Zřejmě není na současné americké Hard N´Heavy scéně viditelnější a aktivnější kapely s ženou za mikrofonem, než jsou právě pensylvánští HALESTORM. Vedeni jednačtyřicetiletou Lzy Hale mají stále nabitý koncertní kalendář a udivují tak především tím, s jakou vitalitou fungují. Tak například současnost: jejich šestá řadová deska vyšla na počátku letošního srpna, prakticky v období velkých letních akcí a festivalů v USA, kde bylo HALESTORM také plno, a kdy kapela měla za sebou jarní evropskou šňůru v předprogramu legendárních B Více

Většinou bývá postup přesně opačný. Na těleso hrající celý život metal na klasické tři nástroje přijde krize středního věku, a aby ji vyřešili, pustí se do velkolepého projektu. Najmou si nějakého zdatného aranžéra, který adaptuje písně pro symfonický orchestr. Je tu buď jednodušší cesta, kterou kdysi prošlapávala METALLICA, a kde se pouze ke stávajícím nástrojům přihodí nějaký ten smyčec a pozoun a spáchá se živák, ze kterého se utvoří deska. Nebo vznikne přímo nový symfonický projekt, kde třeba ani nemusejí původní nástroje kapely hrát vůbec žádnou roli. Více

Když jsem si během přípravy této recenze po delší době „Send Away The Tigers“ pustil v celku, šel jsem téměř do kolen, jak skvělá deska to je. Vždy jsem jí měl rád, sedla mi od začátku parádně, ale to jak krásně dozrála, je něco úžasného. Neumím najít moc důvodů, proč jí neoznačit za mojí nejoblíbenější kolekci z katalogu MSP. Perfektně to vystihl jeden fanoušek ve svém komentáři na netu, když napsal, parafrázuji: „This Is My Truth Tell Me Yours“ poslouchám, když jsem smutný, „Send Away The Tigers“, když jsem veselý. A skutečně mezi t Více

Albový návrat po 10ti letech s eponymní deskou „Superheaven“ se stejnojmenné kapele celkem povedl. Víceméně navázali tam, kde před lety skončili. Opět zde dostáváme mix burácivého post-grunge s alternativním rockem, který zní lehce retro, ale pořád se to dobře poslouchá. Jestli máte rádi jihoafrické SEETHER, britské BUSH nebo americké STAIND a CHEVELLE, tak jste zde na správném místě.Kapela vznikla ještě kolem roku 2008 v Pensylvánii pod tehdejším názvem DAYLIGHT. Kvarteto pod ním vydalo několik nezávislých EP-ček a dokonce i první plnohodn Více

Na vysoké škole jsem hrál v kapele s jedním talentovaným a dnes dost známým českým hudebníkem. Měl jsem tak možnost pozorovat při práci někoho, kdo měl záviděníhodnou schopnost vytvářet chytlavé melodie na běžícím páse. Prakticky každý týden přinesl nějakou novou a na první dobrou zapamatovatelnou písničku. Některé jsme nahráli na demáče, jiné ne. Každopádně i když měla většina našich skladeb hitový potenciál, tak je později – už během své profesionální kariéry – nezařadil na žádné z mnoha svých alb. Má tolik talentu, že prostě složil jiné. Není třeba sahat pr Více

První poslech novinky SOMERSET THROWER vyslal do mých uší a mozku jasný signál, že tuto kapelu budu mít rád. Melodický post-hardcorový základ, alternativně rockový feeling devadesátek, ryzí a uvěřitelná prezentace, fajnový zvuk. DRUG CHURCH nebo FIDDLEHEAD, které jsem recenzoval loni, jsou z podobného žánrového okruhu.Kvarteto z Long Islandu ve státě New York vydalo svojí prvotinu „Godspeed“ v roce 2018 a letošní album je jejích třetím kouskem v diskografii. A celkem určitě nejlepším. Zvukově, dramaturgicky, i co se týče songwrittingu. Kapela s Více

V roce 2004 provedli MANIC STREET PREACHERS další zvukovo-dramaturgický veletoč. Po sérii skvělých rockových alb si vybrali popovou chvilku. Musím se přiznat, že v době vydání jsem album „Lifeblood“ upřímně a intenzivně neměl rád. Dokonce jsem o něm teď ani nechtěl psát, vzpomínky se pořád uvnitř mojí paměti držely v negativní zóně. No ale mezitím uplynulo dvacet let, já jsem taky už starší, a tak nějak jsem zjistil, že to album vlastně není úplně špatné. Určitě lepší než debut (klídek, jen vás popichuju).Kde nastal ten zlom, který tak výrazně ovlivnil finál Více

Po vydání knížky „Šeptej nahlas“, čtivě mapující českou shoegaze scénu na začátku devadesátek jsem si doplnil svůj rozhled o další alba, která jsem neznal a připomenul si těch pár, která jsem v minulosti už poslouchal. Celá tato hudební vlna kolem mě v té době proplula nepozorovaně a objevoval jsem ji postupně až dodatečně. Zato aktuální vlna shoegazu a jeho různých klonů jako nu-gaze, blackgaze a kříženců s metalem, indie rockem, grunge nebo čímkoliv jiným mě baví velice. Při brouzdaní internetem jsem narazil na kapelku EVERSAME, která dělá shoegaze hez Více

Seattle není jen grunge. A vlastně ani nikdy nebyl. V upršeném severozápadním cípu Spojených států byla vždy pestrá hudební scéna. A její alternativně rocková část nám dala nejednu skvělou kapelu. Od vtipálků PRESIDENTS OF THE UNITED STATES OF AMERICA, přes southern rockem šmrncnuté alternativce BAND OF HORSES až po emo rockové SUNNY DAY REAL ESTATE. GREAT GRANDPA bych pak umístil někam do serióznější, ale zároveň emotivně pojaté, indie-rockové škatulky. Typicky americký zvuk kapela jemně doplňuje o prvky převzaté z alternativního country rocku jako bendžo Více

Tak tohle je jasná výzva k zopáknutí a doplnění diskografie. Jasně, THE HAUNTED nikdy nenahráli vyloženě špatné album, přestože některé recenze by mohly nasvědčovat opaku. Novinka ovšem řeže nadmíru pěkně. Cítím zde podobnou chemii jako u poslední desky THE HALO EFFECT. Prostě přátelské tvůrčí setkání velezkušených metalových hudebníků 50+, během kterého se nemusí nikomu nic vysvětlovat. Všichni znají svou roli dokonale a vědí, jak do tří-čtyř minut vtěsnat žánrové standardy, tak aby byla výsledkem přesvědčivá píseň. Poslouchám a nedokážu si připustit, že Více