Super recenze - jako vždy od DarthArta - Battles je na mě ještě moc velký vítr a hukot, leč myslím, že song Blashyrkh (Mighty Ravendark) předznamenal věci příští. Pro mě je IMMORTAL NEJsilnější na At the Heart of Winter + Damned in Black + Sons of Northern Darkness, to jsou bezchybné věci! All Shall Fall mě v době vydání trošku zklamala - přišla mi málo chladná - ale dnes už OK, LÍBÍ, no a Northern Chaos Gods moc neposlouchám.
Vzpomínka - když jsme seděli na pivku a zábava se protáhla, tak jel samozřejmě jukebox, a...i video box, moje silná klipová trojka byla:
PARADISE LOST - Say Just Words
ARCH ENEMY - We Will Rise
IMMORTAL - Blashyrkh

Něco na odlehčení, boys. Tak mě nebijte :-) https://youtu.be/RJrBPEXJEOY

Krásna recenzia a veľká nostalgia i keď je pravda, že nasledujúce dva albumy mám ešte radšej. Díky.

Darth: no, ono jedna vec je mezera mezi trackama a druha, jak ty skladby konci. Tady je to proste nasilne usekle, proste snad ani zadnej posledni uder, jak kdyz dojde paska, stop! :o) Je to urcite schvalne "urezane" ve studiu, ale proste mi to vzdy pusobilo neprirozene. Dnes jsem se dokonce parkrat kouknul, jestli se mi nezasekl prehravac, nebo proste nevynechal pri cteni nejaka mista(no, je to sice porad dobrej, ale proste starej discman Philips z roku 1995, takze by na to pravda uz mel narok), ale ne - porad slape dobre.
Vyslednemu efektu moc nepomaha ani to, ze jsou si skladby podobne jak strukturou, tak tempy, takze na jednoho to muze delat dojem, ze jsou to stopky a prask: pokracujem ve skladbe .... no, jenze ona uz jaksi bezi skladba dalsi :oD

Ten problem je tusim jen v prvni pulce alba, ve druhe uz nejake normalni pauzy jsou, takze to asi mel byt dramaturgicky zamer .... mozna neco, jak kdyz "pada snih ze strechy" :oD

Imothep:

Děkuju. Ty rozestupy mezi skladbama je zajímavé téma - nejdál v tomhle došli asi SLAYER na "Seasons In The Abyss", kde jsou mezery snad půl sekundy. Ale nějak mi to tam nepřekáží, beru to prostě jako specifikum toho alba.

Opačný extrém jsou asi DARKTHRONE na "Under A Funeral Moon", kde jsou mezery snad deset vteřin a hrozně to narušuje poslech. Mám na to taky připravenou recenzi, tak to tam zmíním. Nevím proč to takhle udělali, ale asi je to důsledkem neznalosti práce ve studiu, přesněji řečeno diletanstvím - takové blbosti je asi nezajímaly a místo toho se soustředili na uctívání Satana. To totiž pro nahrávku určitě bylo výrazně důležitější :)

Tak jsem si to prave dal a zvzpominal. Album znam samorejme dlouho, ale original pristal ve sbirce az nedavno. I po letech dobrej prasopal, haha :oD. Zvuk, produkce, hracske vykony jsou ... no, poplatne dobe. Ale atmosfera tam samozrejme je. Co me zarazilo uz tehdy a nepasuje mi to doted, jsou nasilne useknute konce skladeb a nasledne rychle skoky na dalsi tracky. Trochu me to rusi zazitek z poslechu.
Ten casopis, kde se v rozhovoru rozebiraji pandy taky nekde doma mam.

Jo a hlaska "posedlost snehem" fakt pobavila :oD - dobra prace, DarthArte.

Jo, a Bruno to v Revoltikonu určitě zmiňuje. A jestli mě paměť neklame, stalo se jim tohle s IMMORTAL dokonce dvakrát.

Mám k tomu dobrou vzpomínku - byl jsem ještě na střední na nějakým festiválku u Hradce Králové, právě v roce 1995. Tehdy tam hráli KRABATHOR, já je viděl poprvé a protože to bylo těsně po vydání "The Rise Of Brutality", kde úplně změnili přístup ke skládání, ještě jsem to netušil a čekal koncert ve stylu prvních dvou desek. Když pak nastoupili s tím šíleným nářezem á la "Pain That Doesn´t Hurt", čuměl jsem jak vrána. S Brunem a Chrisem samozřejmě foto session, klepání po rameni, super borci! No a právě na tom koncertě z pódia ohlásil smutnou zprávu, že turné s IMMORTAL padlo, ale že mají náhradu v IMPALED NAZARENE. Já jsem v té době neznal ani jedny, ale pamatuji si ten letáček s pokresleným Abbathem, který tam ještě lítal po distrech.

Když pak deathový festival skončil, přesunuli jsme se na Trutnov Open Air, kde tehdy došlo ke kolapsu (přijelo asi pětkrát víc lidí než čekali) a tři dny to tam do mě praly všelijaký alternativy a podivnosti. Docela studená sprcha po těch geniálních KRABATHORech.

Zdenos: Děkuju, budu se snažit dál. Teď bude ten debut DARK FUNERAL, ke kterýmu je poměrně hodně inforamací, tak jestli se mi to podaří dobře sesmolit, mohl by to být dobrej článek. Držte palce!

To je krásně napsaný. Mě tady ta deska spolu s následující přijde ještě taková zvuková prasečinka (ač to někteří milují), a až od At Heart of the Winter vnímám jejich ustálenej styl v podobě rozmáchlých skladeb. Ale závěrečná Blaskhyrk to už naznačila i na Battles. Ten veletoč v turné Krabathoru myslím zmiňuje Bruno v Revoltikonu. Pro mě jsou Immortal top v black metalu, asi kvůli tomu, že šlo o první black-kapelu, od které mě začalo bavit poslouchat celá alba a nenudilo mě to.

Plačem :D:D, som to nevidel doteraz. Ako to niekto okomentoval: ALL SHALL FALL

A jak u toho sebral holce toho kulicha:

https://www.youtube.com/watch?v=YGjrORfyHJI

:):):)

A ještě ten kultovní držkopád:

https://www.youtube.com/watch?v=E2QraDehqXA

Díky moc, přátelé, jsem rád, že nám to tahle sedlo. Do konce roku budeme pokračovat, tituly prozrazovat nebudu (pokud to vydržím, ne jako včera s DARK FUNERAL), ať je nějaké překvapení. Měl by se tam někde objevit i nový NECROPHOBIC, zrovna teď jedu "The Nocturnal Silence" jako porovnávačku s Funeral (znalci vědí proč, ostatní se brzy dozví :).

Stran Abbatha, vzpomínám si na tu legendární sekvenci (nevím jestli ze Sparku, Hammeru nebo R.I.P.):

Redaktor: "Někteří posluchači říkají, že vypadáš jako medvídek Panda, souhlasíš s tím?"

Abbath (nasranej): "Hmmm, to má být vtip? Není dobrý!"

Redaktor: "A mohl bys říct nějaký dobrý vtip?"

Abbath: "Rád si poslechnu dobrý vtip. Ale do IMMORTAL humor nepatří!"

Zpětně se mi opravdu líbí zvuk z Grieghallenu a práce Pyttena.
https://www.spirit-of-metal.com/en/place/Grieghallen_Studio/1564

Fundovaně a čtivě napsaná recenze, jak už je u Dartha dobrým zvykem. Úplně jsem se přenesl zpátky v čase do poloviny devadesátých let, kdy byla norská black metalová scéna postrachem celého (nejen) hudebního světa. Hudebně to nebyl nikdy můj šálek kávy (až na výjimky, jako třeba pozdější desky Satyricon), na mě je tam trochu málo "záchytných bodů" a moc mě to nebaví ani zvukově, ale jakýmsi bizarním způsobem mě něco na true norwegian black metalu vždycky fascinovalo a přitahovalo.
Články o hudebních i nehudebních eskapádách Mayhem, Burzum a dalších namakeupovaných pekelníků jsem tehdy četl se zvláštní směsicí zájmu a opovržení. Část z nich byli samozřejmě regulérní blázni, ale vliv, který měli na další vývoj tvrdších odnoží skandinávské metalové scény, se jim rozhodně upřít nedá.
Kdo ví, jak by bez devadesátkových blackových kapel dneska zněli třeba moji oblíbení Wintersun nebo Insomnium? A co takoví Children Of Bodom?
Mrazivá image muzikantů a obaly jejich alb byly naprosto ikonické, poznali jste na první pohled, s kým máte tu čest.
Třeba Battles In The North jsem v životě neslyšel, ale obal alba samozřejmě znám.
Ale víš co Darthe? Díky téhle recenzi si to album splaším a zkusím si to poslechnout. Moc šancí tomu nedávám, ale uvidíme, třeba mě tam něco chytne.

Co dodat, krásné počtení, Darthe.

Krásnej článek, je vidět, že jsi to psal s radostí a nadšením. Spousta zajímavých detailů, včetně kauzy dotazu na "pandí" warpaint v rozhovoru z Metal Hammeru:). Taky mi pobavilo, jak to tenkrát Abbath nebral zrovna s humorem. Odvážně je i zmíněná typická pitoresknost nebo až komičnost Immortal (Abbatha), která se s nimi táhne už od klipu Call of the Wintermoon. Nicméně, jak už jsem tady psal jinde, za mě je ta deska už hodně načichlá death metalem, proto hodnotím Pure Holocaust o dost výš. Aspoň tedy v rámci norského blacku. O jeho kvalitách svědčí i poslední deska Northern Chaos Gods, která jasně na holokaust z 93 navazuje.

Skvelá recenzia, hneď som dostal chuť si to pustiť.