Souhlasím s tím, že deska Společnost psů je nabitá nesmírně zvláštní nostalgickou, úžasnou atmosférou. Předchozí desky se mi zdají takové hrané silou ale nějak tam není vnitřní kouzlo. Tady to emocemi úplně přetéká. Jako by se kluci přestali uzavírat a hrát si na tvrdé ale úplně se otevřeli a nechali to ze sebe plynout. Ty Sudety a pohraničí začínají produkovat velmi zajímavé kapely.