Více než pět let jsme museli čekat na novou řadovku Mňágy. Mezitím loni kapelou otřásl odchod zakládajícího člena, kytaristy Martina Knora. Jestli snad máte obavy, zda to ještě pořád bude ta stará dobrá Mňága, kterou známe už přes třicet let, tak vás můžu rovnou uklidnit. Zní to jako Mňága, vypadá to jako Mňága, je to Mňága. A oni neumí dělat špatné desky. Ne vždy se možná povede vynikající, ale status legendy českého indie rocku nemají pro nic za nic. Vyřešme nejdřív technikálie. Novým kytaristou se stal Jakub Červinka, rok narození stejný jako Více

To se tak na to jednoho dne vykašlete, rozpustíte kapelu, najdete si jiný džob nebo zábavu a myslíte si, že je to za vámi. A hezkých pár let skutečně ano. Jenže pak ty internety, už aby je zakázaly, a navíc ještě ty sociální sítě, mor lidstva, vás doslova vytáhnou ze záhrobí. Takhle nějak došlo ke znovuzrození L7, ve které tipuju už nikdo moc nevěřil. Více než deset let uplynulo od chvíle, kdy se kapela rozpadla a všichni si šli vlastní cestou. V roce 2012 ale Donita udělala jednu relativně nenápadnou věc, která postupně strhla lavinu. Co to by Více

Jak bych to nejlépe vyjádřil? Domnívám se, že můžeme hovořit o dvou větvích metalového retra. Ta první přináší hlavně zábavu. Ta druhá, o dost menší, sice také, nikoli však prvoplánově, za určitých okolností zde retro dokonce ztrácí na významu. K něčemu takovému může dojít zejména tehdy, když vybraná metalová odnož nepředstavuje jen prostý cíl nápodoby, ale stane se pracovním nástrojem, který slouží k přetavení původní žánrové formy v plnohodnotný tvůrčí jazyk. Výsledkem pak bývá nekompromisní a uchu lahodící metalová deska s vysokou přidanou hodnotou, navíc Více

Třeští vám hlava z pisklavých a kvílivých power metalových pěvců-virtuózů? Trápí vás nevolnost z temných growlujících kreatur? Operetní symfonické umělkyně vám už svými oktávami rozbily všechny skleničky? Je nejvyšší čas si odpočinout. Trochu alternativního popu zklidní pocuchané nervy, navodí příjemnou atmosféru, promasíruje vyčerpané uši a pohladí na duši.Jestli vám jméno Hayley Williams nic neříká, tak vězte, že se jedná o zpěvačku amerických PARAMORE. Ti za svou dvacetiletou kariéru prošli několika fázemi alternativního rocku, od emo rock Více

PARADISE LOST vlastně nahráli album, jaké se od nich očekávalo. Pošmourné, hutné, usazené v jejich typickém stylu a bez větších překvapení. Kapela roky reviduje svou minulost a jejich poslední desky, někdy v lepším provedení, jindy v o něco horším, platí za přehlídky léty zažitých receptů na jejich co nejsprávnější zvuk. Navázat na devadesátá léta co do nápaditosti se však nedaří. Letos znovu vycházejí z bohaté pokladnice vlastní historie, přičemž z těch starých velkých alb se stylově nachází nejblíže k milníku „Icon“ z roku 1993 a dále pak blíž k Více

Je to jedna z těch slavných kapel, které k nám nikdy nezavítaly. Naposledy byli poblíž při svém německém turné v roce 2005, před dlouhými dvaceti lety. Ale přímo u nás – nikdy. STYX si přitom doteď pravidelně brázdí Severní Ameriku. Zrovna objíždějí středně veliké sály s kombinací svých Greatest Hits a slavné desky „The Grand Illusion“, které šťastné datum vydání 7. 7. 1977 skutečně štěstí přineslo, když se jí prodalo šest milionů kopií. Jejich koncertní absence v našich vodách je dvojnásob politováníhodná, protože STYX jsou podle videí n Více

Současná vitalita čtyřiasedmdesátiletého Glenna Hughese stále více udivuje. Poté, co před více než dvěma lety ukončil anabázi u světoběžníků THE DEAD DAISIES, odehrál svá vlastní turné jako připomínku padesátiletého výročí účasti na purplovském albovém milníku „Burn“, aby následně hodil do placu pátou řadovou desku dalšího svého úspěšného projektu, hardrockového all stars bandu BLACK COUNTRY COMMUNION. S nimi ještě letos na přelomu jara a léta koncertoval v Evropě (koncert v Olomouci v půlce června). Úspěšně reaktivovaná Glennova spolupráce s nov Více

Pátá deska divoženek L7 „The Beauty Process: Triple Platinum“ se přes svoje kvality bohužel opět neprodávala dle očekávání cifršpionů v Reprise Records. Hudební business ale není charita, spíše vražedné minové pole, kde i nejmenší zaváhání může skončit velice nepěkně. Děvčata prostě dostaly padáka. A dozvěděly se to na turné, z kterého si odskočily na jednorázový koncert v Londýně, kde spolu se SKUNK ANANSIE předskakovaly KISS. K tomu se přidaly i logistické potíže s novou basačkou Gail Greenwood, která žila na druhé straně Ameriky, na Více

Tohle album je pro mě překvapením. Ne tím, jak je povedené, SUEDE jsou značka kvality, ale tím, že letos vůbec vyšlo. Když totiž kapela na jaře vypustila druhý díl kolekce b-sides a nevydaných songů „Sci-Fi Lullabies Vol.2“, bral jsem to jako předkrm před další řadovkou, která se sice evidentně připravovala, ale nečekal jsem ji dříve, než příští rok. Postupně vydávané singlovky ale začaly vysílat jasné signály, že se vážně něco chystá. A hele, najednou tady je. Tři roky po skvělé „Autofiction“. Povede se jí překonat?Nedá mi to, musím začít obalem. SUEDE Více

Nejstylovější a nejvtipnější garáž punkrocková kapela bere svůj předloňský návrat na scénu smrtelně vážně a po dvou letech od poslední desky, vyplněných intenzivním koncertováním, nám předkládá další kolekci svižných vypalovaček ve svém typickém stylu. Když něco funguje, proč to taky měnit, že? Dobrá zpráva je, že na rozdíl od předchozího alba „The Death Of Randy Fitzsimmons“ je nová kolekce kvalitativně vyrovnanější. Zatímco v roce 2023 přišli THE HIVES jednak s parádními, nebojím se tvrdit že i s jedněmi z nejlepších songů své kariéry, zároveň se na zm Více