na prvé počutie može byť,
ale dlho to nebude,jednoduchá pre nenáročných

První dvě desky jako retro stylu bezva. Nic nového pod sluncem ale alespoň to šlape. Poslední o ničem.

"Nemám rád" je právě ta nadsázka, mě je ten chlap v podstatě ukradenej, potřeboval jsem jen údernější poslední větu. Recenzi vidím jako svou nejpovedenější za určitou poslední dobu (myslím, že se mi povedla víc než ta u CHILDREN OF BODOM, která byla prostě taková obyčejná), tady se projevila právě ta svěží myšlenka na konfrontaci hudebníka a posluchače, nadsázkou je to prošpikovaný skrz na skrz, ale důležitý je, že je to provázaný na to zásadní, co ta kapela reprezentuje, jak působí a jak jí dnes slyším já. BUCKCHERRY spadají do stylového okruhu scény, kterou jsem vždy sledoval (určitě víc než skandinávskej extrémní metal), proto ta recenze připadala v úvahu, vybírat si až moc, tak tu máme padesát článků ročně a to je, dle mého, málo. To je asi tak vše.

Stray: Osvěžující změna recenze, i když určitě půjde o nadsázku - ale proč píšeš o někom, koho nemáš rád?