Asi to byl osud, že jsem si musel počkat 30 let, než jsem konečně objevil BLUDY. Jejich letošní novinka „Znovu“ mi ale sedla úplně parádně. Hned s úvodním riffem prvního songu „Něco je špatně“ jsem věděl, že tady jsem doma. Indie rock tak typický pro nulté roky zažívá znovuzrození a dokazuje, že pořád má co říct.Jičínské BLUDY na „Znovu“ dokázali přijít s velice aktuálním mixem indie, shoegazu a alternativního rocku. Připomnělo mi to kapely jako HOUPACÍ KONĚ, BEZ PEŘÍ, nebo DRTIKOL, které vzešly z podobného podhoubí. BLUDY navíc nic neponechali náhodě a pr Více

Jeden z nejoceňovanějších vokalistů historie Hard N´Heavy, dlouholetý a dnes již však přes dekádu bývalý frontman seattleských rockerů QUEENSRŸCHE Geoff Tate, letos vypouští po devítileté tvůrčí pauze své třetí sólové album, které už svým názvem navazuje na výsostnou značku, jakou představovalo kdysi dávno, na konci osmdesátých let stvořené a pro oblast progresivního metalu zcela zásadní a oceňované album „Operation Mindcrime“. Bestseller právě od QUEENSRŸCHE. Díky tomuto konceptu si Geoff Tate už tehdy vydobyl nesmrtelné místo na Olympu americké m Více

Netřeba už dávno pochybovat o významu severoanglických VENOM na historické mapě metalové hudby, zvlášť pak je u nich ceněna role průkopníků a praotců v rámci počátku evoluce tvrdé hudby, kdy to byli právě oni, kdo dal prvotní impuls k posunu heavy metalu do jeho tvrdších a divočejších mutací. Hydře zvané VENOM patřila především první polovina osmdesátých let, kdy alba „Welcome To Hell“ (1981) nebo „Black Metal“ (1982) zažehla blackmetalový plamen a vše okolo nich působilo nově, divoce a mysticky. Jejich zhoubou se však záhy stala nízká potřeba se výra Více

Zhruba šest let již ACID ROW fungují v současné tříčlenné sestavě, často koncertují, dávají o sobě vědět solidními alby a celkově patří k tomu nejlepšímu, co dnes český klubový prostor v rámci rockové muziky nabízí. Dle mého (a to tvrdím i po letošní albové novince) na svůj nejzásadnější krok stále ještě čekají. Nové album „Magic“ v podstatě podtrhuje jejich cestu pozvolného růstu a rozvoje, neboť nějaké nekoordinované skoky, vzestupy a pády, téhle kapele opravdu nejsou vlastní. Po vypuštění několika (tuším že dvou) singlů s covery jej Více

Obrovský úspěch druhé desky „Troublegum“ překvapil zřejmě všechny a nejvíc samotné THERAPY?. V relativně krátké době přispěchali s další deskou, která ale úplně přehodila všechny výhybky. Zvukové, dramaturgické, stylové. Bylo to cílené rozhodnutí. Nechtěli nahrát další stejné album. Zároveň se trochu lekli svého vlastního úspěchu a toho, že se najednou ocitnuli v mainstreamu. Zejména bubeník Fyfe to nenesl úplně lehce a instinktivně tlačil na návrat do nezávislých a alternativních vod. Vydavatelství A&M Records samozřejmě tlačilo na pilu a chtělo kap Více

Pensylvánští TIGERS JAW jsou řazeni ke čtvrté vlně amerického emo-rocku. K jejich rané tvorbě jsem se ještě nepropracoval, ale poslední dvě desky mě hodně bavily. Osobně bych je za ryze emo kapelu ani neoznačoval, jejich přesahy do indie a alternativního rocku jsou totiž velice výrazné. Možná i díky tomu vytvořili zajímavý rukopis, který jim pomáhá se odlišit v rámci široké scény mezi desítkami podobných kapel.Letošní novinka „Lost On You“ je hodně povedeným kouskem. Kolekce je dramaturgicky pestrá, songy jsou opatřené špičkovým zvukem a celkově působí album Více

Po nadějném debutu „Refuse Denied“, kde se kapela představila v speedmetalově dravé fazóně příznačné pro závěr osmdesátých let, přišla zapeklitější druhá zkouška, která měla ukázat, jak moc SANCTUARY v rámci konkurence americké scény obstojí. Výsledkem se v roce 1990 stalo, sice dost možná méně chytlavé, ale umělecky a kompozičně hodnotnější druhé album „Into the Mirror Black“, jež sice neznačilo žádný průlom, ale dílo bylo postupně stále více oceňováno a dnes je již dávno považované za jeden z vrcholů US power/thrash metalu z přelomu osmdesátých Více

Metoda prvního poslechu s prvním úhozem do klávesnice. Na jinou bohužel nezbyl čas. A začneme ostřeji. Kurdt Vanderhoof si po letech zřejmě uvědomil, že bude dobré začít od Adama. Nemíním tím návrat ke kořenům, i když… vraťte se o víc jak 40 let zpět a zkuste si představit, s jakou silou METAL CHURCH vtrhli na metalovou scénu. Doba a scéna je pochopitelně jinde, nicméně určitou podobnost vnímat lze. Od prvních tónů nového, již čtrnáctého studiového alba „Dead to Rights“ si totiž posluchač užije pořádný tlak, který řadě post-klasických desek chyběl. Zeuss pro Více

„Když vy NIRVANU, tak my THERAPY?!“ Dovolím si na úvod parafrázovat slavnou hlášku z jedné české komedie z osmdesátých let. Ačkoliv samozřejmě parta z Belfastu nikdy nedosáhla velikosti svých souputníků z amerického Aberdeenu, několik paralel se v jejich historii objeví. Dostaneme se k tomu. První deska „Nurse“ pomohla THERAPY? vystoupit z undergroundu a slušně se etablovat na alternativní scéně. Protože se kluci práce a koncertování obzvláště nebáli, jezdili po různých štacích jako o život, skládali nové songy a zanedlouho byli opět ve studi Více

Už tragické okolnosti, provázející vznik posledního řadového alba göteborských AT THE GATES, z jejich materiálu „The Ghost Of A Future Dead“ činí událost, u které je nutné k poslechu přičíst kontext, aby byl výsledný dojem úplný. Jsem však přesvědčen, že i bez něho by tyhle nové skladby dlouhodobě obstály. Vloni na podzim zesnulý Tomas Lindberg je totiž před více než rokem nazpíval/odeřval, v té době již tušil, že se blíží konec jeho životní pouti. Z mnoha pasáží novinky tak vyloženě prýští neutuchající zápal a potřeba ještě odevzdat to nejlepší, n Více