Pokrok nezastavíš. V roce 2000, když PEARL JAM vydali „Binaural“, ho kamarád na koleje přinesl na MC kazetě. Jako sedmou kopii sedmé kopie. Ale v roce 2001 jsme novinku MSP už poslouchali rovnou z CD, dokonce originálního. Hned jsem byl upozorněn, že je to pořádná porce muziky. A že zároveň kapela otočila kormidlo svého směřování opět směrem k alternativním vodám.Než se samotné album dostalo na pulty obchodů, odehrála se jedna kuriozní a zároveň kontroverzní událost. Je zajímavé, jak jsme jí vnímali my v našem středoevropském prostoru s naší Více

Polsko a Poláky obecně mám vážně rád. Ale jejich hudební scénu vůbec neznám. Teda kromě obligátních BEHEMOTH, kteří se ale úplně míjejí s mým hudebním (ne)vkusem. Proto bylo pro mne překvapivé zjištění, že zajímavá kapelka SNAKES SNAKES SNAKES pochází právě z Polska. Konkrétně z Lodže. To zjištění vlastně přišlo náhle se čtvrtým songem jejich debutové desky „Syk“, kde najednou zpěvačka začala zpívat „po polsku“. Do té doby její angličtina nezavdávala nejmenší příčinu pochybností, že jde o ostrovní kapelu. Její zpěv mi pak lehce evokuje Ritzy Bryan z Více

Když tak novou desku této legendy poslouchám, dalo by se o ní říct, že nejde v kariéře Vincenta Furniera o nic závažného. Jedna chytlavá vypalovačka („Wild Ones“) je zde obklopena staromilsky znějícím rockovým materiálem, který je za přispění produkce Boba Ezrina prezentován, tu v docela obstojném, jinde i na boogie reminiscence sedmdesátých let v docela postradatelném duchu. Asi nějak tak by se dalo letmo shrnout nové album kapely ALICE COOPER. Proč tvrdím kapely? Protože zpěvák vystupující pod pseudonymem Alice Cooper po jednapadesáti letec Více

Deska, která nahání až hrůzu! Navíc od donedávna pro mne osobně zcela neznámé kapely. Značí však jeden z mých velkých retrospektivních objevů poslední doby. Před týdnem zde proběhla recenze na debut kalifornských thrasherů DÉTENTE z roku 1986 a právě zpěvačka z této kapely Dawn Crosby o čtyři roky později zakládá novou kapelu FEAR OF GOD, v jejíž albové prvotině z roku 1991 zhudebňuje všechny své ženské běsy (rozpadlé vztahy, závislosti, prostituci, trýzeň a sociální vyloučení) a albem „Within the Veil“ naplňuje po okraj umělecký potenciál t Více

I v parném létě se občas obloha zatáhne, a někdy dokonce zlé čarodějnice blesky a hromy vykouzlí. To je pak ideální čas pustit si třetí desku amerických čarodějnic z Los Angeles s názvem „Doggod“. Asi mají taky dost práce s vařením různých lektvarů a přípravou kouzel a zaklínadel, protože ačkoliv fungují od roku 2011, nenašly si čas na více alb. Trojice amazonek v klasické sestavě kytara-basa-bicí, neboli Sade Sanches, Irita Pai a Ellie English budují svojí hudbu primárně z garage rockových základů, které jsou čarovně doplněné psychedelií, blues, country, in Více

Recenze druhé desky PLACEBO začínala vzpomínkou na letní brigádu nedaleko Oxfordu v Anglii, kde rádio dokola hrálo několik aktuálních singlů. Na konci léta se k nim přidala i novinka od THE MANICS. První singl z jejich páté desky má sice dlouhatánský název „If You Tolerate This Your Children Will Be Next“, ale to je jen malá nedokonalost na jinak dokonalé skladbě. Plným právem zajistil pro kapelu historicky první Nr. 1 v britském singlovém žebříčku. Osobně ho považuji za nejlepší song MSP, za jeden z nejlepších songů Více

Už jste někdy slyšeli o kalifornské ryze thrashmetalové kapele poloviny osmdesátých let zvané DÉTENTE? Já donedávna nikdy. Zvláštní. O to větším překvapením pro mne bylo zjištění, že šlo o poměrně dravé a nabušené těleso, které se jistým způsobem vyjímalo z průměru, neboť v sobě vlastnilo určitý emoční náboj a frackovitost, které do jejich zvuku proudily skrze přítomnost tehdejší nespoutané front-woman a zakládající členky Dawn Crosby, excentrický to živel, jež tuhle divoce znějící kapelu stran působení na losangeleské scéně táhl. Kape Více

Ten rok a půl mezi vydáním „Death or Glory“ a následující řadovkou „Blazon Stone“ byl pro fanouška RUNNING WILD jako věčnost. Ještěže mne v průběhu té doby čekalo postupné objevování spousty nenaposlouchaného metalu, mnohdy tvrdšího ražení, no a taky vyšla za tu dobu celá řada fantastických novinkových alb, které jsem měl možnost v průběhu roku 1990 poslouchat, jednak díky síti kamarádů, spolužáků a známých, druhak díky prodejcům co tehdy tato alba za peníze nahrávali na kazety. Gramec či CD přehrávač jsem tehdy v patnácti letech zk Více

WET LEG svým eponymním debutem v roce 2022 pořádně rozvířili vody indie rockové scény. A když píšu pořádně, tak myslím fakt hodně moc. Start z prvního místa albového žebříčku doma v Británii, 14. místo v Americe, dvě sošky Grammy, spousta ocenění doma. A všechno si to zasloužili, album bylo skutečně vynikající. Pětice z Isle Of Wight se letos připomíná druhou deskou a změny jsou evidentní úplně ve všem. Od image kapely, která z intoušsky, hipstersky, šíleně trendy a vágusovského modelu přesedlala do téměř uniformně a st Více

Když Angelripper v roce 2016 vyhodil ze SODOM kytaristu Bernemanna a bubeníka Makku, moc sympatií si tím u mě nezískal. Chápu, že se mu (jeho) kapela mohla zdát lehce zacyklená. V čem? V jakési metalové perfekci, plynoucí z technické vyspělosti spoluhráčů, jejichž hra se svým pojetím i určitou barevností stále více vzdalovala zčernalým proto-thrashovým kořenům. Zůstává však otázkou, zda se něco nedalo řešit citlivěji. Každopádně teď, po devíti letech, se dá říci, že mu záměr v podobě sázky na dřevní pojetí nejspíš vyšel. Po komerční stránce r Více