Pro mně sou recenze na CD, aniž bych chtěl panu domácímu nějak lichotit, příkladem toho, jak by to mělo správně vypadat. A rozhodně poznáš, co píše Stray, co Horyna nebo Pekárek. A k profilům třeba Stounů nebo Led Zep se často vracím při poslechu jejich hudby, skvěle se to doplňuje :-)

Konkrétně já nejsem příznivcem dlouhých článků, kromě profilů. U recenzí krátký text funguje dobře, ale pokud je i přes svou strohost článek sestaven z banálních frází typu "DEEP PURPLE jsou perfektní kapela", tak to už radši dlouhý rozbor. Zrovna tady mě články všechny stejné nepřijdou, to je možná jen unaveností čtenáře.:-) Chápu že sem plno lidí chodí s předsudky.:-)

Jenže přes obsahovou úplnost vypadají všechny recenze téměř stejně. Jakoby je psal jeden člověk. Občas by nebylo na škodu upřednostnit strohost, před šílenou délkou a gigantickou výpovědí.

Jo a ještě to, co jsem napsal, se nevztahuje na někoho konkrétního, jenom jsem prostě dal příklad... co vnímám jako špatné.

Včera jsem si koupil debut THRESHOLD Wounded Land, řekl bych velmi dobrá deska, první čtyři songy vynikající. Druhé album zatím jen ukázky z youtube a velice se mi to pozdává, dokonce tuhle ranou fázi hodnotím jako o nic horší než alba po roce 2000. Tam sice ve všech směrech zráli, ale ani ty začátky nepůsobí hůře.

John: Nikdo tady nikomu nic názorově nediktuje ani nemění. Pokud chce autor dát desce 100% tak jí prostě dá, pokud 20% tak taky. V mantinelech se to musí držet stran dramaturgie psaného článku. Není možné dodat 1.rozsypaný čaj z nesourodých postřehů, nebo 2.informace založené jen na z prstu vycucaných dojmech. Vše se děje pro to, aby se článek četl co nejlépe a čtenář při sledování textu nedostával neustále kladívkem budíku do čela a musel neustále nad něčím pro něho nerozluštitelným a pro autora naopak významným přemýšlet. Není k ničí potřebě, aby autor bez ladu a skladu vyjmenoval vše co o interpretovi ví, nebo aby se rozpovídal o své cestě vlakem na jeho koncert a kolik toho cestou vypil a snědl, podobná amatérština si může vycházet jinde, tady ale ne.

Nemohl bych psát pro někoho, aby to pak kontroloval a říkal mi, co je vhodný a co by mělo být jinak. Vyhovuje mě volnost a vlastní styl. Psát recenzi víc jak dvě hodiny tak mě hrkne a radši s tím seknu. Jo máš pravdu, už na Prog tolik nechodím, ale co ty, starej dříč? Bez tebe to tam šlo pěkně do kytek, skoro nikdo tam nepíše. Řád je fuč.

Nejlepší alba Threshold bych vybral z let 2000-2005.

*Hypothetical

Mým úvodem k Threshold bylo cd Critical Mass, veledílo, který ze mě udělalo jejich doživotního uctívače. Něco málo od nich musím ještě naposlouchat (zvlášť první tři cd, který už delší čas čekají doma v regálu),ale zatím to mám podobně jako Stray:
1)-2) Critical Mass a March of Progress
3) Hypotethical

Za jaký ušiska? :-) Autorova cesta k desce tu klidně může být, ale není dobré když je v recenzi obsažena z více než poloviny textu. Celkově by to měla být vyvíážená kombinace faktografie a vlastních pocitů. Když to přeženu, není třeba psát kolik člověk vypil piv než té hudbě propadl, to by čtenáře opravdu asi nezajímalo. :-) Stejně tak vidím jako mylné rozebírat Gillanův vztah s Blackmorem v prvním odstavci Ianovi sólovky z roku 2009, když Ti dva spolu nemají 27 let nic společného, zkrátka - chce to cit a ne máchat všema indiciemi, co člověk o hudebníkovi ví. Ale jinak - vedeš si dobře, takže bez starosti.:-)

Můj Top 3 THRESHOLD zatím:

Critical Mass (2002)
March of Progress (2012)
For The Journey (20015)
ale první čtyři alba neznám.

Stray: jsem pochopitelně rád, pokud tě tento profil nakopnul k průzkumu desek, jež od kapely neznáš. A když se ti navíc Wounded Land líbí, je to něco jako bonus k práci :-)

John: zdravím tě, dlouho jsem tě neregistroval. Zřejmě už tomu nedáváš tolik, co dřív:-) Pamatuji si dobře, že jsme spolu o Threshold v minulosti diskutovali. Máš pravdu, tady se píše zkrátka jinak. Je to daleko obsáhlejší a členitější. Dá to fušku jako prase a když se to direktorovi nelíbí, dostaneš ještě pořádně za ušiska :-) Jestli si pamatuješ, často jsem tam přidával vlastní příběh (cestu k desce), to tu tolik nejde a nejde to zazdít dvěma odstavci :-)

Tome: třetí desku hodnotím jako výrazně slabší a myslím si, že není od věci, někdy známkovat také výrazněji při zemi. Když to tak posluchač cítí, proč ne. Pokračování je na stole, druhý díl vnímám bodově jako jasně nejsilnější. Ale chápu, každý to cítí jinak.

Mauglí: tak v tobě mají Threshold výsostně oddaného fandu. Celý katalog na 100%?? Hm..., to bych nedal snad nikomu. Vlastně dal, mým největším STAR - Marillion. Ti jsou u mne naprostý Everest, asi také kompletně za sto.

Pekárek: děkuji. Kdo bude chtít, může tu průběžně uvést řekněme tři své nejžhavější koně jejich discografie. Pro srovnání.

Nápad i provedení na jedničku. Pro mě určitě cenný profil a pohled.

Velké díky za seriál, nečekal jsem, že se tady vůbec někdy objeví.
THRESHOLD - kompletní diskografie - 100%
Sorry, ale tady nemám ani těch nejmenších výtek, možná u debutu něco málo dolů za zvuk, ale nakonec je to přece jen poplatné době, takže i to je v pořádku. Je to prostě moje srdcovka největší a už se nemůžu dočkat října, kdy na ně vyrazíme do SRN.
Ještě jednou díky, becouse THRESHOLD IS THE BEST !!! :-))

Třetí desku jsi pěkně zařízl, ale z první etapy je určitě nejslabší. Jsem zvědavej, jak budeš hodnotit ty další. Já mám rád Subsurface a Hypothetical. Doufám v pokračování.

Čau horyno. S profilu Threshold mám velkou radost. Určitě víš, že je mám taky rád. Však jsem jim věnoval dost prostoru. Ale píšeš jiným stylem. S větším rozmachem a v několika liniích. Tady je to asi potřeba. Každá recenze jak kráva. Tak ať se daří, těším se na pokračování. John

První díl obsahuje první tři alba jedenáctialbové diskografie THRESHOLD, což jsou zároveň tři ze čtyř alb, které jsem od nich nikdy neslyšel, a tři z pěti, která nevlastním. Pouštím si tedy debut Wounded Land (1993) a je to naprosto super.