně moc rád.

To Posejdon :
Taky mám radši hlas kaie. Já to mám ještě jinak - nejradší mám EP helloween z roku .85.
Z Walls hlavně Heavy metal is the law. taky jsem slyšel dřív Hansena, než Kiskeho.
Keeper mám rád, jen ty Kiskeho vejšky už mi vadí. Kupodivu mi nevadí u Avantasie. Ale to je tím , že maximálně na každé desce Avantasie zpívá dvě speedovky.
P.S. Pokud se dnes říká, kdo bude budoucnost metalu , mám jedno jméno
- Tobias Sammet !!

Co se do renenze nevešlo:)

První deska Helloween, kterou jsem slyšel, byla Walls Of Jericho. Ta tak definovala moje vnímání hudby celkově a především toho, jak zní Helloween. Dodnes ji považuji jednoznačně za nejlepší desku Dýní, ale dokonce celé metalové historie. Ani k jednomu z Keeperů nemám tak osobní vztah jako právě k prvnímu albu. A přesto, že Kiskeho pochopitelně uznávám (a na poslední eponymní desce jej dokonce vítám), k srdci mi jeho hlas nikdy nepřirostl, a tak právě tvrdý Hansenův jekot mi vždy chyběl na Strážcích nejvíce. Další výtku k oběma albům směřuji k až extrémně měkkému zvuku, který ztratil úplně vše, co jsem miloval na Zdech Jericha. Díky tomu, že na albech s Derisem se HELLOWEEN vrátili zpět k tvrdšímu vyznění, a že Andi má pro mé uši mnohem příjemnější hlas než Michael Kiske, si těchto novějších desek cením mnohem více a poslouchám je častěji než oba díly Keeperů.

A jedna technická než si toho někdo všimne:)

Jedna strana kazety mi kdysi končila March of time a mam to tak zafixovaný, že sem si při psaní nějak neuvědomil, že ale není poslední na desce, takže prosím omluvte technickou chybu. Je to ale jen další důkaz toho, že mě původní Strážci spíš minuli :)

To lukáš: Souhlasím s tím, že kapela si sama nasrala do bot tím názvem a že se to tehdy určitě odrazilo v hodnocení. Ale řekli si o to sami :)

Kdyby Legacy vyšlo s jiným podtitulem a ne Keeper, tak i recenzenti tomu dají o 20 - 30 procent více. Helloween v tu dobu měli konečně ustálenou sestavu, ne jako na Králíkách. Dobře se jim spolu hrálo a skládalo, tak desku nazvali Keeper Legacy .
Hodně fanoušků se těšilo na toto album. Ale byli velmi zklamáni. Neuvědomili si , že už tam není Hansen a nikdy se nevrátí skládání písní, jak na Keeperech 87,88.
V době vydání jsem album přijal hosně shovívavě. Měli radši vydat jen jedno album.
Karel Balčirák ze sparku považuje píseň King for thousand years za majstrštyk. Mě osobně nezaujala. více se mi líbí Occacion avenue.
65 /100

Deska, které ještě dnes nejsem schopnej dát víc jak 70%. Ve své době jsem jí odzíval, zvlášť druhý disk je úmorný, kdyby z něho použili max tři skladby a přehodili by je na disk číslo jedna, a dvojku následně zrušili, udělali by nejlíp. Radši "veselé tykvoviny" a pidlikající kytarové kejkle než dramatické cinematické aranže plné klávesových podkresů, které má dneska každá druhá kapela vydávající na severojižní ose Švédsko, Nizozemsko, Německo, Itálie. Spolu s Rabbit Don´t Come Easy a My God Given Right jedna ze tří nejslabších desek HELLOWEEN.

Je to jediné album Helloween ktoré nikdy nedokažem dopočúvať do konca. Mám všetky Hellowíni ale toto album som jednoducho nikdy nepochopil.....100 ľudí 100 chutí