21.2 2020 vychází reedičně album debutní "Vzhůru přes oceán" na CD,LP u WARNER / MONITOR... s bonus songy Labyrint srdce, Braň se.

Souhlas, v době vydání jsem znal jen nářezy z Rockmapy, takže lehké zklamání. S odstupem doby však minimálně 90 %.

100% V době vydání mě některé z těch novějších skladeb zase až tak moc nenadchly a určitě bych uvítal spíš zařazení Poutníka životem (třeba místo té zmíněné Beznaděje), ale když to album teď po letech znovu poslouchám, tak mi přijde celkem vyrovnané a ten zvuk je na tu dobu opravdu celkem povedený.

Obal byl samozřejmě pouze provizorní a vydat své „bílé album“ určitě nebyl původní záměr kapely. Dodo už prostě nechtěl kvůli nedokončenému obalu vydání desky dál odkládat. Její realizace se už tak dost protáhla kvůli tomu, že nebyl s jejím původním vyzněním dostatečně spokojený, a neustále na ní něco předělával.

Zase byl Dodo u nás jeden mála, kterej šel z dobou a razil nové cesty. Na "Navostro" jako první výrazně podladil a příliš upozadil melodie, ale na následujícím "Zaživa mrtví" bylo již vše v pořádku (moderní zvuk i melodie)

zdenos: Jo, ten melancholickej nádech je poznávacím znamením Vitacit, to jsem do recenze nějak nenapsal...

stray: ono to začalo tou dodovou cestou do usa, po jeho návratu byla jeho hudba už vždycky ovlivněná takovou tou amerikou a starý duch vitacit (právě ta melancholie) se navždy vytratila... což pro mě osobně bylo terminální

stray: ten triumfální příchod:

https://www.youtube.com/watch?v=O8dakUvBhdM

Zdenos: Což udělali až po pěti letech s albem "Navostro" 95´ (nebo tak nějak) a dopadlo to, jak jsi popsal. :-)

pro mě nejlepší Vitacit široko daleko:) Vynikající dobovej zvuk, krásný skladby jako Loď, Sybila, Zvony. Navíc to má vše ten nádech melancholie. Když jsem si ty skladby vychutnal na koncertě Doda někdy v roce 2011, byl to skvělej hudební zážitek. Mistr kytary, vynikající songwritting. Vše do sebe zapadlo. Kdyby v té době Vitacit trochu víc tlačili na pilu, jen by si tím ublížili.

Za mě také:)

Tefil´s to přesně na hlavičku... příští týden Zemětřas, další týden Anděl na útěku, za mě 100 % deska.

Jo a doufám, že v těch zbývajících reckách počátku 90tek bude i Kreyson s "Andělem", protože i přes svůj megaúspěšný komerční úspěch, jde hlavně o dokonalou kombinaci našlaplého power metalu s chytlavým popmetalem. Díky :-)

Hudebně opravdu našláplé album, slabinou klišovité texty a Dodův nosový styl zpěvu, který naštěstí na dalších nahravkách změnil a šel hodně kvalitativně nahoru...