Je zajímavé sledovat, jak emo-rockové kapely stárnou. Zejména když se bavíme o emo-punk-rocku, který je uvěřitelný, když vám ho servírují naštvaní mlaďoši, ale s postupujícím věkem interpretů hrozí chycení do pasti patetičnosti a trapnosti. Řešením je nezůstat zamrzlý ve stejném výrazivu, jako když je vám dvacet. Lehce se to řekne, ale ne každý dokáže stárnout (hudebně) s grácií. Máme zde ale naštěstí nejeden příklad, že to jde. JIMMY EAT WORLD, SUNNY DAY REAL ESTATE, nebo domácí CHRPY. A do této partie bez váhání zařadím i FREE THROW z Nashvil Více

Partička ALL THEM WITCHES z Nasvillu v Tennessee zraje jak víno. Nebo spíš jako bourbon v dubovém sudu. Ingredience měli od začátku namíchané správně. Jen to potřebovalo čas, aby se obrousily hrany, propojily elementy, vycizelovaly chutě a roky zrání tomu nakonec dodaly tu správnou esenci dlouhověkosti. Letošní desku „House Of Mirrors“ proto považuji za jejich zatím nejpropracovanější a nejdotaženější zářez, který je navíc opatřen špičkovým zvukem, citlivou produkcí a funguje jako extrémně pevný monolit.Když se vrátíme na začátek, už od první desky „Ou Více

Kdo by si v roce 1995 pomyslel, kam to ten usměvavý podivínský bubeník NIRVANY jednou dotáhne. Pro mě bylo nepochopitelné, proč v nové kapele hraje na kytaru a zpívá, když přece má sedět vzadu za bicí soupravou a bušit do ní jako o život. Kdo ale Dava Grohla znal trochu lépe, rozhodně překvapený nebyl. Od dětství ve Washingtonu D.C. totiž tento hudební maniak hrál na různé nástroje, a ještě jako teenager začal skládat i vlastní písničky. Některé si občas i nahrál jako demáče. A dva songy, které se nakonec objevily na debutovém albu, mu dokonce pochváli Více

Coloradská čtveřice KHEMMIS nepatří na poli epického heavy/doom metalu mezi zelenáče, naopak, pohybuje se na scéně již více než dekádu. Svůj styl staví s pečlivostí a jejich alba svědčí o vývoji, zdokonalování i kontinuitě. Nejedná se však o hudbu pro nedočkavce, k odhalení všech krás jejich songů určitě potřebujete delší čas na vstřebání. Chytlavost je zde zakomponovaná do skladeb, které oplývají patřičnou proměnlivostí, ať už snovou aurou či hutností, ale nevyhýbají se zároveň ani progresivně metalovému prostředí. Skladby KHEMMIS mohou Více

Jak jsem párkrát psal nebo naznačoval, hlavně nemít žádná očekávání, tedy ne ta pozitivní. DIMMU BORGIR mě přestali bavit ve chvíli, kdy jsem si je začal plést s THERION.:-) Nic proti Chrisovu ansámblu, ale příklon kreativního dua Silenoz/Shagrath k symfonickým aranžmá na desce „Abrahadabra“ byl i na jejich poměry nestřídmý, což nedokázal kompenzovat ani jinak slušný materiál. Současně mi chyběl vklad, který do kapely vnášeli někteří bývalí spoluhráči. Ano, Hellhammer byl sice na „In Sorte Diaboli“ dostatečně „jinaký“, ale v podstatě tehdy představoval jen n Více

Když SOAD v květnu 2005 vypustili desku „Mezmerize“, málokdo tušil, že nám dávají jen půl roku. Ano, jen šest měsíců na to, abychom do ní pronikli, naposlouchali si jí, nabažili se jí. Je to dost? Je to málo? Filozofování o ničem bylo utnuto v listopadu stejného roku, kdy nás oblažili další deskou, jež byla v podstatě jednovaječným dvojčetem zmiňovaného alba. Nesla název „Hypnotize“ a byla opět více než povedená. Začnu možná neobvykle, art workem. Obě desky mají velice povedené covery. Temnější barvy deklarují příslušnost k heavy muzice, Více

Grohlovic familie mi letos dělá samou radost. Taťka Dave vydal se svojí bandou velice slušnou desku „Your Favorite Toy“ a mezitím jeho nejstarší dcera Violet průběžně vypouštěla singly, jeden lepší než druhý. Doufal jsem ve slušné EP, dostal jsem rovnou skvělé album. Já jsem musel být letos vážně moc hodný (Já jen že si to nepamatuji, ale počítá se výsledek, že). To, čím mě oslovily už jednotlivé singly, byla přímočarost písniček. Žádné hraní si na velké umění, předstírání vlastní důležitosti, filozofování. Jen poctivý alternativní rock, se zák Více

Tahle americká punk-rocková kapela patřila v devadesátých letech k popředním představitelům kalifornské scény. Neměla však nic společného s milionovými komerčními úspěchy mladších a  „veselejších“ formací jako GREEN DAY nebo OFFSPRING, spíše tíhla k poctivějšímu garážovému projevu naplněnému vášní a lehce dozdobenému street-folk-bluesovým feelem. Předně je třeba říct, že SOCIAL DISTORTION již existují osmačtyřicet let, což z nich činí na západním pobřeží USA jednu z nejstarších žánrových formací. Novinka „Born To Kill“ je však prvním j Více

Otázka za 100 bodů. „Mezmerize“ / „Hypnotize“ – je to dvojalbum? V jazyce německém je krásný výraz, který poskytuje dokonalou odpověď. JAEIN. Což je něco jako „ano i ne“. Všechno si to ale vysvětlíme a uvedeme na pravou míru. SYSTEM OF A DOWN byli začátkem nového tisíciletí k nezastavení. Druhá a třetí deska přišly v rychlém sledu po sobě, kapela byla na vrcholu a nezpomalovala. Tvůrčí krize? Nenechte se vysmát. Tady nic takového nehrozilo. Je fascinující, jakou studnicí nápadů kapela vládla a s jakou chutí se chtěla posouvat ve svém hudebn Více

V době svého mládí, v polovině 90. let minulého století, jsem po hudbě vyžadoval, aby byla dostatečně tvrdá, nekompromisní, ale zároveň melodická, nepříliš komplikovaná a rychlá. Nepřekvapí proto, že mými favority v té době byly kapely řadící se do ranku melodičtějšího či symfonického black metalu. Alba CRADLE OF FILTH, DIMMU BORGIR, DARK FUNERAL a dalších jsem tehdy kupoval, aniž bych je předtím byť jednou slyšel. Kultovní „Hraběnku Báthoryovou“ od zmíněných CRADLE jsem měl dokonce v několika verzích, což při mých tehdejších (ne)příjmech byla věc nevídaná. A Více