Vždycky jsem měl slabost pro kapely, které se dokázaly vyvíjet. Přestože se metal považuje za ultra konzervativní žánr, pohled zevnitř vypadá jinak. Na metalové scéně nouze o stylové zvraty a progresy nikdy nebyla. Namátkou lze odkázat na HELLOWEEN („Walls of Jericho“ vs. „Chameleon“), DEATH („Scream Bloody Gore“ vs. „Human“) či VOIVOD („Killing Technology“ vs. „Angel Rat“). Další evoluční skoky, např. od PESTILENCE, MORGOTH, CHOMING ROSE, TIAMAT a BATHORY, si čtenář CrazyDiamond dokáže jistě vybavit sám. Ilustrativně lze zmínit snad ještě citelnou promě Více

Přiznám se, že ze slov jako reunion nebo comeback začínám mít husí kůži. V metalové branži je poslední dobou různých znovushledání jako máku a prošedivělí veteráni se po časech odloučení vracejí do svých žánrových alma mater. Výsledky podobných restartů jsou přitom dost často rozpačité a vágní, přestože jsou uměle vybuzované reklamními promotion vydavatelských firem. O to větší čest pak patří těm několika výjimkám, kterým se návrat na scénu vydařil. U recenzovaných thrasherů PRESTIGE je ale situace přeci jen maličko odlišná. Kapela byla sice na přelomu osmdesá Více

Asi se opětovně nedalo čekat, že by se britští MEMORIAM dotáhli do úrovně famózních BOLT THROWER, kteří svým zvukem kdysi definovali celou jednu žánrovou odnož, ale i tak Willetsovci bez problému zapadají mezi popřední deathmetalové smečky roku 2021. Jejich novému albu „To The End“ se nedá upřít výborné žánrové řemeslo, které mají tito zkušení hudebníci zmáknuté od základů. Čtvrtá deska MEMORIAM bez zaváhání pokračuje v nastolené cestě a prezentuje svou porci doomově truchlivého a místy až chorobného death metalu a to s patřičným zaujetím. M Více

V roce 2005 absolvovali IRON MAIDEN další ze svých úspěšných koncertních turné (konkrétně Eddie Rips Up The World Tour), která se někdy tou dobou začala rozdělovat dle druhu koncepce, a sice na šňůry propagující aktuální studiové album, nebo naopak ta, která připomínala určité specifické období nezapomenutelné historie kapely (v tomto případě The Early Years 80-83´). I vzhledem k úspěšnosti těchto akcí, po komerční stránce značka britské legendy rozhodně netrpěla. Právě naopak, uprostřed stále se zrychlující a proměnlivé Více

Kudy z nudy? Takhle natvrdo bych svou motivaci k napsání recenze na nové album populárních německých power metalistů POWERWOLF asi nepopsal. Šlo spíš o zvědavost ohledně toho, co má dnes na metalové scéně úspěch a zároveň bývá mnohými bez dalšího označováno za odpad. Jako odpůrce relativizující fráze v tom smyslu, že pravda se zpravidla nachází někde uprostřed, mě „kauza“ POWERWOLF zaujala. Nehodlám si však hrát na nějakého arbitra. Jako obvykle nabízím pohled zatížený zkušeností a cítěním, ze kterých jsem se na tomto webu vypsal už dostatečně. Přímo ve vztahu Více

Na počátku devadesátých let, kdy grunge už pevně držel otěže hudební produkce v rukou a udával směr aktuálnímu hudebnímu dění, existovalo v oblasti Seattlu, kromě zářných výjimek, i velké množství kapel spíše lokálního významu. Na tak malém prostoru se většina hudebníků osobně znala, často docházelo k jejich migraci, přelévání a přeskupování a nové party vznikaly doslova na ostatcích kapel zaniklých. Jedním z takových případů byla i pozapomenutá skupina TRULY. Tato malá, nenápadná parta by přitom klidně mohla nést označení superskupiny, prot Více

V roce 2005 neočekávaně vydaná deska „Tyranny Of Souls“ se stala dosud jediným sólovým albem, které Bruce Dickinson realizoval v průběhu doby svého znovuangažování v řadách IRON MAIDEN. Po pravdě, zpěvák sám dlouho nepočítal s pokračováním tvorby na sólové dráze, neboť cítil, že se zejména s úspěšným a po všech stránkách povedeným  konceptem „The Chemical Wedding“ dotkl svého stropu, ale rovněž, že mu působení uvnitř IRON MAIDEN zabírá velkou spoustu času. Je až s podivem, že při tom všem vytížení ještě nalezl nějakou energii Více

Už na podzim loňského roku vyšla u Massacre records nestorům germánského thrash metalu šestá, vysoce nářezová deska s názvem „Bestia Immundis“. V kapele už se sice nachází pouze jediný z původních členů, jmenovitě kytarista a hlavní tahoun Jürgen „Scholli“ Scholz, ale to ještě neznamená, že by to v řadách düsseldorfských ASSASSIN způsobilo nějakou krizi či dokonce deziluzi. Naopak. Po poměrně dobře hodnocené předchozí nahrávce „Combat Cathedral“ z roku 2016 nabrali do sestavy k druhé kytaře Franka Blackfirea, někdejšího člena KREATOR (a v souča Více

Po tak skvělém a úspěšném návratu, jaký zkraje milénia představovalo dvanácté řadové album „Brave New World“, by se jen málokdo nadál, že kapela formátu IRON MAIDEN svůj potenciál hned následujícím studiovým počinem prohospodaří. Na další nahrávku museli fanoušci čekat něco přes tři roky a i tak „Dance Of Death“ neměla šanci v mnoha aspektech konkurovat svému předchůdci. Přitom Harrisovci měli všechno ve svých rukou, neboť za čtvrtstoletí existence docílili již takového statusu, že je v tvorbě absolutně nikdo nemohl omezova Více

Ach jo, už jsem si v hlavě pomalu sumíroval, jak se pěkně rozepíšu na téma nespravedlnost světa a tvrdohlavá zarputilost kapel hrajících US power metal, ale recenze PHARAOH je nějaký ten den online a koukám, že bych dopadl jako Jára Cimrman na patentovém úřadě. „Pekárek, teď tady byl.“ No nevadí, SILVER TALON jsou totiž další grupou rozbíhající se proti zdi a třeba právě jim se povede dostat se skrz. Našlápnuto mají, v undergroundu se o nich pomalu šeptá, jejich jméno si nachází cesty do povědomí a já jim budu sakra držet palce. Deska „Decadence and Decay“ Více