Asi zde není nutné přibližovat tvorbu legendárních Britů, neboť každý kdo kdy THE ROLLING STONES poslouchal, záhy velmi dobře věděl, co od této kapely může očekávat. V pozdní fázi své kariéry, pokud Stouni vyloženě necítili přetlak tvůrčích inspirací, tak prostě neplýtvali svým časem na práci ve studiu. Nahrávky u nich nyní vznikají, jen když jsou si Jagger s Richardsem jistí potřebnou mírou kvality, a z toho tedy plyne, že v jejich případě nejsou obavy z nedobrého výsledku nutné. Stejně jako před třemi roky spojili síly s mladým americkým produc Více

MEGA COLOSSUS. Co to je za dementní jméno? A hrajou nostalgický hevík? Na první dobrou nic pro mě. Spíš jen tak náhodou jsem si tedy zařadil jednu nebo dvě skladby z nejnovější desky tohoto uskupení do playlistu, který si pravidelně osvěžuju novými skladbami. A překvapivě jsem nebyl zklamán, spíš naopak. Název souboru považuju stále za připitomělý a podobně jsem se mezitím nestal fanouškem nové vlny tradičního metalu (NWOTHM), tedy současných skupin, které nostalgicky vzývají ducha osmdesátek. Co je pryč, je pryč. Proč se dívat zpět? A že jsou ME Více

Jestli je druhá deska FOO FIGHTERS poznačena bolestivým pozadím vzniku, u třetího zářezu „There Is Nothing Left To Lose“ panovala všeobecná pohoda, kterou pak kapela znovu zažila až o mnoho let později s některými novějšími deskami. Říká se, že krize přejí umění a kreativitě, ale to samé musíme teď přiznat i té pohodě, protože tady máme 100% důkaz, že to funguje. Po skončení turné k albu „The Colour And The Shape“ a odejití kytaristy Franze Stahla, zůstali FOO´s triem. Dave v té době bydlel v Los Angeles, ale po pár měsících ho zdejší p Více

Indie-punkové dívčí kvarteto DREAM NAILS jsem objevil pár let dozadu s jejich druhou deskou „Doom Loop“ (2023). Partička z Londýna vycházela při definování svých pozic z historických odkazů politického punku, hnutí riot grrrl a silně akcentovala i v dnešní době moderní témata queer identity. Řekněme si to na rovinu, na pivo by se mnou rozhodně děvčata nezašla, protože jsem starý bílý hetero konzervativní dědek, ničící planetu neustálým vyvážením svého tlustého zadku v autech pro zábavu, ale hudebně jsme si celkem sedli. Podobné punkové úderky s moderním indi Více

Koho by napadlo, že se DEEP PURPLE ještě někdy vytasí s takto vitální deskou? Mne tedy rozhodně ne. Stalo se, novinka „Splat!“ je prvotřídní hardrocková jízda, která má v sobě všechno – energii, nápady, spousty skvělých skladeb, dokonce i onoho typického kapelního soundu poznamenaného častými vstupy hammondů a jejich soubojů se sólovou kytarou se zde dost často dočkáme. Vypadá to, že britská legenda dnes zapomněla na důchod a naopak natrefila na novou žílu plnou entusiasmu a nadšení, což se dá rovněž přičíst nástupu nového, o generaci mladšího kytaristy Simona M Více

Novinka portugalských vlkodlaků MOONSPELL nebude v jejich dlouhé diskografii patřit k nejlepším počinům, na druhou stranu ani k těm nejhorším. To tvrdím, protože mám jejich rockovější polohy vlastně rád. I když to má háček, mohou totiž odhalit i slabiny této kapely. O albu „Far From God“ bych nejspíše řekl, že se vzdaluje metalovému prostředí a posluchači předkládá kapelu zacházející mnohem více s gothic-rockovými motivy, než s metalovými. Jakoby deska reprezentovala ve srovnání s alby „The Antidote“ a „Memorial“ zcela opačný pól tv Více

Já vím, že to bude znít jako milionkrát omílané klišé, ale tak to prostě je. V době osobních katastrof a vnitřního rozkladu kapely, kdy se na nich valila jedna krize za druhou, se zrodilo perfektní album. Album, které je z pohledu komerčního úspěchu nejvýš v celé diskografii. Album, které výrazně posunulo hudební tvář kapely. Album, které přineslo několik fantastických songů, dodnes hraných na všech koncertech. Album, kde je „Everlong“ – dost možná nejvíc nejlepší písnička FOO FIGHTERS obecně. Je to zajímavý a spletitý příběh, pokusím s Více

Je zajímavé sledovat, jak emo-rockové kapely stárnou. Zejména když se bavíme o emo-punk-rocku, který je uvěřitelný, když vám ho servírují naštvaní mlaďoši, ale s postupujícím věkem interpretů hrozí chycení do pasti patetičnosti a trapnosti. Řešením je nezůstat zamrzlý ve stejném výrazivu, jako když je vám dvacet. Lehce se to řekne, ale ne každý dokáže stárnout (hudebně) s grácií. Máme zde ale naštěstí nejeden příklad, že to jde. JIMMY EAT WORLD, SUNNY DAY REAL ESTATE, nebo domácí CHRPY. A do této partie bez váhání zařadím i FREE THROW z Nashvil Více

Partička ALL THEM WITCHES z Nasvillu v Tennessee zraje jak víno. Nebo spíš jako bourbon v dubovém sudu. Ingredience měli od začátku namíchané správně. Jen to potřebovalo čas, aby se obrousily hrany, propojily elementy, vycizelovaly chutě a roky zrání tomu nakonec dodaly tu správnou esenci dlouhověkosti. Letošní desku „House Of Mirrors“ proto považuji za jejich zatím nejpropracovanější a nejdotaženější zářez, který je navíc opatřen špičkovým zvukem, citlivou produkcí a funguje jako extrémně pevný monolit.Když se vrátíme na začátek, už od první desky „Ou Více

Kdo by si v roce 1995 pomyslel, kam to ten usměvavý podivínský bubeník NIRVANY jednou dotáhne. Pro mě bylo nepochopitelné, proč v nové kapele hraje na kytaru a zpívá, když přece má sedět vzadu za bicí soupravou a bušit do ní jako o život. Kdo ale Dava Grohla znal trochu lépe, rozhodně překvapený nebyl. Od dětství ve Washingtonu D.C. totiž tento hudební maniak hrál na různé nástroje, a ještě jako teenager začal skládat i vlastní písničky. Některé si občas i nahrál jako demáče. A dva songy, které se nakonec objevily na debutovém albu, mu dokonce pochváli Více