Na druhou desku A PERFECT CIRCLE jsme si museli počkat tři roky. Kapela se na ní ve své tvorbě docela výrazně posunula. Najdeme zde důvěrně známé zvuky a dramaturgii, kterými nás okouzlili už na debutu, ale zároveň spoustu nových elementů. Bylo evidentní, že nerecyklují staré nápady, ale přicházejí s něčím čerstvým. Lehce se obměnila i sestava, kde se objevilo pár zajímavých nových jmen. Jediné, co se teď vážně nepovedlo, je cover. Ten je prostě hnusný, bez pardonu.Fenomenální úspěch debutu „Mer De Noms“ znamenal, že APC nezůstanou jen jednorázovým proje Více

Zřejmě nejprogresivnější a nejnahuštěnější nahrávka diskografie seattleských NEVERMORE. Album, které představilo vysoce originální metalový soubor, jaký dost možná neměl v Spojených státech druhé poloviny devadesátých let obdoby. Ten zde navíc potvrdil své ambice se vyvíjet a jít ve svém snažení doslova na dřeň. Šlo bezesporu o další odklon od speedmetalového světa předchůdců ze SANCTUARY a naopak o razantní proklamaci vlastního vyjádření plného šílených nočních můr. Druhá deska NEVERMORE je ve srovnání s rok a půl starým bezejmenným debutem Více

Na rozdíl od zbytku redakce mě nechává fotbal absolutně chladným, takže ani teď se mu nemíním věnovat. Nebudu se dokonce věnovat ani řeckému městskému státu z antických dob, i když to by už bylo rozhodně zajímavé téma. Mrkneme se do Texasu, konkrétně do El Pasa, protože místní SPARTA tam letos rozehrála nejvyšší alternativně rockovou ligu. Pánové z jihu Spojených států museli připravit už šestou desku, než jsem si je konečně všiml. To rozhodně není výtka směrem ke kapele, to je naopak sypání si popela na mojí vlastní hlavu za trestuhodnou ign Více

Scéna – noční směna v prádelně hotelu někde v Ohiu v Americe. Skládám ručníky a ložní prádlo, nakládám je do připravených vozíků a klábosím se skoro dvoumetrovým vyzáblým místním borcem, který byl ode mě o rok dva starší. Rychle jsme se po krátkém oťukávání dostali k tématu muziky a zjistili, že náš vkus se z velké části protíná. Pak mi najednou doporučil novinku, debutovou desku mě absolutně neznámé kapely A PERFECT CIRCLE. Na druhý den mi jí nahrál na kazetu a když jsem si to pustil, zůstal jsem paralyzovaný. Nic podobného jsem předtím nesl Více

QUICKSAND stáli na začátku devadesátek u zrodu post-hardcoru a alternativního metalu. Odvolávají se k nim celé generace jejich následovníků a přesto, že nikdy nedosáhli masivnějšího komerčního úspěchu, status legendy si zaslouží bez nejmenších pochybností. A v roce 2026 se rozhodli světu připomenout ještě jednou, jak má post-hardcore vypadat. „Bring On The Psychics“ je deska, kterou můžou nahrát jen zkušení harcovníci, kteří znají všechny triky a stylové kejkle, protože je přece sami před 35 lety vymýšleli. A zároveň neustrnuli v těch dobách, ale svoji muzik Více

Rok 1992. Záhy po rozpadu US-power/speedmetalových SANCTUARY, kteří právě přišli o smlouvu s vydavatelstvím vlivem měnícího se klima na metalové scéně, dvojice jejich členů, jmenovitě zpěvák Warrel Dane a baskytarista Jim Sheppard nelení a spojuje síly s mladým nadějným kytaristou Jeffem Loomisem. Krátce na to se k trojici připojuje ještě bubeník Mark Arrington, kterého bezprostředně před nahráváním debutu (o dva roky déle) střídá zabijácký Van Williams. Nová kapela NEVERMORE ze Seattlu se v průběhu blížící se poloviny devadesátých let dostává d Více

Asi budu mluvit i za kolegy z redakce Crazy Diamond když deklaruji, že nemáme ani za mák nutkání nějaké interprety veřejně pranýřovat. Posloucháme, co nás baví, nikomu se nezpovídáme, nikomu neskládáme účty. Když nás to nezaujme, tak o tom nepíšeme. To kolegům (snad prominout, že se povyšuji na jejich úroveň) z profesionální médií právě nezávidím. Že někdy musí v potu tváře absolvovat slovní i myšlenkovou ekvilibristiku, aby na jednu stranu nikoho neurazili, ale zároveň mezi řádky vyřkli krutou pravdu, že některé desky se prostě vážně nepovedly.Abych vás t Více

Dodnes si to pamatuji úplně přesně a jasně. První singl „The Pretender“ z připravované šesté desky FOO FIGHTERS začínal parádním vybrnkávaným kytarovým motivem, který mě okouzlil hned napoprvé. Je vážný, lehce tajemný, trochu melancholický, trochu nostalgický. Když se pak přidají syrové bicí a nastoupí celá kapela, hned víme, že tady jsou FOO´s opět v parádní formě. Drsní, agresivní, koncentrovaní. Dave zapustil vlasy jakoby i tím chtěl říct, že rocková jízda bude pokračovat naplno. Nemá cenu to rozmazávat, jednoduše zde dostáváme další perfektní stadion Více

Za našeho mládí prý bylo všechno lepší. Houby s octem! Nebo si snad pamatujete hardcore punkové kapely, které by do své muziky pustily alespoň náznak melodie? Nedej bože, aby tam ještě zpívaly hezké holky? A že by u svých kytar používaly něco víc než jedno rigorózní naladění a jeden typ efektu? To dnešní melodický hardcore je úplně jiná liga. Pestřejší, bohatší, zajímavější. A ne tak ortodoxní, samozřejmě. Ale pro nekompromisní posluchače jsou zde pořád i kapely starého ražení. My měkouši ale raději to první. FILTH IS ETERNAL jdou podobnou Více

Kategorii „rocková písničkářka“ mám sice primárně spojenou s americkou hudební scénou, ale byla by velká chyba se nedívat i jinam. Evropa, a schválně nepíšu že jen Anglie, totiž poslední dobou nabízí taky velice zajímavé interpretky. Jednou z nich je třeba debutující EAVES WILDER ze severního Londýna. „Little Miss Sunshine“ je velice svěží deskou na pomezí alternativního a indie rocku, s nádechem devadesátkové shoegaze atmosféry a zejména skvělými písničkami, zvukem i náladou.Kdybych nevěděl, že Eaves je z Londýna, asi bych váhal, kam desku po hudební stránc Více