Málokdy mě dokáže šokovat kapela, kterou poslouchám už více než dvacet let. Kalifornskému kvartetu AFI se to ale letos povedlo. Ačkoliv jsem u nich zvyklý na zvukové a stylové proměny, výsledek, s jakým se dostavili teď, značil víc než jen mírný úkrok stranou. První reakce byla odmítavá. Takhle tedy pánové ne! Jenže něco malého a zlomyslného, hluboko v mozku ukrytého, mě nutilo se k desce vracet.Když vynechám ranou tvorbu z devadesátek, kdy kapela jela relativně ortodoxní hardcore/punk, takže naspeedované, naštvané a nemelodické rychlovky, tak od alba Více

Efektivní, odvážné a intenzivní album se spoustou breaků a nápadných refrénů, tak lze nazvat třetí řadovku kapely DRAIN. Jestliže stále hodně nadějní TURNSTILE letos lavírovali mezi snovými náladami a punkovou přímočarostí, zde se naopak fanoušek dočkal jízdy od začátku do konce. O co tedy vlastně jde? Kalifornská hardcore/thrash (zkrátka crossover) formace DRAIN přichází se svou třetí řadovou deskou „…Is Your Friend“ a nutno říct, že si udržuje stále potřebný švih, neboť skladby se vykazují obstojně intenzivním groovem, rozpumpovanými Více

SONIC YOUTH pro generaci Z. Ano, uznávám, je to možná troufalé tvrzení, ale při poslechu mladého kvarteta z Brooklynu v New Yorku mi tyto legendy ze stejného města neustále naskakují. Není to žádné bohapusté kopírování a vykrádání, ale hudebně, zvukově i atmosférou jsou obě kapely takříkajíc „na jedné vlně“. „Love, Darla“ je už třetí deskou LAVEDA, což není špatný výsledek na zhruba 6 let existence. Dá se říct, že kapela je produktem „lockdownů“, protože sice vznikla zhruba rok před tímto šílenstvím, ale debut vydala právě v roce 2020 a byla jím silně ovlivn Více

Velkolepý návrat na scénu, nebo promarněné naděje? Pravda bude někde uprostřed. Hned druhým dechem ale dodám, že deska „Zeitgeist“ vůbec není špatná, právě naopak. I když má svoje mouchy, zkoušku časem ustála se ctí a pořád je to dobře poslouchatelná záležitost, která možná trochu zapadla a ztratila se v nánosech historie. Pocitově jí vnímám jako pokračování „Machina I“, zejména co se týče přístupnosti a nekomplikovaného pojetí alternativního rocku. Billy už v roce 2005 po vydání své sólové desky začal vypouštět prohlášení, že se mu stýsk Více

Rok a půl nazpátek jsme možnost reagovat recenzí na desku „Poisoned Mind“ od tuzemských stoner-rockerů ACID ROW prováhali a to i když posléze sklízela úspěchy doložené ziskem sošky Anděla. Možná za to mohl vcelku rutinní song umístěný do startovního klipu této nahrávky, který na mne už tehdy nepůsobil zrovna zázračně, a já od zájmu o tuhle západočeskou trojici, dnes již však pár let usídlenou v Praze, zkrátka na čas upustil. Jejich předchozí počin „Afterglow“ jsem si v době vydání oblíbil, ačkoliv šlo o osmadevadesátou variaci na t Více

Už ani nevím proč jsem debut PANA LYNXE před dvěma lety odignoroval. Ano, viděl jsem klipy k singlům, ale z nějakého důvodu mi to přišlo až moc umělecké, komplikované a tím pádem pro mě nestravitelné. Přitom starší projekt Michala Skořepu STROY se mi celkem zamlouval. Moderně pojatý grunge šmrncnutý industriálem, k tomu post apokalyptická image ve stylu Roba Zombieho, všechno správně. Když jsem si nakonec nedávno debut PANA LYNXE pustil, musel jsem sám sobě nastavit zrcadlo – téměř jsem propásl výborné album! Je potřebné si vzít ponaučení z krizového vývoje. Více

„Machina II“ je zapeklitý případ. I já jsem s tou nahrávkou měl co dělat. V podstatě až při přípravě recenze jsem konečně rozkryl pozadí této záhadné desky, která se oficiálně počítá za další řadovku, ale okolnosti jejího vzniku a vydání jsou vše, jen ne standardní. A možná trochu symbolicky právě nedávno poprvé vyšla i oficiálně na CD a LP. Ano, čtete správně, po 25 letech si tuhle řadovku konečně můžete i fyzicky zakoupit. Hustý co? Začněme chronologicky, takže míříme ke vzniku. Už při nahrávání desky „Machina“ v roce 1999 měl Billy opět v hl Více

Pražští SLUT se před dvěma lety vrátili po dlouhé pauze na scénu. S energickou, výborně ozvučenou a vesměs pozitivně přijatou deskou „Spirit Of Brotherhood“, která působila rozhodně jinak, než jako vyčpělá věc od veteránů hardcore. Nyní se rychle připomínají s albovým následovníkem. Minulý album zaťal svoje drápky hodně hluboko a šlo ho řadit mezi ta díla, která si postupem času získala oprávněné ovace. Nešlo o materiál, který by odstřeloval na první dobrou, ale po delším čase vstřebání jste náhle věděli, že jde o sakra silnou věc, která snese ta n Více

Lidé přicházejí, lidé odcházejí, kvalita zůstává. Jakoby ten samotný název PROUZA byl magický. Přitahuje kvalitní muzikanty, kteří pak pod jeho praporem tvoří skvělou muziku. Aktuálně již třetí reinkarnace legendární kapely z Frýdku-Místku posledních pár let naživo dokazovala, že toto slavné jméno bude žít dál. Myslím, že na to šli chytře. Z minimalistického vzpomínkového projektu nejdřív resuscitovali kapelu samotnou, pár let znovuzískávali ztracené pozice, a když dozrál čas a konstelace vesmíru byla veskrze příznivá, připravili novou desku. V historick Více

Mé procentuální hodnocení desky „Amen“ se bude zdát příznivcům LVMEN zřejmě nízké. V muzice to však není. Opravdu si myslím, že kapela nahrála dost možná nejlepší materiál, jakého byla po dlouhé pauze a zreformování schopna. Jde pravděpodobně o jejich nejlepší materiál od časů nedostižné pecky „Mondo“ z roku 2006. Problém je tak spíš v tom, že nejsem ani vzdáleně cílovka a kapelu si vedu někde na okraji posluchačského zájmu, přičemž se snažím poslech jejich desek nevynechávat, nicméně, nekupuji si jejich alba, nechodím na jejich koncerty a Více