Skvěle vybráno. Pokud bych si musel vybrat k recenzi jenom jedno starší album Amorphis, byla by Tuonela i pro mě ideální volba. Společně s Am Universum nejlepší deska z jejich nejzajímavějšího období a navíc plynulé a přirozené přemostění mezi těmi starými a novějšími Amorphis.
Mám sice rád i Amorphis před Tuonelou (ne, Tales vážně není přeceňovaná) a s mírnými výhradami směřujícími k určité stagnaci i Amorphis s Joutsenem, ale právě Tuonela, Am Univrsum a Far From The Sun (i když ta je z nich relativně nejslabší) mi z celé diskografie učarovaly nejvíc.

Mně se na téhle desce líbí, že z ní úplně čiší hudební nadhled. Žádná zbytečná urputnost, ale hodně uvolněná náladovka, ne nepodobná tvorbě Paradise Lost, jak je ve článku správně zmíněno.

Hivris: Já to mám s těmi S.S.O.G.E. přesně opačně. Raná doom metalová tvorba mě moc nebavila, ale jako moderní cimbálovka je to naprosto perfektní. :-)

Jinak s Amorphis jsem nikdy problém neměl, ale nikdy to asi nebude nějaká moje srdcovka. Mám od nich sedm alb včetně Tales..., které mě z nich ale v současné době baví nejmíň. Na druhou stranu chápu, že tuhle desku hodně lidí preferuje, a její vliv na další vývoj extrémního metalu zpochybňovat rozhodně nechci.

Hivris: No jo, jenže AMORPHIS mě nebavili a koncert PARADISE LOST zazdil Nick Holmes totálně nezvládnutým zpěvem. Tehdy velké zklamání.

Kdyby měl někdo chuť na trochu toho zatracovaného blití a chrčení v gothic/doomové podobě 90. let, tak se podělím o Spotify playlist dělaný pro mou vlastní potřebu. Případné návrhy na přírůstky uvítám:):

https://open.spotify.com/playlist/49F26sMpPG7T32GGpx97B9?si=hzLpKU2ZSXut9LWorwAkfw

DarthArt: já bohužel tohle turné PL prošvihnul, ale tenkrát byly obě kapely v životní formě. Přiznám se, že kdybych tam byl a viděl PL společně s Amorphis, možná bych si taky trošku ukáknul:). Ta muzika měla neskutečný koule, ještě dneska když slyším Black Winter Day, tak mám husí kůži.
SSOGE hodně dopláceli na to, že byli z ČR. Být to anglická kapela, tak jezdí po celý Evropě. I když to by tam zas neměli tu slovanskou melodiku:). Každopádně koncerty taky výborný. Jejich dnešní cimbálová tvorba už mi ale míjí.

Stray: hej, vytahanou mikinu Wildhoney jsem hrdě nosil na učňáku! A přes léto třička MOONSPELL - Wolfheart a CoF - Vempire or Dark Fairytales... :-) A Mandylion byla tehdy totální pecka :-) Tenkrát jsem bral prakticky všechno, co vydávali Century Media a Holy Records... Ale kdeže loňské sněhy jsou, teď, po takřka třicei letech, v autě střídám BOWIEHO a LED ZEPPELIN :-)

Díky všem za názory. Včera jsem si z YT chtěl připomenout Elegy (ve dvaceti byla fošna součástí sbírky), ale ten příšerný chropot mě úplně odradil. Tohle prostě už dávno nedávám :-)

To by byl dobrej seriál, ne? Každá recenze úplně stejná jako každá deska VADER. Teda kromě prvních dvou, tří. Jinak dvacet naprosto totožnejch recenzí, jen s jiným nadpisem. :):)

Jenom trnu, aby tě nenapadli ty VADER na další seriál.:-)

Stran death metalového vokálu - já ho jako typ zpěvu mám rád, ale u některých kapel to vyloženě kazí dojem. Třeba na desce plzeňských INNERSPHERE - výborná nápaditá muzika, super zvuk, všechno, ale growling v jedný rovině od začátku do konce se tam prostě šíleně nehodí. Některý kapely prostě tímhle způsobem řeší fakt, že nemaj nikoho, kdo umí zpívat, nebo tam už nejsou schopni vymyslet zpěvovou linku. Neříkám, že je to případ INNERSPHERE, třeba to přesně takhle chtěli, ale kdyby měli na albu normální vokál, tak je z toho jedna z nejlepších metalových desek, co u nás kdy vyšla.

Já si pamatuju, jak před prvním koncertem PARADISE LOST v Praze (turné Draconian) neočekávaně zahráli AMORPHIS a všichni se mohli posrat. Stejný frenetický nadšení na domácích koncertech vzbuzovali SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - zajímavá a tvůrčí kapela, určitě, ale ty hysterický reakce jsem nikdy nepochopil. Zřejmě davový syndrom. Ale nic proti SSOGE, samozřejmě.

Jinak dnes:

VADER - Ultimate Incantation
VADER - Sothis
VADER - De Profundis
VADER - Future Of The Past
VADER - Black To The Blind
VADER - Kingdom
VADER - Litany
JUDAS PREIST - Painkiller
RED HARVEST - A Greater Darkness

Ja stale mam ten digipack, ktory Alda spomina. Tuonela je moj najoblubenejsi album Amorphis a za mna 100% bez mihnutia oka.
Pamatam si, ze ked som pocul album prvy krat, bol som povodne sklamany, ako malo pouzival death metalovy vokal. Ale to ma rychlo preslo.

Kto nemá rád Tales From Thousand Lakes, vie hovno o Amorphis. Stačí?!

AMORPHIS - Tuonela... luxusní věc za 95% - 100%!
Měl jsem kdysi v 99 roce origo CD, leč digipack, a jenom z tohoto důvodu šlo CD pryč, takže teď poslouchám pálenku z originálu s barevným obalem :-) a lituji prodeje. Mno, v M.R. ho mají...
Tales from the Thousand Lakes je samozřejmě za 100%, Elegy pro mě v tom 96 roce bylo docela zklamáním a dodnes jsem ho "nepobral", a v podstatě to neposluchám, ovšem Tuonela je už OK! Am Universum jsemd louho dlouho neslyšel, ale Far from the Sun je už zase absolutně v pohodě!
Takže děkuji Mr. Horynovi za recenzi, i když mohla být možná delší :-))))

Tales from the Thousand Lakes + Manydlion + Wildhoney je za 300%!!!!
3 x 100 :-)))))))))))))

Promiň, ale provokatérům odpovídám nerad. Přijde Ti, že se naštvu snadno, co? Heh, jsem úplně v klidu a to že se mě nelíbí alba jako Tales From The Thousand Lakes beru jako přirozenost svého posluchačského života, na tenhle lesní/přírodní folklórem ovlivněný metal devadesátek, jehož fanoušci nosili vytahané mikiny s motivy obalů alb jako právě Tales... nebo Mandylion či Wildhoney jsem nikdy nebyl.

Je zaujimave, aky kvalitativny rozptyl u posluchacov reprezentuje Amorphis, ja napriklad na tKI ako aj prelomovy a kultovy Tales from...nedam dopustit, Elegy mam za experiment, ktory ma nikdy nechytil a z nasledujucich rockovejsich albumov topka Am universum, mam vsak rad aj jednoduchy FftS, potom sa nejako stracam, hoci si kvalitku plusminus fini drzia.Opaetovnu vlnu nadsenia vsak u mna vyvolalo Queen if time.Tam ten ich benchmark je dotiahnuty k dokonalosti.@Stray: nazvat Tales odpadom mi prijde znacne za ciarou...Kto ta dnes nasral, Stray?😉

Super retrorecenzia, Tuonela je u mňa určite v top5 od nich. Komplet diskografiu Amorphis mám za 90-100% a mám rád všetky obdobia. Možno akurát s Far from the Sun prišla trochu slabšia chvíľka, pôsobili vtedy ako unavená kapela. O to príjemnejšie prekvapenie bola prvá doska s Joutsenom a spokojnosť trvá dodnes. Výnimočná kapela, ktorá už 30 rokov vydáva len kvalitu..

Souhlasím s tou menšinou, která tvrdí, že vrcholnou etapu AMORPHIS představují alba Tuonela a Am Universum. Hned po ní mám poslední dvě alba, naopak Tales From The Thousand Lakes je pro mne neposlouchatelný odpad, nejen ten album ale celá tahle forma hudební prezentace je na hovno.:-)

U mňa ostali Amorphis skupinou jedného albumu: Tales from the Thousand Lakes