Ačkoliv se HEIDEN s novinkou vrací k tvrdšímu a temnějšímu metalovému pojetí, jsem si jistý, že slovo „vrací“ je v kontextu vzniku alba „Andzjel“ velmi nepřesné a zavádějící. Spíše lze na novinku nahlížet tak, že na ní kapela zúročuje veškeré zkušenosti, kterých nabyla v průběhu předchozí desetiletky, v časech svých post-rockových výletů. Nebýt tohoto období, velmi pravděpodobně by aktuální materiál neměl šanci působit v celé své komplexnosti. Mám za to, že HEIDEN jsou mimořádnou kapelou na poli tuzemské metalové, potažmo alternativně Více

Pokud v současné době hledáte kvalitní neprvoplánový pop od nějaké léty prověřené stálice, nakonec nezbývá než vám doporučit novinku norské trojice A-HA, neboť tahle kapela ve svém ranku vždy platila za záruku výtečného muzikantského řemesla a to bez ohledu na fakt, že masivní komerční úspěch svého debutového alba „Hunting High And Low“ z roku 1985 již nikdy nezopakovala. Navzdory nezapomenutelným šlágrům těch dávných dob, jakými se staly singly „Take On Me“ či „The Sun Always Shines On T.V.“, však nelze o A-HA mluvit jako o kapele jednoho velice úsp Více

Proč jsem se rozhodl napsat recenzi na novou AVANTASII? Protože „Moonglow“ se mi dost líbilo a líbí pořád. Dokonce si s odstupem času myslím, že se ve své podstatě jedná o euro power/speed progresivnějšího rázu. Po třech letech a covidové přestávce, přímo vybízející ke studiovým orgiím, jsem tudíž očekával další opus natřískaný nápady, jakož i decentními výpady napříč žánry. Jenže první poslech ve mě zanechal spíš rozpaky. Tobias bezpochyby dokáže od epiky sklouznout k pompéznějšímu rock/metalovému písničkářství, nicméně po několika posleších „A Para Více

Když se trojice pensylvánských hrobníků ze sestavy heavy/doomových CRYPT SERMON, jmenovitě Steve Jansson (kytara), Frank Chin (baskytara, byl rovněž před lety součástí sestavy vrcholných VEKTOR) a Enrique Sagarnaga (bicí), rozhodla pro účinkování v čemsi o něco divočejším, stačilo jen málo, konkrétně přizvat k spolupráci zpěváka Edwarda Goneta, a projekt pojmenovaný DAEVA byl rázem na světě. Kapela pravděpodobně velice brzy dala o sobě vědět těm správným lidem a působila stran vlastních muzikantských prostředků ujasněně, t Více

Dříve čtveřice a dnes již pětice BLACKLIST z New Yorku rozhodně nepatří mezi nováčky post-punkové scény, ostatně kapela začínala jako vlajková loď stáje Wierd Records a její zvuk vždy směřoval do osmdesátých let a zahrnoval vlivy post-punku, shoegaze, gotiky a rovněž také heavy metalu. BLACKLIST debutovali již před třinácti lety s deskou „Midnight In The Century“, prostřednictvím které obstojně bodovali v klubovém prostředí zaoceánské scény. Jejich tehdejší skladby se vyznačovaly temnou smyslností a hudební koncept kombinoval hymnické momenty s Více

Po pěti letech od bezejmenné debutové desky přichází na řadu dvojka od hardcore-punkového projektu DEAD CROSS, za kterým lze najít čtveřici muzikantů z Kalifornie, jmenovitě tedy: Mike Patton (zpěv), Michael Crain (kytara), Justin Pearson (baskytara) a Dave Lombardo (bicí). Sestava tudíž, stran zvučnosti jmen, minimálně z jedné poloviny neobyčejně lákavá, ale přibrzděme, není všechno zlato, co se třpytí. Při znalosti nevelkého potenciálu chytlavosti všech Pattonových drobných projektů, které v konfrontaci s hudbou FAITH NO MORE už přes dvě Více

Vlastně bych řekl, že se post-comebacková éra bostonských PIXIES všeobecně podceňuje a přitom je zjevné, že tahle kapela sympaticky zraje. Jejich novější tvorba působí jemněji, songy vlastní méně punkové dravosti, jsou vesměs o něco delší (žádný už není pod dvě minuty) než ty u oslavované staré etapy a také dost často detailněji aranžované, navíc většina z nich ve své přímočaré písničkové stavbě stále ukrývá chytlavé fragmenty. PIXIES posledních deseti let na mne působí určitě přívětivěji než jejich o třicet let mladší já, které se Více

Norskému triu SAHG se podařilo skvěle načasovat vydání své šesté řadovky do období mlžných oparů, brzkých soumraků a sychravých dní. Všechny jejich okultní a démonické hrátky působí najednou o mnoho magičtěji, než když do oken pere slunce a trenky se lepí na …. stehna. Tím nechci tvrdit, že by „Born Demon“ měl být pouze sezónním soundtrackem pro letošní Halloween, ale tak nějak se kouzlu doomové a rockové temnoty propadá o něco snáze, když posluchače obklopují stromy s holými větvemi hrozícími k šedivě zachmuřené obloze nebo smutně klesajícími k chladnoucí z Více

Zasloužený kult! Kapela bubeníka, co nahrál „Scream Bloody Gore“? Kdepak, mám na mysli absolutně nezávislou hudební entitu, jejíž zvuk a přístup kdysi dávno odhalil a zpřístupnil další vrstvu extrémní metalové hudby. Naprosto funkční kombinaci metalem zhudebněného hnusu a opravdové muzikálnosti, inspirované kdečím a inspirující kdekoho i dnes. Tohle se prostě musí líbit každému.:-) Stačí jen odčerpat směsku krve s exkrementy a z nánosu klubové špíny rázem vyraší chytlavé skladby, vynikající vokál, chytré kytary a stoprocentní rytmika. AUTOPSY nedělají žádn Více

Když v rámci této, v minulosti vlivné a hardrockovými fajnšmekry uznávané, kapely zůstane pouze čtvrtý a pátý nejdůležitější člen z klasické pětičlenné sestavy, nevěstí to z dlouhodobého pohledu nic dobrého. Byť první krůčky nové etapy Michaela Wiltona a Eddieho Jacksona pod logem QUEENSRŸCHE vlastně nepůsobily pro běžného evropského fanouška heavy metalu úplně marně, celkově bylo znát, že se nová tvorba stala spíše takovou retro-metalovou antitezí dřívějších alternativních choutek nenáviděného Geoffa Tatea. Do sestavy se jim nav Více